Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 872 bajtů ,  před 3 lety
m
→‎Pamětihodnosti: presun do Kostel sv. Bartoloměje
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Moravském Krumlově}}
[[Soubor:Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje a bývalý klášter.jpg|náhled|kostel sv. Bartoloměje<br />s bývalým klášterem]]
*[[Soubor:Moravský Krumlov - kaple svatého Floriána obr1.jpg|thumb|poutní kaple sv. Floriána]][[Moravský Krumlov (zámek)|Zámek v Moravském Krumlově]] - zámek v severní části města
* [[Kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|Kostel Všech svatých]] – farní kostel zmiňovaný poprvé roku [[1248]]
* [[Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)|Lichtenštejnská hrobka]] – empírová stavba opatřená [[Liechtensteinové|lichtenštejnským]] erby a stromem života. Hrobka byla vystavěna Eleonorou z Liechtensteinu pro ostatky jejího manžela knížete [[Karel z Lichtensteinu|Karla z Lichtensteina]] a ostatních členů rodiny. Olejomalbu Krista Pána na kříži zhotovil vídeňský malíř [[Hubert Maurer]].
* [[Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Všech svatých]] – socha barokního světce v podživotní velikosti z mušlového vápence z druhé čtvrtiny [[18. století]]. Socha byla v roce [[2011]] restaurována.
 
[[Soubor:Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje a bývalý klášter.jpg|náhled|kostel sv. Bartoloměje<br />s bývalým klášterem]]
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|Klášter s kostelem svatého Bartoloměje]] - kostel na Klášterním náměstí, dříve byl jeho součástí klášter Augustiniánů.
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|Klášter s kostelem svatého Bartoloměje]] – v roce [[1354]] bylo v [[Avignon]]u vydáno povolení ke stavbě kláštera Augustiniánů – poustevníků. [[Gotika|Gotický]] kostel měl mít loď údajně 53 metrů dlouhou a zasahovala daleko do dnešního Klášterního náměstí. Za [[husita|husitských válek]] byly kostel i klášter pobořeny. Roku [[1634]] odkoupil zbořeninu kláštera Gundakar z Liechtensteina a začal s rekonstrukcí stavby. Kostel byl přestavěn v [[baroko|barokním]] slohu. Z původní stavby však zbyl jen [[Kněžiště|presbytář]]. Roku [[1693]] byla ke kostelu přistavěna kaple Panny Marie Loretánské na půdorysu tvaru hvězdy. Výzdoba kostela pochází ze začátku [[18. století]]. Roku [[1786]] císař [[Josef II.]] klášter zrušil a později zde byla továrna, pak byty a nakonec městský úřad. Pod kostelem se nachází řádová hrobka. Před kostelem stojí barokní [[sousoší Ecce homo v Moravském Krumlově|sousoší Ecce homo]].
* Knížecí dům – nejstarší dochovaný dům na náměstí T. G. Masaryka. Jde o reprezentativní městský palác nižší šlechty, jenž získal svou podobu na počátku [[17. století]] spojením dvou domů. Po roce [[1614]] připadl dům do majetku manželky majitele panství, Marii z Lipé, poté přešel dům do držby knížete Gundakara z Liechtensteina, který zde pravděpodobně zřídil sídlo pro své úředníky. Roku [[1690]] vyhořel, v roce [[1692]] byl opraven, později byl sídlem Městské spořitelny. V letech [[1957]]–[[1960]] prošel rozsáhlou rekonstrukcí, aby zde mohlo být umístěno muzeum Moravský Krumlov, které prostor využívá dodnes společně s Městským kulturním střediskem a soukromými firmami.
 
[[Soubor:Moravský Krumlov - kaple svatého Floriána obr1.jpg|thumb|poutní kaple sv. Floriána]]
* [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|Kaple svatého Floriána]] – výrazná dominanta východně nad městem. Kaple je zasvěcena [[Svatý Florián|sv. Floriánovi]], jehož si občané města zvolili po zhoubném požáru v roce [[1690]] za patrona města. Je postavena ve slohu klasicizujícího baroka. Na hlavním oltáři je [[J. J. Gutwein|Gutweinův]] obraz sv. Floriána, pod jehož nohami je ve vedutě vyobrazeno město kolem roku [[1700]]. Ke kapli se vztahuje legenda o záchraně života [[kníže]]te Antonína Floriána z Liechtensteina, pod kterým se splašil kůň. Jako díkůvzdání za záchranu života dal podle pověsti kníže na kopci postavit kapli. Stavba kaple byla prováděna mezi lety [[1695]] až [[1697]]. Za [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] válek byla kaple v roce [[1809]] zpustošena francouzskými vojáky, až v roce [[1834]] byla znova vysvěcena. Prvorepublikovou tradici zde mají tradiční poutě na první neděli po svátku sv. Floriána. V jedné z věží jsou uchovávány listiny a písemnosti pro další generace.
* [[Kostel svatého Leopolda (Rokytná)|Kostel svatého Leopolda]] v Rokytné.
* [[Městské opevnění]] – částečně dochovaný hradební systém na obvodu vnitřního města, v jádru ze [[13. století]] s pozdějšími úpravami. V roce [[1645]] bylo pobořeno Švédy. Zajímavý úsek je [[parkán]]ové zdi s poloválcovitou baštou vybavenou klíčovými střílnami, dále [[parkán]] na severním obvodu města. V současnosti dosahuje výše 4 – 5 m, zeď je z lomového kamene a kvádrů. Součástí opevnění byly i tři brány, ze kterých se částečně dochovala tzv. tulešická brána se znatelným padacím mostem v budově [[zámek (stavba)|zámku]] (původní přístup do města), dochovaná tzv. severní brána při pěšině na střelnici v čp. 113 a nedochovaná tzv. rakšická brána s hranolovou věží mezi budovami dnešního gymnázia. Vlastní brána byla po roce [[1850]] z důvodu rozšíření dopravy zrušena, hranolová pozdě [[gotika|gotická]] pětipodlažní věž zde stála do roku počátku [[20. století]].
* [[Kaple Panny Marie (Rokytná)|Kaple Panny Marie]] v Rokytné – tzv. Mariánská studánka – romantická centrální stavba s obrazem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Jde o kapli z třetí čtvrtiny [[19. století]] výrazných [[gotika|gotizujících]] forem stojí na dně úvalu směrem k nádraží. U kaple je postaven [[gotika|gotický]] almužní sloupek z mušlového vápence, pravděpodobně z [[15. století]].
* [[Kostel svatého Vavřince (Rakšice)|Kostel svatého Vavřince]].