'Patafyzika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava pozůstatků angličtiny, anglických šablon, překlepů a špatného formátování
m úprava referencí
Řádek 1:
[[File:Jarry velo.jpg|thumb|Jarry v Alfortville]]
'''<nowiki>'</nowiki>Patafyzika''' ({{Cizojazyčně|fr|''la 'Pataphysique''}}) je absurdistická, pseudovědecká a literární koncepce, jejíž podstata se vzpírá přímočaré definici. Tuto koncepci vytvořil francouzský spisovatel a literární experimentátor [[Alfred Jarry]] (1873–1907)<ref>[http://72.52.202.216/~fenderse/Dr_Faustroll.pdf] Shattuck, Roger. “Introduction”. Jarry, Alfred. ''Exploits & Opinions of Doctor Faustroll, Pataphysician''. A Neo-Scientific Novel. Exact Change Boston (1996) pagestr. ix9.</ref> Jedním z možných pokusů o přiblížení jejího významu je vyjádření, že ‘patafyzika je odvětví filosofie a/nebo vědy, které se věnuje analýze imaginárních jevů vymykajících se fyzice i metafyzice. Jinými slovy, jedná se o vědu zabývající se imaginárními řešeními.<ref>Překlad hesla ze slovníku American Heritage Dictionary na adrese [http://dictionary.reference.com/browse/pataphysics?r=66 Dictionary.com]</ref> Koncepce patafyziky je více rozepsaná ve fiktivní knize „Podivuhodné postřehy & názory doktora Faustrolla“, kterou Jarry s nádechem potutelné mystifikace napsal jako parodii na vědecké texty a v níž si účelně pohrává s tradičními pojetími a interpretacemi reality.<ref>[http://72.52.202.216/~fenderse/Dr_Faustroll.pdf] Shattuck, Roger. “Introduction”. Jarry, Alfred. ''Exploits & Opinions of Doctor Faustroll, Pataphysician''. A Neo-Scientific Novel. Exact Change Boston (1996) stranastr. ix9. a strana 21.</ref> Jiná definice ‘patafyziku popisuje jako ideu, podle níž „je díky průzračnému vidění propůjčenému poezii, vědou nebo láskou možné nahlédnout hypotetickou nebo imaginární podstatu věcí a reálně ji přijmout do svého života.“<ref>[http://72.52.202.216/~fenderse/Dr_Faustroll.pdf] Shattuck, Roger. “Introduction”. Jarry, Alfred. ''Exploits & Opinions of Doctor Faustroll, Pataphysician''. A Neo-Scientific Novel. Exact Change Boston (1996) pagestr. ix9.</ref> Jarry za účelem definování 'patafyziky uvádí mnoho příkladů a tvrzení, mezi něž se řadí například vysvětlení, že se jedná o „vědu imaginárních řešení, která symbolicky přisuzuje imanentně virtuální vlastnosti objektů jejich základní podstatě.“<ref name="jarrydef">Jarry 1996, pstr. 21.</ref>
 
Vyznavač 'patafyziky se nazývá patafyzik nebo patavědec.
Řádek 9:
: „'Patafyzika je věda o tom, co je nadřazené metafyzice, ať už v rámci či mimo rámec jejích hranic. Zkoumá prostor natolik vzdálený metafyzice, jako je pole metafyziky vzdálené fyzice. [...] Navzdory obecnému přesvědčení, že pravá věda se snaží co nejvíce zobecňovat, 'patafyzika se především věnuje konkrétním jevům. 'Patafyzika usiluje o analýzu zákonitostí, podle nichž se řídí výjimky, a popisuje dosud neprozkoumaný svět obsažený ve světě známém.”<ref name=jarrydef />
 
: „'Patafyzika je trpělivá. 'Patafyzika je laskavá. 'Patafyzika nikdy nezávidí, nikdy bezcílně nebloumá, nezabývá se svou důležitostí, nemá vlastní ambice ani je nehledá. Je vyrovnaná a čistá od všeho zhoubného. Nezesměšňuje bezpráví, plně se soustředí na hledání vědecké pravdy. Podporuje vše, důvěřuje všemu, věří ve vše a vše obhajuje.”<ref>“Épanorthose sur le Clinamen moral”, Cahiers du Collège de ‘Pataphysique, 21, 22 Sable 83 (29. Decemberprosince 1955 vulg.)</ref> <ref name=patadef />
 
: „'Patafyzika snadno přechází mezi jednotlivými skupenstvími různorodých pokusů o definování. Může tedy být nahlížena ze zřetele plynu, kapaliny či pevné látky.”<ref>Patafluens 2001, Istituto Patafisico Vitellianese, Viadana, 2002</ref> <ref name=patadef />
 
: „'Patafyzika, neboli „věda konkrétního”, se nezabývá studiem zákonitostí řídících obecné opakování pravidelných jevů, spíše analyzuje hry řídící jednotlivé výskyty ojedinělých jevů. … Jarry žertovně aplikuje stejnou metodu ve vztahu k literatuře, jakou Nietzsche s vážným záměrem používá ve vztahu k filozofii. Nicméně, oba myslitelé se ve skutečnosti pokoušeli vypracovat „veselou vědu”, jejíž ''joie de vivre'' nejvíce vzkvétá ve chvílích, kdy v nás tyranie pravdy vyvolává úctu ke lži a tyranie rozumu úctu k šílenství.”<ref>Bök 2002, pstr. 9.</ref>
 
== Etymologie ==
Řádek 21:
 
== Historie ==
První zmínka o 'patafyzice se objevuje v tištěné verzi Jarryho dramatu ''Guignol'', která 28, dubna roku 1893 vyšla v časopise ''[[L'Écho de Paris littéraire illustré]]'', původ pojmu se nicméně tehdy odvozoval od stejných školních vtípků z Jarryho ''lycée'' v [[Rennes]], které ho vedly k napsání hry [[Král Ubu]].<ref>Hugill 2012, pstr. 207.</ref> Jarry duchovní otcovství této „vědy” přisoudil Ibikratovi a Sofrotatovi Arménskému.<ref>Hugill 2012, pstr. 20.</ref>
 
=== Kolegium 'patafyziky ===
''Kolegium 'patafyziky'', které bylo založeno roku 1948 v [[Paříž|Paříži]],<ref>Brotchie 1995, str. 11.</ref> je „společnost věnující se erudovanému a neužitečnému výzkumu”.<ref>Brotchie 1995, pstr. 77.</ref> (V anglické definici je použito slovo ''inutilious'', které je synonymní k ''useless'' — neužitečný, zbytečný.) Heslo Kolegia zní {{Cizojazyčně|lat|[[Eadem mutata resurgo]]}} („Znovu povstanu, stejný, ale jiný”) a až donedávna byl jeho vicekurátorem je Její Magnificence Lutembi - krokodýl.<ref>Hugill 2012, str. 38.</ref> V roce 2014 byla ale zvolena nová vicekurátorka Tanya Peixoto, členka [[Londýnský ústav 'patafyziky|Londýnského ústavu 'patafyziky]] a majitelka obchodu Bookartbookshop [http://bookartbookshop.com/].<ref>[http://www.patakosmos.com/tanya-peixoto/{{Citace elektronické monografie|titul = Fifth Magisterium of Her Magnificence Tanya Peixoto |{{!}} Patakosmos.com<!-|url = http://www.patakosmos.com/tanya-peixoto/|vydavatel Bot= generatedwww.patakosmos.com|datum titlepřístupu = 2016-01->]10}}</ref>
Funkci stálého předsedy Kolegia zastává fiktivní dr. Faustroll (''Neodvolatelný kurátor''), jehož pravou rukou je stejnou měrou fiktivní Bosse-de-Nage (''Starosta'' — ''český výraz byl zřejmě použit pro vyvolání exoticity a jisté obskurnosti, pozn. překl.'').<ref>Brotchie 1995, str. 39.</ref> Vicekurátor je v hierarchii kolegia považovaný za „přední a nejvýše postavenou živoucí entitu”.<ref>Hugill 2012, pstr. 113.</ref> Mezi publikace Kolegia, obecně nazývané {{Cizojazyčně|lat|Viridis Candela}} ("zelené svíce"),<ref>Hugill 2012, str. 123.</ref> patří ''Cahiers'' (periodika), ''Dossiers'' (spisy) a ''Subsidia Pataphysica'' (patafyzické přípsěvky).<ref>Seznam [http://www.college-de-pataphysique.org/college/accueil_files/Patalogue_Avril_2010.pdf publikací] ''Kolegia 'patafyziky''</ref><ref>Brotchie 1995, str. 102.-104.</ref> V období tzv. zatemnění bylo nicméně mezi roky 1975 a 2000 Kolegium v publikační činnosti neaktivní.<ref>Hugill 2012, str. 39.</ref><ref>Brotchie 1995, str. 31.</ref> Významnými členy Kolegia jsou [[Noël Arnaud]], [[Luc Étienne]], [[Latis|Latis]], [[François Le Lionnais]], [[Jean Lescure]], [[Raymond Queneau]], [[Boris Vian]], [[Eugène Ionesco]], [[Jacques Carelman]], [[Joan Miró]], [[Man Ray]], [[Max Ernst]], [[Julien Torma]], [[Roger Shattuck]], [[Bratři Marxovi|Groucho, Chico and Harpo Marx]], [[Baron Jean Mollet]], [[Philippe de Chérisey]], [[Irénée Louis Sandomir]], [[Opach]] a [[Marcel Duchamp]].<ref>Brotchie 1995, str. 10.-31.</ref> Umělecká skupina [[Oulipo]] vznikla jako podvýbor Kolegia.<ref>{{cite book|last=Motte|first=Warren|title=Oulipo: a primer of potential literature|year=2007|publisher=Dalkey Archive Press|isbn=1-56478-187-9|page=1}}</ref><ref>Brotchie 1995, str. 22.</ref>
 
