Zbraslavská madona: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 4 lety
bez shrnutí editace
(drobné úpravy)
[[Soubor:Madona zbraslavská (1350-1360).JPG|thumb|Zbraslavská madona (1350-1360), Anežský klášter Národní galerie v Praze|310x310px]]
'''Zbraslavská madona''' (kolem r. [[1360]]) pochází z farního [[Kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Zbraslav)|kostela sv. Jakuba Většího]] ve Zbraslavi. Je umístěnadlouhodobě vezapůjčena do [[Národní galerie v Praze / Sbírka středověkého umění v Čechách|stálé expoziciexpozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze]].
 
== Historie obrazu ==
Přestože původ obrazu není znám a jeho existence není ve 14. století doložena žádnou písemnou zmínkou, ze srovnávací analýzy vyplývá, že pochází z doby kolemmezi rokulety 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v&nbsp;sutinách, restaurován a vystaven v nově postaveném kostele roku 1654. Jeho současný stav je po restaurování zv rokuroce 1945, kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref> a v 90. letech 20. stol., kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.
 
== Popis a zařazení ==
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou vyrytourytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|sv. Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>
Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří|Madony z Veveří]] ači pozdější [[Madona z Říma|Římské Madony]], ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena|Tomassa da Modeny]] a výrazem obličeje i kresbou rukou [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]]. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v [[Rajhradský brevíř|Rajhradském brevíři]] [[Eliška Rejčka|královny Rejčky]].<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref> Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které odpovídá více odpovídá představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref>
 
Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel cisterciáckého [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]]<ref>[http://www.zbraslavhistorie.info/uvod-madona.php Zbraslav: Zbraslavská Madona]</ref> Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí ještěhlavně z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.
 
== Reference ==
Neregistrovaný uživatel