Moravský Krumlov: Porovnání verzí

* [[Maxmilián Jakub Mořic z Lichtenštejna]] (* 25. 7.července 1641 – †2121. 4.dubna 1709, Moravský Krumlov), pochován je v loretánské kapli [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|klášterního kostela]]. Stavbu kaple realizujerealizoval v roce 1707. Tím vyjádřil svůj vželývřelý a citový vztah k městu. V kapli je též pochována jeho druhá manželka vévodkyně [[Eleonora Markéta Holštejnská]].

* Ing. arch. [[Bohumír Čermák|Bohumír František Antonín Čermák]] (* 1882 – †19611882–1961), architekt a stavitel projektů i v Moravském Krumlově

* [[Jan Jiří Guttwein]] (? – 1718–1718), malíř a [[mědirytec]]. Mezi lety 1698–1714 působil v Moravském Krumlově. Autor oltářního obrazu ''Umučení sv. Bartoloměje'' v [[kostel sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově|kostele sv. Bartoloměje]] a veduty města.

* MUDr. [[Emanuel Haizl]] (* 1867, Jezbořice – †19161916, Moravský Krumlov), vlastenecký činitel a lékař

* [[Vilém Haňák]] (1861 – 1861–?), pedagog, vlastivědný pracovník v regionu Moravskokrumlovska. Autor svazku [[Vlastivěda moravská|Vlastivědy moravské]] (topografické řady), věnované soudnímu okresu Moravský Krumlov

* JUDr. [[Heinrich Kaniak]] (1855 – 19201855–1920), právník, vůdce německé politické reprezentace Moravského Krumlova na přelomu 19. a 20. století, starosta města mezi lety [[1909]]–[[1918]].

* [[Josef Kaufman (klempíř a muzejník)|Josef Kaufman]] (* 1891 – †19781891–1978), klempíř, obchodník, amatérský [[archeolog]], numismatik, sběratel, vlastenec, ředitel [[Muzeum v Moravském Krumlově|Okresního muzea v Moravském Krumlově]], průvodce v galerii ''Muchova Slovanská epopej'' na [[Moravský Krumlov (zámek)|zámku v Moravském Krumlově]]. Za Prvníprvní republiky člen zastupitelstva a člen komise výstavby.

* [[Josef Kopřiva|JUDr. Josef Kopřiva]] (1862–1938?), advokát, působícípůsobil v Moravském Krumlově od roku [[1900]]. Český vlastenec, funkcionář spolků [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]], [[Matice Krumlovská|Matice Krumlovské]] aj. Podporovatel a zakladatel české měšťanské školy. Organizátor prohlášení Československa v Moravském Krumlově dne 3. 11.listopadu 1918. Po vzniku [[Československo|ČSR]] členem [[Místní národní výbor|národního výboru]], vládní komisař a první meziválečný starosta. V roce [[1937]] mu bylo uděleno čestné občanství města.

* [[Marie Eleonora z Liechtensteinu]] (1745–1812). Rozená princezna [[Oettingen-Spielberk]], manželka knížete [[Karel I. Boromejský z Liechstensteinu|Karla I. Boromejského z Liechtensteinu]]. Dvorní dáma císařovny [[Marie Terezie]]. Reorganizátorka zámeckého areálu v Moravském Krumlově, stavitelka [[liechtensteinská hrobka v Moravském Krumlově|lichtenštejnské hrobky]] v Moravském Krumlově po roce [[1789]], zakladatelka zámeckého parku a tzv. černého tunelu pod parkem. Nechala upravit zámeckou kapli. Členka dámského kroužku [[Josef II.|Josefa II.]], se kterým si korespondovala.

* MUDr. [[Mořic Odstrčil]] (* 1843, Bezdězí – †19231923, Moravský KrulmovKrumlov), lékař a vlastenecký činitel

* [[Václav Perek|JUDr. Václav Perek]] (1859–1940), moravský advokát, národní činitel. Přišel do Moravského Krumlova v roce [[1890]]. Jedenatřicetiletý právník se stal posilou místního českého národního tábora v jeho rozepřích s Němci. V roce [[1891]] se např. ohrazoval u [[moravské místodržitelství|moravského místodržitelství]] ve věci nejasností při sčítání obyvatel, kdy německá sčítací komise měla manipulovat se sčítacími archy. Perek byl zakládajícím členem místního [[Sokol (spolek)|Sokola]] a předsedou místního odboru [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]]. Z Moravského Krumlova odešel v roce [[1900]].

* [[Marie Eleonora ze Schwarzenbergu]] (1812–1873), narozená v Moravském Krumlově jako princezna z [[Liechtensteinové|Liechtensteinu]]. Dcera podmaršálka Mořice Josefa knížete z Liechtensteinu a Marie Leopoldiny kněžny Esterházy. V roce [[1830]] se provdala za knížete Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenbergu, se kterým procestovala [[Anglie|Anglii]] a na základě této cesty nechali přestavět do [[novogotika|novogotické]] podoby zámek [[Hluboká (zámek)|zámek Hluboká nad Vltavou]]. Zasloužila se o obnovu [[Třeboň (zámek)|zámeckého parku v [[Třeboň|Třeboni]] a o vybudování rodinné [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|hrobky Schwarzenbergů v Třeboni]]. Byla známá svou krásou a duchaplností a po několik desetiletí udávala tón [[Vídeň|vídeňské]] společnosti.

* [[Erich Sloschek]] (1897–1970), regionální německý historik, autor první historické syntézy o Moravském Krumlově, [[Kurátor sbírky|kurátor]] muzea v Moravském Krumlově, pedagogický pracovník, úředník

* [[Josef Staroštík (malíř)|Josef Staroštík]] (1908–1994), kulturní a osvětový pracovník, předseda [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] v Moravském Krumlově, kronikář města, zakladatel Moravskokrumlovského zpravodaje, malíř, člen kroužku Moravskokrumlovských výtvarníků, správce galerie [[Alfons Mucha|Muchova]] [[Slovanská epopej]] na zámku v Moravském Krumlově a autor třech jejích katalogů. Ředitel Průmyslu mléčné výživy, později přejmenovaného na [[Lacrum]].

* [[Alois Stehlík]] (1877–1945), učitel, vlastivědný pracovník, paleontolog, první ředitel měšťanské školy v Moravském Krumlově. Od roku [[1919]] člen správní komise a následně člen zastupitelstva a rady za [[Čsl. strana socialistická|Čsl. stranu socialistickou]]. Odborný pracovník diluviálního oddělení [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]. In memoriam jmenován čestným občanem Moravského Krumlova.

* [[Antonín Ugwitz]] (1854–1907), učitel, český vlastenec, spolkový pracovník, autor "''Příběhů města Moravského Krumlova a sousední vesnice Rokytné''" z roku [[1883]].