Kniha Ezechiel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q178390)
Řádek 33:
34 – 37: Následující oddíl je odpovědí na tuto otázku, je to zaslíbení Boží spásy, která přijde po (zaslouženém a nutném) trestu. Ezechiel tu používá mnoho obrazů, z nichž nejznámější je vidění o suchých kostech (37), kde hovoří o možnosti nového života pro Izrael, který již ztratil veškerou naději (je jako vybělené nepohřbené kosti). Ezechiel v 36,16-37,14 zaslibuje novou smlouvu, která bude uzavřena mezi Bohem a jeho lidem.
 
38 – 39: Ezechiel popisuje eschatologickou bitvu mezi Božím lidem a jeho mýtickým nepřítelem, [[Góg]]em ze země [[Magóg]]. Inspiruje se přitom tématem „dne Hospodinova“ starších proroků. za postavou Góga není třeba hledat konkrétní osoby, i když nechyběly v dějinách ani dnes snahy o konkrétní identifikaci (např. [[Moskva]]Napoleon apodle chasidů, car, [[Rusko]] apod.){{Doplňte zdroj}} (viz Antialkorán do Václava Budovce z Budova, kde Gog a Magog znamenají islám a muslimové). Touto pasáží se inspiroval také Jan, autor [[Zjevení Janovo|knihy Zjevení]].
 
40 – 48: Popis nového chrámu. Jelikož se popis chrámu a jeho funkcí neshoduje přesně s vzhledem a praxí druhého chrámu, jak byl postaven a fungoval po roce [[515 př. n. l.]], je pravděpodobné, že tento popis opravdu pochází od Ezechiela. Ezechielova vize se inspiruje mimo jiné rajskými popisy prvotní situace člověka. Těmito kapitolami se opět silně inspiroval autor Zjevení. Kromě Ezechielových slov obsahuje tato sekce i úseky vložené áronovskými knězi druhého chrámu jako legitimace vlastních nároků na vedení chrámu oproti [[levité|levitům]].