Uprchlické kvóty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
prevod refs značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Požadavek na obrázek}}
Tzv. '''uprchlické kvóty''' jsou návrh některých států [[Evropská unie|Evropské unie]] na rozmístění [[uprchlík|uprchlíků]], kteří se dostali do EU v rámci [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], mezi členské státy EU. Návrh kvót padl poprvé v [[duben 2015|dubnu 2015]]<ref>
Postupně narůstající příliv ilegálních migrantů a uprchlíků dosáhl na jaře 2015 takových rozměrů, kdy některé členské státy Evropské unie ([[Itálie]], [[Řecko]], [[Německo]], [[Maďarsko]]) začaly žádat o pomoc se zvládnutím velkého počtu žadatelů o azyl. Především apelovaly na evropskou solidaritu; zatímco do Itálie a Řecka přišlo několik desítek tisíc lidí z [[Afrika|Afriky]] a [[Asie]], v zemích [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní Evropy]] se počet imigrantů pohyboval jen v řádu desítek či stovek. Z [[Světová finanční krize 2008|finanční krize]] stále ještě vyčerpané jihoevropské země začaly požadovat na evropské politické úrovni takové řešení, které by ulevilo jejich rozpočtům. V srpnu 2015 zvýšilo odhad počtu příchozích i [[Německo]], a to na 800 000 lidí.<ref>
== Pozice zúčastněných stran ==
=== První verze kvót ===
Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii jsou především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy uprchlickou vlnou ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Řecko]] apod.) Jiné státy (zejména členové [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]] – [[Česká republika]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Polsko]]) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z [[květen 2015|května 2015]] mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v [[Jordánsko|Jordánsku]] a autonomní oblasti [[Irácký Kurdistán|Kurdistán]]<ref>
Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropské státy. Tyto kvóty ale byly na konci [[Červen 2015|června 2015]] po odporu některých zemí včetně Česka na jednání [[Evropský parlament|evropského parlamentu]] zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců, jako bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi. Později bylo rozhodnuto, že tzv. dobrovolné přerozdělování se bude vztahovat jen na 40 000 uprchlíků. Český premiér [[Bohuslav Sobotka]] přislíbil do konce roku 2017 přijmout 1 100 osob z Řecka a Itálie, nejvíce ze zemí Visegrádské skupiny.<ref>
=== Druhá verze kvót ===
Po nebývale silné migrační vlně na přelomu [[srpen 2015|srpna]] a [[září 2015|září]] téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót od začátku podporovalo zejména Německo, [[Švédsko]], Itálie a Rakousko. Týká se přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z [[Itálie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Maďarsko|Maďarska]] do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.<ref>
Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]] v druhém týdnu v září apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání uprchlíků a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>
Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] dne 21. 9. 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a [[Rumunsko|Rumunska]], [[Finsko]] se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] řekl, že Maďarsko nemá v současnosti s imigranty problém a proto nebude plánovaných 54 000 osob z Maďarska přemístěno v letoším roce. Na Česko by mělo z celkového počtu 120 000 migrantů připadnout okolo 3 000 osob, nadále zůstává platné i tzv. dobrovolné přijetí 1 100 běženců z Itálie a Řecka. Slovenský premiér [[Robert Fico]] v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.<ref>{{Citace
=== Třetí verze kvót ===
Třetí verze kvót se bude projednávat na jednání Evropské rady ministrů vnitra dne 8. října. Tato verze má být začátkem trvalého přerozdělovacího mechanismu napříč celou EU.<ref>{{Citace
=== Reakce ===
V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zda-li by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámci [[Německo|Německa]] již podobné opatření platí (tzn. jednotlivé spolkové země získávají tolik žadatelů o [[azyl]], kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] vyslyšela kritiky především z [[Bavorsko|Bavorska]] a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn [[Schengenský prostor]].<ref>
== Reference ==
| |||