Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
původ nánosníku - doplnění referencí
m →‎Nánosník a jeho motiv: gramatická oprava
Řádek 9:
=== Nánosník a jeho motiv ===
[[Soubor:St Wenceslas helmet decoration.jpg|náhled|vlevo|Nánosník a ztužovací pásek z přilbice]]
Nánosník byl zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] <ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Helmice svatého Václava|periodikum = ZLATE-MINCE.CZ - Encyklkopedie českých mincí|vydavatel = |url = http://www.zlate-mince.cz/Z16_Helmice_Sv_Vaclava.htm|datum vydání = |datum přístupu = 9.1.2016}}</ref> a k přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině 12.&nbsp;století.
 
Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný často jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy - tedy motiv známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikinských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8.&nbsp;století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev. Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]]&nbsp;– připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této  interpretaci ukřižované postavy se přiklání například historička PhDr. Anežka Merhautová&nbsp;– ta po své analýze helmy (roku 1992) určila její vznik do 10.&nbsp;století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením Odina, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref>