Elektromagnetické spektrum: Porovnání verzí

m
typos
m (typos)
 
:<math>E=hf \,\!</math>,
kde ''c'' je [[rychlost světla]] (3×10<sup>8</sup> m/s) a ''h'' = 6.,6252 × 10<sup>−34</sup> J·s = 4.,1 μeV/GHz je [[Planckova konstanta]].
[[Soubor:Spectre.svg|right|400px|thumb|Spektrum vlnových délek]]
 
=== Rádiové vlny ===
{{viz též|Rádiové vlny}}
Rádiové vlny jsou vyzařovány [[anténa]]mi jejichž délka je úměrná [[vlnová délka|délce nosné vlny]], takže jejich rozměry jsou v rozmezí milimetrů až stovek metrů; radiové vlny končí ve vzdálené IR oblasti (max. 300GHz300 GHz). Užívají se pro rozličné přenosy informací pomocí služeb jako jsou [[rádiové vysílání]], [[televizní vysílání|televize]], [[mobilní telefon]]y, [[amatérské rádiové přenosy]] a mnoho dalších. Pro přenos informace se využívají analogové a digitální [[modulace]].
 
=== Mikrovlny ===
{{viz též|Mikrovlny}}
Mikrovlny o frekvencích 3 – 3003–300 GHz dělíme na SHF (3-&ndash;30 GHz) a EHF (30-&ndash;300 GHz). Mikrovlny jsou absorbovány [[molekula]]mi tekutin, jež mají [[dipólový moment]], zvláště [[voda|vody]]; toho se využívá k ohřívání v [[mikrovlnná trouba|mikrovlnné troubě]]. Mikrovlny se rovněž využívají pro bezdrátovou komunikaci zvanou [[Wi-Fi]].
 
=== Infračervené záření ===
{{viz též|Infračervené záření}}
Infračervené záření pokrývá frekvence 300 GHz až 400 THz (má vlnovou délku mezi 760 nm a 1 mm). Dále se dělí na blízkou IČ (near-IR), střední IČ (mid-IR), vzdálenou IČ (far- IR).
 
=== Viditelné světlo ===
| bgcolor="#50007F" | <font color=white>~ 790 až 700 THz</font>
|}
[[Světlo|Viditelné světlo]] o vlnových délkách 400 - &ndash;800 nm je ta část spektra, na kterou je citlivé lidské [[oko]]. Viditelné světlo a blízké infračervené záření je absorbováno a emitováno elektrony v atomech a molekulách, když přecházejí mezi energetickými hladinami.
 
Tato část elektromagnetického spektra se také označuje jako '''světelné spektrum'''. Jednotlivé barvy, vyskytující se ve světelném spektru se nazývají '''spektrálními barvami''' a odpovídají jim určité intervaly [[vlnová délka|vlnových délek]] elektromagnetického záření.
=== Ultrafialové záření ===
{{viz též|ultrafialové záření}}
Ultrafialové záření (UV) o vlnových délkách 400 – 10 nm a frekvenci 10<sup>15</sup> -&ndash; 10<sup>17</sup>Hz. Fotony tohoto záření mají vysokou energii a mohou proto štěpit [[Chemická vazba|chemické vazby]]. Například [[chlor]] za běžných podmínek nereaguje s [[alkany]]. Po osvícení UV začne rychle reagovat, protože UV záření štěpí chemickou vazbu v molekule Cl<sub>2</sub>, která se rozpadá na extrémně reaktivní [[Radikál|radikály]]. Ty pak reagují i s jinak víceméně inertními alkany.
 
Fotony UV záření mohou také poškodit zejména [[DNA]], což může způsobit ve spojitosti s dalším poškozením závislosti na závažnosti postižení až prosté odumření poškozené buňky (tzv. [[Nekróza|nekrózu]]). Při méně závažném neopravitelném poškození pak spustí buď řízený zánik buňky ( tzv. [[apoptóza]]), nebo nekontrolované množení poškozené buňky, tedy [[Rakovina|nádorové bujení]]. UV záření však může poškodit i další struktury a vyvolat tak [[zánět]] kůže, radiodermatitidu (tzv. ''"spálená kůže"'').
=== Rentgenové záření ===
{{viz též|Rentgenové záření}}
Rentgenové záření o vlnových délkách 10 – 0,1 nm a frekvenci 10<sup>17</sup>- &ndash; 10<sup>20</sup> Hz. V praxi se využívá především schopnost pronikat celou řadou materiálů a jen slabě se v nich [[Absorpce|absorbovat]]. V lékařství se využívá především v diagnostice ([[skiagrafie]], [[Počítačová tomografie|CT]]), v průmyslu pak v [[Defektoskopie|defektoskopii]]. V rentgenovém spektru lze pozorovat i některé [[Astronomie|astronomicky]] zajímavé objekty, např. [[Černá díra|černé díry]] a [[neutronová hvězda|neutronové hvězdy]].
 
=== Gama záření ===
* http://astro.u-strasbg.fr/~koppen/discharge/index.html Pěkné obrázky spektra prvků
* http://physics.nist.gov/PhysRefData/ASD/lines_form.html Podrobný soupis všech spektrálních čar
<!--Interwiki-->
 
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]