Madona svatovítská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 2:
[[File:Madona svatovítská, Národní galerie v Praze.jpg|thumb|300 px|[[Madona svatovítská]], [[Národní galerie v Praze]]]]
== Historie obrazu ==
Jako donátor obrazu býval uváděn kancléř krále Václava IV. a pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]] ( před r. 1396). Pravděpodobnější je ale pozdější vznik obrazu a jako donátor pak připadá v úvahu Oldřich Zajíc z Hazmburka, bratr pátého pražského arcibiskupa [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňka Zajíce z Hazmburka]], který zemřel roku 1411. Oldřich Zajíc z Hazmburka založil na paměť svého bratra oltář sv. Janů v rodové kapli [[Katedrála sv. Víta|Svatovítské katedrály]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 54</ref>
Samotný obraz se zachoval odděleně v majetku [[Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze|metropolitní kapituly]]. Rám obrazu byl roku 1883 zakoupen z pozůstalosti malíře [[Josef Vojtěch Hellich|Josefa Vojtěcha Hellicha]] pro [[Muzeum hlavního města Prahy|Museum královského hlavního města Prahy]] a odtud se dostal do obrazárny [[Společnost vlasteneckých přátel umění|Společnosti vlasteneckých přátel umění]]. Roku 1937 ředitel [[Společnost vlasteneckých přátel umění|SVPU]] [[Vincenc Kramář]] obě části spojil a od r. 1940 je obraz s rámem jako zápůjčka vystaven v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii v Praze]].
Řádek 11:
Obraz v řezaném rámu, zdobeném dvanácti medailony, je malován temperou na křídovém podkladu, na desce z měkkého dřeva, potažené plátnem (velikost 51 x 39,5 cm). V 50. letech 19. století byla svatozář doplněna ametysty, věnovanými kanovníkem Pešinou (kameny později odstraněny). Celková kompozice se přidržuje starších vzorů mariánských obrazů.<ref>Albert Kutal, České gotické umění, Artia/Obelisk Praha 1972, s. 129</ref> Obraz Madony svatovítské přímo souvisí se sochařskými díly [[krásný sloh|krásného slohu]] a ukazuje na možnost přímého ovlivnění malby soudobým sochařstvím.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 117</ref> Slohově odpovídá uměleckému vývoji v Čechách kolem roku 1400 a svou formální dokonalostí se stal prototypem [[Krásná madona|Krásných madon]].
Medailony s nízkými detailními reliéfy, které zdobí rám, znázorňují polopostavy čtyř patronů české země: [[sv. Václav]]a, [[Svatý Zikmund|sv. Zikmunda]], [[sv. Vít]]a, [[sv. Vojtěch]]a (svisle), světců [[Sv. Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]], [[Sv. Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] (horní rám) a [[sv. Prokop]]a (?) a klečícího arcibiskupa, snad donátora [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]] nebo zemřelého [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňka Zajíce z Hazmburka]] (dole). V rozích rámu jsou čtyři kvadriloby s postavami andělů, kteří nesou pásky s fragmenty textu oblíbené [[Antifona|mariánské antifony]] ze 12. stol. ''Regina
Dílo pochází z období vrcholu mariánského kultu kolem r. 1400. Představuje jeden ze dvou hlavních typů - Madona drží dítě na pravé straně, pohledy obou postav směřují k
=== Příbuzná díla ===
* ''Madona lnářská'' (1400-1420)<ref>[http://pamatky.bcb.cz/clanky/V-Madona-Lnarska.html Biskupství českobudějovické: Madona lnářská]</ref>
* ''Madona týnská''
* ''Madona ze Svojšína'',<ref>[http://www.rodon.cz/umeni/Ceske-sakralni-umeni/Madona-svojsinska-po-roce-1410--612 Rodon: Madona svojšínská (po roce 1410)]</ref> detailem se liší - místo závoje má korunu - Královna nebes
* ''Madona z Jindřichova Hradce'' (malý formát k osobní zbožnosti, nikoli tzv. "Madona z Jindřichova Hradce (1460)"<ref>[http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/zajimavosti/madona/]</ref>)
| |||