'''Hrnec''' či '''hrnek''' je nejčastěji [[plech]]ová [[nádoba]] obvykle [[válec|válcovitého]] (nebo mírně kuželovitého či baněnéhobanětého) tvaru s uchy sloužícími k [[manipulace|manipulaci]]přenášení. Součástí hrnce bývá obvykle [[poklice]]. Poklice slouží k zakrytí hrnce, tak aby obsah hrnce zůstal oddělen od okolního prostředí i v místě své hladiny. Nízký hrnec, který je výrazně širší než vyšší (hranice terminologie je blíže neurčená) se obvykle označuje jako [[rendlík]] (z německého ''Reindl''), lidově však častěji [[kastrol]] (z francouzského ''casserole'', z provensálštiny ''casse'' znamenající [[pánev (nádobí)|pánev]]), neboť lidový název [[rendlíku]] zůstává v expresivním podání odborně nazývaného [[štýláku]] (z německého ''[[Stielkaserolle]]'') tedy [[rendlík]] s držadlem - štýlem (''Stiel'').
Nejčastěji se hrnec používá v [[kuchyně|kuchyni]] při přípravě [[Potravina|jídel]],. kdeSlouží slouží přípravě [[pokrm]]ů popřípadětaké i ke skladování [[Potravina|potravin]].
Původním výrobním odvětvím bylo [[hrnčířství]]. Tradičním materiálem pro výrobu hrnců byla pak dlouhou dobu smaltovaná ocel. Po krátké době používání [[hliník|hliníkových slitin]]u se dnes preferuje [[korozivzdorná ocel]]. Pro použití na [[Indukční vařič|indukčních vařičích]] se hrnce z korozivzdorné oceli zhotovují se sendvičovým dnem nového typu. Původní sendvič, složený z vrstev austenitické korozivzdorné oceli 18–10, (ocel používaná pro předměty používané v gastronomii - a nemagnetická), s vnitřní výplní hliníku, kterým je snadno dosaženo tepelné akumulace, rovněž však nemagnetického. Nový typ sendviče potom namísto hliníkové výplně obsahuje jádro z oceli, která je [[feromagnetismus|feromagnetická]].
