Otevřít hlavní menu

Změny

Jindřich za své vlády pobýval střídavě na svých panstvích v Anglii i Francii, jeho předním zájmem bylo ale obnovení pořádku v Anglii. Musel se postarat o nápravu škod, vzniklých válkou a Štěpánovou vládou. Obnovil státní správu, zreformoval soudnictví a také omezil pravomoci církve. Roku 1164 byly podepsány tzv. [[Clarendonské úmluvy]], v nichž se šlechta i církev zavázala k návratu k zákonům, které byly platné před Štěpánovým nástupem na [[trůn]].
 
Do [[Opozice (politika)|opozice]] se ale postavila [[církev]], která se nechtěla vzdát [[Privilegium|privilegií]], která za války získala. V čele stál [[arcibiskup canterburský]], [[Tomáš Becket]], který byl dříve Jindřichovým [[kancléř]]em a blízkým přítelem. Po jeho jmenování arcibiskupem, o které se Jindřich osobně zasadil, jejich vztah ochladl a Becket se v zájmu církve obrátil proti králi. Tento spor se táhl až do roku 1170, kdy byl arcibiskup v Canterbury zavražděn královými družiníky. Není jisté, zda se tak stalo na králův příkaz či nikoli, obvinění z jeho vraždy se ale Jindřich už nikdy nezbavil. Becket se za svoje [[Mučedník|mučednictví]] dočkal [[svatořečení]] a [[Canterbury]] se stalo jedním z nejslavnějších [[pouť|poutních míst]].
[[Soubor:JIndrich Eleanor Fontevrault.jpg|náhled|vlevo|upright|Nákres náhrobku ve Fontevrault]]
Po Beckettově smrti začalo Jindřichovo postavení upadat a jeho pozice už nebyla nikdy tak pevná. Nakonec se proti němu postavili i jeho synové, které silně podporoval nový francouzský král [[Filip II. August]] a také Jindřichova manželka.