Josef Mysliveček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava překlepů
Řádek 36:
}}
[[File:Melantrichova - Mislivecek.jpg|thumb|150 px|Melantrichova ulice (Praha-Staré Město), busta a pamětní deska na domě kde žil Josef Mysliveček]]
'''Josef Mysliveček''', též '''JosefJoseph Misliweczek''', '''Venatorini''' ([[9. březen|9. března]] [[1737]] [[Praha]] – [[4. únor]]a [[1781]] [[Řím]]) byl významný český hudební [[Hudební skladatel|skladatel]] období [[klasicismus (hudba)|klasicismu]].
== Život a kariéra ==
Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka ([[1697]] - [[1749]]), bohatého pražského měšťana a [[mlynář]]e, člena mlynářského cechu a přísežného mistra, a Anny, rozené Červenkové (1706-1766). Otec hospodařil v rodném Dubovém mlýně v [[Šárecké údolí|Šáreckém údolí]] u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na [[Novotného lávka|Novotného lávce]] čp. 201/II v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného ''Myslivečkovský'' (od roku 1936 je v domě [[Smetanovo muzeum]]). Josef se narodil jako jednovaječné [[Dvojčata|dvojče]] s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v [[Sovovy mlýny|Sovových mlýnech]] čp.503/III, na [[Kampa|Kampě]]. Oba bratři absolvovali trivium na staroměstské školuškole u dominikánů u sv. Jiljí a od roku 1747 [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]] u jezuitů v [[Klementinum|Klementinu]], kde také od roku 1753 měli pokračovat studiem filozofie a literatury na [[Karlova univerzita|univerzitě]], Josef ale školu před dokončením opustil. V letech 1753 - 1756 se oba bratři vyučili u Václava Kliky mlynářskému řemeslu, roku 1758 byli přijati do cechu jako [[tovaryš]]i, roku 1761 byli prohlášeni mistry.
 
Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle a hudební kompozici u [[Franz Habermann|Františka Josefa Habermanna]], na varhany jej učil [[Josef Seger|Franz Josef Seeger]]. Již roku 1749 platil za dobrého houslistu. Jako skladatel a komorní hudebník nastoupil do služeb hraběte [[Valdštejnové|Vincence Valdštejna]], pro něhož anonymně složil 6 skladeb z cyklu Měsíce (Leden až Červen). Dále psal kantáty pro klášter cisterciáků v [[Osek]]u a pro [[Břevnovský klášter|kláster benediktinů]] v Břevnově. Trpěl však provincionalismem českých zemí a chtěl získat nezávislost a zkušenosti v cizině. Břevnovský opat mu zaplatil cestu do [[Itálie]], kam Mysliveček natrvalo odejel roku [[1763]].