Ukřižování z Nových Sadů (Mistr Rajhradského oltáře): Porovnání verzí

[[Mistr Rajhradského oltáře]] měl dílnu pravděpodobně v&nbsp;Praze a na Moravu se uchýlil po vypuknutí husitských bouří v letech 1420-1440, aby se pak do Prahy vrátil za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovy]]. Oltář s námětem ''Adorace sv. Kříže'' byl spolu s dalším gotickým oltářem určen pro [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|kostel sv. Mořice v Olomouci]], jak potvrzují písemné záznamy z roku 1424 a 144O1440.<ref>Pešina J, 1970, s. 241</ref> Odtud bylo pět desek oltáře roku 1784 při rekonstrukci kostela převedeno do obrazárny benediktinského kláštera v Rajhradě a nyní jsou v majetku [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]]. Oboustranně malovaná křídla oltáře byla podélně rozříznuta a oddělena, ale zachovala se pouze jejich lícní část.

Obraz je malován temperou na desce z jedlového dřeva potažené plátnem (výška 102 cm, šířka 142 cm). V dataci díla nepanuje shoda. Starší literatura řadila obraz do roku 1420, resp. před rok 1427, kdy vznikl ostřihomský oltář s ''Ukřižováním'' od [[Tomáš z Kluže|Tomáše z Kluže]], údajně ovlivněný novosadským obrazem.<ref>Pešina J, 1970, s. 243</ref> Úvahy o mnohem pozdější dataci kolem roku 1452 <ref>Bartlová M, 2001, s. 364. </ref> jiní badatelé zpochybňují.<ref>Studničková M: Umění 51/2003, 240-245 </ref> Podle novější literatury obraz pochází z doby kolem roku 1440 a jeho objednavatelem mohl být [[Zikmund Lucemburský|Zikmundův]] kaplan Heinrich Seuftleben.<ref>Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 62</ref>

Starší bádání označovalo malby Rajhradského oltáře jako dílo vycházející z krásného slohu a dotčené frankovlámskými vlivy, projevujícími se snahou o prohloubení obrazového prostoru nebo naturalistickými detaily. [[Mistr Rajhradského oltáře]] pokračoval v tradici vytvořené [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistrem Třeboňského oltáře]], zejména pokud jde o kompozici obrazu ''Krista na Olivetské hoře'', v drobnopisu krajinářských detailů nebo užití šerosvitu. Jinak jeho dílo navazuje na pozdní [[krásný sloh]] prvních dvou desetiletí 15. století, ve kterém se mísí tradiční typizace postav a drapérií s novými tendencemi, které opouštějí dřívější formalismus. Důraz klade na dějovou a narativní složku, hlavní scénu s množstvím figur doplňuje žánrovými výjevy a&nbsp;postavám dává individuální, místy až karikující výraz. Jeho obrazy nejsou určeny k uctívání, ale k osobní kontemplaci.<ref>Franzen Wilfired: Rajhradský oltář. In: FAJT Jiří (ed.): Karel IV., císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437, Praha 2006, 619-621 </ref> Na&nbsp;druhé desce s ''Nesením Kříže'', která tvořila součástspodní díl centrální části oltáře, se malíř pokusil o dvouplánové uspořádání prostoru a odstupňování měřítka postav.

Dílo, které zobrazuje scénuvýjev ''Velké Kalvárie'', používá méně obvyklý šířkový formát a scénu zalidňuje množstvím asistenčních postav. Kompozice obou hlavních skupin po stranách má tvar trojúhelníků s vrcholy směřujícími k ramenům kříže. Na levé straně je Marie se sv. Janem a skupina žen z [[Evangelium|evangelií]], za nimi [[Longin]] s kopím, probodávající Kristův bok. Největší figurou je [[Maří Magdaléna|sv. Maří Magdaléna]] objímající prostředníKristův kříž, která představuje dobový odklon od mariánského kultu. Na pravé straně je skupina vojáků vedená setníkem v červeném oděvu, který se po Kristově smrti obrátil na víru. Na obraze jsou postavy, které je obtížné identifikovat - stařec v kápi napravo u paty kříže, žena s dítětem oblečeným jako ministrant vlevo (donátoři nebo diváci?). Pokud by vpravo byli zobrazeni [[Ladislav Pohrobek]] (mladý světlovlasý muž) a král [[Jiří z Poděbrad]] (tvář vlevo), jak se domívá M. Bartlová, pak by datace obrazu musela být mnohem pozdější. Zachycení drastické scény s biřici, kteří přesekávají nohy lotrů, je obvyklejší v italské malbě (Barna da Siena, Jacopo di Cione, Giusto de Menabuoi), ale ve středoevropském prostoru se běžně nevyskytuje.

Pozadí obrazu je zlacené a prohloubení prostoru je pouze naznačeno zešikmením křížů nebo opřeným žebříkem. Analýza obrazu odhalila podkresby vedené jednou rukou, ale na dokončení malby se zřejmě podíleli dílenští pomocníci.

* kolem 1425 (?) Oboustranně malovaná deska ze zámku v Náměšti nad Oslavou s výjevy Mučení sv. Katerřiny, Mučení sv. Apoleny

* kolem 1430-36 Svatojakubský oltář (Minoritský kostel sv. Jakuba v Praze nebo Kostel sv. Jakuba v Brně)