Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí

'''Friedrich Wilhelm Raiffeisen''' ([[30. březen|30. března]] [[1818]], [[Hamm]] (Sieg) – [[11. březen|11. března]] [[1888]], [[Neuwied]]) byl propagátoremněmecký starosta a reformátor, který se zajímal o podnikání v zemědělství a o podmínky peněžních úvěrů pro malé zemědělce. V [[Bavorsko|Bavorsku]] je považován za zakladatele a propagátora rolnických úvěrových [[Družstevní záložna|družstev]], které se postupně rozšířily po celém německém území a přes české Němce i v [[BavorskoZemě Koruny české|Bavorskuzemích Koruny české]]. NěmeckýPokračovatelkou starostaidejí aFriedricha reformátorWilhelma FriedrichRaiffeisena Wilhelmje Raiffeisenbankovní sespolečnost zajímal[[Raiffeisen oGroup]]. podnikáníZnačka v[[Raiffeisen zemědělstvístavební aspořitelna|Raiffeisenbank]] ovstoupila podmínkyna úvěrůčeský protrh maléprivátního zemědělce.bankovnictví Jehosamostatně jméno(i takékdyž nese,privátní jakožtoslužby pokračovatelkanabízela idejíuž Friedrichadříve) Wilhelmaznovu Raiffeisena,až organizacev Raiffeisenroce 2010.<ref>Veškeré[http://cfoworld.cz/financni-sluzby/petr-vitasek-raiffeisenbank-nabizime-stejnou-kvalitu-jako-zahranicni-privatni-banky-2614 informaceRaiffeisenbank]</ref><ref>Informace jsou čerpány z uvedených zdrojů, literatury a přeloženy z článku na německé Wikipedii.</ref><ref>Neue deutsche Biographie, Bd.: 21, Raiffeisen, Friedrich Wilhelm, on-line, německy [http://daten.digitale-sammlungen.de/~db/0001/bsb00016339/images/index.html?id=00016339&nativeno=raiffeisen]</ref>

Nástup [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] v polovině 19. století způsobil postupné zhoršování životních podmínek zejména u malých zemědělců, s kterými Raiffeisen při svém působení na radnici v zemědělských obcích přicházel do styku. Mnoho z nichrolníků řešilo svoji tíživou situaci půjčkami u [[lichvář]]ů a finančních spekulantů. Raiffeisen se snažil drobným zemědělcům a řemeslníkům pomáhat. Na přelomu let [[1846]] a [[1847]] založil „Společnost pro dodávky chleba a obilí“. V pekárně, postavené a financované z vlastních prostředků, provozoval pečení chleba, který pak zdarma rozdával nejchudším obyvatelům rozdával. [[Charita]]tivní a dobročinnédobročinná práci se věnoval i dál. Přirozeně tapráce jej vyčerpávala po stránce fyzické i finanční. TadyTo sebylo také objevilajedním myšlenkaz postavitdůvodu pomocu nazrodu základěmyšlenky vzájemné družstevní pomoci. InspirovalRaiffeisen se inspiroval u [[Hermann Schulze-Delitzsch|Franze Hermanna Schulze-Delitzsche]] a jeho lidových bank.

Raiffeisen přišel roku [[1862]] s velmi prostým řešením. Zápůjční pokladní [[spolek]] (Flammersfelder Hülfsverein zur Unterstützung unbemittelter Landwirte – později Heddesdorfer Darlehnskassenverein) sdružoval pouze malou skupinu lidí. Jednalo se o spolek pro obce od 600 do 2 000 obyvatel. Raiffeisen postavil fungování spolku na poznatku, že lidé se v obci znají, spolupracují spolu a důvěřují si. Každý člen pokladního spolku ručil veškerým svým [[majetek|majetkem]] za dluhy všech ostatních členů. Proto si své členy pokladní spolky vybíraly také podle morálního charakteru a [[půjčka|půjčky]] poskytovaly až po posouzení prospěšnosti pro žadatele. Podíly ze zisku v podstatě neexistovaly, jelikož zisky sloužily jako rezerva. V případě, že by přeci jen spolek zanikl, převáděly se peníze na organizaci, která by vev započatém díle pokračovala. Práce v pokladním spolku byla dobrovolná. Každý člen měl jen jeden hlas, bez ohledu na velikost svého podílu.

[[Ochranná známka|Ochrannou známkou]] Raiffeisenových pokladních spolků bylyse staly dvě zkřížené koňské hlavy (německy Giebelkreuz), které jsou starodávným symbolem ochrany rodiny před zlem a životním ohrožením rodin shromážděných pod společnou střechou. Od roku [[1862]] začal Raiffeisen pokladní spolky zakládat v Německu a později i v ostatních státech Evropy. Roku [[1872]] vznikla v Neuwiedu první centrální banka pro několik spolků v místním kraji. Nová a upřesněná pravidla se stala základem dnešní bankovní skupiny Raiffeisen. Brzy našly populární dvě zkřížené koňské hlavy oblibu i v zámoří. Rheinische Landwirtschaftliche Genosenschaftsbank musel Raiffeisen po interpelaci Franze Hermanna Schulze-Delitzsche rozpustit, jelikož banka neodpovídala tehdejšímu novému družstevnímu [[zákon]]u. Roku [[1876]] proto založil akciovou společnost Landwirtschaftliche„Landwirtschaftliche Central-DarlehenkasseDarlehenkasse”, která zahrnovala také družstevní spolky.

Členové Raiffeisenek se zaměřovalyv obcích zaměřovali také na zásobování elektřinou nebo jiná různá mechanická vybavení (například obecní váhy). ZemědělciU elektrické energie to často fungovalo tak, že zemědělci založili družstvo spotřebitelů elektrického proudu a postavilopostavili hlavní transformátor a, od nějkterého vedlopak rozvedli vedení po vsi. NatoNásledně pak uzavřeli smlouvu s dodavatelem proudu o odběru elektřiny za velkoobchodní ceny, zakterou kterésvým je svýmdružstevním členům prodávali. Družstvapodle taksmlouvy přispělaza velkouvelkoobchodní měrouceny. Vzhledem k elektrifikacím obcítomu, jelikožže jejich vedenídružstva nebyla zatížena složitoudrahou administrativou, přispěla velkou měrou také k elektrifikaci obcí.<ref name="feierabend" />

{{Citace|„...v jejím úřadě, který mnohdy sídlil v hostinci či ve škole, byste často našli jen stůl, pár židlí a trezor. Administrativní práci vykonávali členové zdarma, pouze pokladník, který zapisoval příjmy a výdaje a připravoval jejich přehled, dostával na konci roku skromnou odměnu..., …organizovaly přednášky a divadelní hry… K jejich největším zásluhám patřilo vybavení obcí veřejnými váhami, kde bylo možné poctivě kontrolovat váhu nákladů. Mnoho jich zkrášlilo své okolí výsadbou stromů, budováním rybníků a stavbou budov pro vesnické kulturní aktivity,“ psal Feierabend ve své útlé knížce v New Yorku na začátku 50. let.|[[Ladislav Karel Feierabend|Ladislav Feierabend]]|Naďa Johanisová: A2 Kulturní týdeník, č. 23, roč. 3, str. 1 a 19, 6.6.2007, ISSN 1801-4542.}}