==== Odnože Kolegia 'patafyziky ====
Řádek 42:
=== Musée Patamécanique ===
[[Musée Patamécanique]] je soukromé muzeum, které bylo v roce 2006 zřízeno ve městě Bristol v USA<ref>[http://www.museepata.org/welcome.html Stránky] ''Musée Patamécanique''</ref>, a je prezentováno jako hybrid mezi automatickým divadlem a přehlídkou kuriozit, mezi které patří i vynálezy inspirované patamechanikou, konstrukčním sesterským oborem 'patafyzice. Do jeho interiérů se veřejnost nicméně může dostat pouze zřídka, a to po předchozí domluvě, jinak se muzeum otevírá přátelům nebo kolegům majitele.
Příklady vystavovaných exponátů jsou například animatronický model zpívajících Chipmunků, Stroj času (podle provozovatelů muzea se jedná o největší [[Fenakistoskop]] na světě), čichové hodiny, lustr se zabudovanými zpívajícími skřivánky, Odzažívač (přístroj, který údajně dokáže znovu vytvořit již strávené jídlo), Zvětšovač arašídů, Orákulum syzygie, Houslucho (zhruba 60 cm dlouhé holografické ucho hrající na housle) nebo přístroj pro záznam snů čmeláků.<ref>Musée Patamécanique [http://www.museepata.org/EXHIBITION.html exhibitionVýstava] Musée Patamécanique </ref>
 
