Květ: Porovnání verzí

Užší definice pojmu je omezena na kvetoucí krytosemenné rostliny. Květ krytosemenných rostlin se skládá z následujících částí (musí být přítomny všechny): [[okvětí]] - jako okvětí nebo oddělené od [[Kalich (botanika)|kalichu]], z [[Gyneceum (botanika)|gynecea]] z [[pestík]]ů, z tyčinek a květinové osy (základna květu). Tyčinky produkují pyl, který se tvoří ve stigmatu [[pestík]]ů, tam klíčí a v průběhu oplodnění oplodněná [[ovulves]] nachází v [[pestík]]u přítomné vajíčko. To se vyvine do embrya, vajíčko se vyvine do semena a rostliny v ovoce.

 

 

Nejmenší květ má ''[[Wolffia]]'' (asi 0,5 mm), největší ''[[Rafflesia]]'' (až 1 metr velký).

Květní stopka přechází ve vyvinuté květní lůžko. Původní typ květního lůžka je lůžko '''prodloužené''' (''[[Magnolia]]'', ''[[Myosurus]]'',[[myší ocásek]], [[hlaváček (Adonis)|hlaváček]], ''[[Adonis]]''). Někdy bývá květní lůžko přeměněné v určitých částech květu a prodloužené a pak vznikají různé orgány - '''anthofor''' (nese korunu, tyčinky a pestík), '''androgynofor''' (nese andreceum a [[Gyneceum (botanika)|gyneceum]] - ''[[mučenka]]''), '''gynofor''' (nese jen [[Gyneceum (botanika)|gyneceum]] - ''[[silenka hajní]]'').

Když se květní lůžko rozšíří, vznikají orgány, které obalují některé květní části. Baňkovitě až trubicovitě rozšířené květní lůžko obaluje z části nebo celý [[semeník]], který je často '''apokrapní''', a označuje se jako [[češule]]. Někdy se rozšiřuje [[receptakulum]] (dolní miskovitá část květu) a [[češule]] tak, že [[receptakulum]] je útvar, který vznikl pouze z květního lůžka a na vzniku [[češule]] se podílí i spodní části okvětních lístků a tyčinek.

 

=== Okvětí ===