== Pojmy ==
; [[Klinamen]]
: Klinamen je označení pro nepředvídatelné změny v částečkách, kterými [[Christian Bök|Bök]] rozumí „nejmenší možné odchylky, které mohou mít největší možné následky”.<ref>Bök 2002, pstr. 43.-45.</ref> Příklad klinamenu je Jarryho ''merdre'', odchylka od francouzského {{Cizojazyčně|fr|merde}} („hovno”).<ref>Hugill 2012, pstr. 15.-16.</ref> [[File:Véritable portrait de Monsieur Ubu.png|thumb|''The Grand Gidouille'' na břiše krále Ubu je symbolem 'patafyziky.]]
; [[Antinomie]]
: Antinomie označuje vzájemnou výlučnost. Vyjadřuje dualitu, ozvěnu symetrie, dobro i zlo zároveň. [[Andrew Hugill|Hugill]] jako příklady zmiňuje ''plus minus, faust-troll, haldern-ablou, ano-ale, ha-ha ''a'' [[paradox]]''.<ref>Hugill 2012, pstr. 9.-12.</ref>
; [[Syzygie|Syzygie]]
: V [[astronomii]] pojem syzygie znamená souběh poloh tří vesmírných těles na jedné přímce. 'Patafyzika syzygii chápe jako [[slovní hříčku]], která popisuje překvapivou a nečekanou shodu okolností. Narozdíl od [[Serendipita|serendipity]] — prosté náhodné příhody — má syzigie více vědecký tón. Podle Böka je syzygií například Jarryho domněnka, že pád těla do středu prostoru nemusí být výhodný pro vvystoupání vakua směrem k okrajům.<ref>Bök 2002, pstr. 40.-43.</ref><ref>Hugill 2012, pstr. 13.-15.</ref>
; [[Absolutno]]
: Absolutno je chápáno jako idea transcendentní reality.<ref>Hugill 2012, pstr. 16.-19.</ref>
; [[Anomálie]]
: Anomálie představuje výjimku, které ústředním tématem 'patafyziky, neboť podle Jarryho „'patafyzika usiluje o analýzu zákonitostí, podle nichž se řídí výjimky, a popisuje dosud neprozkoumaný svět obsažený ve světě známém.”<ref name=jarrydef /> Bök anomálii popisuje jako „potlačenou část pravidla, které zaručuje neplatnost tohoto pravidla”.<ref>Bök 2002, pstr. 38.-40.</ref><ref>Hugill 2012, pstr. 12.-13.</ref>
; [['Patafyzika#Patafora|Patafora]]
: Pataforou se rozumí nezvykle rozšířená [[metafora]] založená na 'patafyzice. Jarry tvrdí, že stejně jako „'patafyzika zkoumá prostor natolik vzdálený metafyzice, jako je pole metafyziky vzdálené fyzice”, patafora slouží jako obrazný prostředek tak vzdálený od metafory, jako je metafora vzdálená od neobrazného jazyka.<ref>[http://www.paulavion.com/pata.html "Paul Avion's Pataphor"]</ref>
Řádek 61:
Patafyzikální kalendář <ref>Elektronická verze patafyzického [http://www.college-de-pataphysique.org/college/accueil_files/calenpat.pdf kalendáře]</ref> je variace [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]], kterou vytvořilo ''Kolegium 'patafyziky'' <ref>Reference číslo 1230, vydáno roku 1954, zaneseno v katalogu Kolegia [http://www.college-de-pataphysique.org/college/accueil_files/Patalogue_Avril_2010.pdf]</ref> v roce 1949.<ref name=hugillcal>Hugill 2012, str. 21.-22.</ref> Začátek patafyzikální éry (E.P.) byl stanoven na Jarryho narozeniny 8. září 1873. Při převádění dat z patafyzikálního systému do gregoriánského kalendáře norma určuje psát dodatek (vulg.), který značí ''vulgate'' (zjednodušeně).<ref name=hugillcal />
 
Týden začíná v neděli, na níž připadá každý 1., 8., 15. a 22. den v měsíci, zatímco 13. den v měsíci je vždy pátek (viz [[Pátek třináctého]]). Každému dni je také přiřazený speciální název nebo [[světec]]. Například 27 Haha (1. listopad vulg.) se nazývá Zatemnění Alfreda Jarryho ({{Cizojazyčně|fr|Occultation d'Alfred Jarry}}), 14 Sable (14. prosinec vulg.) je zasvěcený Donu Quichotovi ({{Cizojazyčně|fr|Don Quichote, champion du monde}}) .<ref name="brotchiecal">Brotchie 1995, pstr. 45.-54.</ref>
 
Rok se skládá z 13 měsíců, z nichž každý má 29 dní. 29. den každého měsíce je ovšem imaginární vyjma dvou případů:<ref name=brotchiecal />
Řádek 154:
Pataforické umění shrnuje kniha nizozemského umělce Hidde van Schie s příhodným názvem ''Pataphor''.<ref>{{cite web|url=http://www.tentrotterdam.nl/events/archief/pataphor_hidde_van_schie.php?lang=en |title=Pataphor - Hidde van Schie |publisher=Tentrotterdam.nl |date= |accessdate=2014-01-16}}</ref>
 
Je vhodné si povšimnout, že patafora není standardní [[Metafora|rozšířená metafora]], ale spíše série metafor vystavěných na původní metafoře, čímž zastírá její původ a nedochází k pouhému opakování stejné analogie jiným způsobem.
 
== Odkazy ==