Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 36 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot doplnil chybějící <references />; kosmetické úpravy
'''Týden''' je jednotka času delší než den a kratší než měsíc. Podle [[Juliánský kalendář|juliánského]] a tím i [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského]] kalendáře má sedm dní, původně počítaných v pořadí [[neděle]], [[pondělí]], [[úterý]], [[středa]], [[čtvrtek]], [[pátek]], [[sobota]]. V občanském kalendáři se však v řadě zemí světa vžilo počítání dnů v týdnu od pondělí jakožto od prvního [[pracovní den|pracovního dne]].
 
Týdny se počítají průběžné stále dál bez ohledu na roky, nejsou s roky sladěné. Důsledkem toho je, že [[Kalendářní měsíc|měsíce]] a [[rok]]y nemají stále stejný počet týdnů a také začátek počítání týdnů v roce je trochu komplikovanější.
 
V současné době se sjednotilo číslování týdnů tak, že první týden roku je ten, který obsahuje první čtvrtek v roce. To znamená, že část týdne (až 3 dny) přesahuje zpravidla do jiného roku, než podle kterého má číslo - buď konec posledního týdne starého roku je v novém, příštím roce nebo začátek prvního týdne je ve starém, předchozím, loňském. V průměru každý sedmý zlom roků je ovšem společný se zlomem týdnů: pondělí je 1. ledna.
 
== Fakta ==
* 1 týden = 7 dní
* 1 týden = 168 [[hodina|hodin]] = 10080 [[minuta|minut]] = 604800 [[sekunda|sekund]] (s výjimkou přechodu na [[letní čas]] a zpět)
* 1 rok = 52 týdnů + 1 den (2 dny, je-li rok přestupný)
* 1 týden = 23% průměrného měsíce
 
V [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] má rok přesně 365,2425 dnů, a tím pádem přesně 52,1775 týdnů (na rozdíl od [[Juliánský kalendář|juliánského roku]] s 365,25 dny, který neobsahuje množství týdnů představované konečnou desetinnou hodnotou). Do 400 gregoriánských let se tak vejde 20871 týdnů, z čehož vyplývá že např. 10. dubna 1605 byla neděle podobně jako 10. dubna 2005.
 
Týden není přímou součástí kalendáře a dny se počítají stále dál bez přerušení od dob starého [[Judaismus|judaismu]], takže ve všech kulturách, které používají sedmidenní týden, je vždy stejný den v týdnu. Tak např. při gregoriánské reformě kalendáře byl čtvrtek 4. října 1582 následován pátkem 15. října 1582.
 
Systém [[Nedělní písmeno|nedělních písmen]] byl používán ke stanovení dne týdne v gregoriánském nebo juliánském kalendáři.
* Starověcí [[Babylonie|Babyloňané]] dodržovali sedmidenní týden, vycházející z [[Astronomie|astronomického]] pozorování a představ. Dny a božstva byly založeny na sedmi světelných tělesech neboli „světlech“ viditelných pouhým okem ([[Slunce]], [[Měsíc]] a pět viditelných [[Planeta|planet]]). [[Zoroastrismus]] používal kombinovaně 7 a 8 denní týdny (dělil tak 30 dní měsíce na 4 „týdny“). Vzhledem k časové posloupnosti je pravděpodobné, že hindský i hebrejsko-křesťansko-muslimský týden rovněž navazují na právě tento babylonský, ačkoliv zdůvodnění mohou mít vlastní.
* [[Hebrejština|Hebrejský]] (a později [[křesťan]]ský a [[muslim]]ský) sedmidenní týden odpovídá biblickému příběhu o stvoření, ve kterém Bůh vytvořil svět během šesti dnů a poté sedmý den odpočíval. Ovšem [[babylonské zajetí]] přišlo v době, kdy zemřel [[Jóšijáš]], který teprve prosadil s reformami [[monoteismus]]. [[Teorie vzniku Tóry]] a Bible z jednoho zdroje není vědecky přijímána a považuje se spíše, že jde o kompilaci textů, které vznikly i později, takže se sedm dnů mohlo dostat do textu babylónským vlivem. Vliv je vidět i například pro název [[šabat]], významný den týdne, který je odvozen od babylónské oslavy úplňku Měsíce (Shabbât).
* Hindská civilizace má sedmidenní pracovní týden, zmíněný v [[Rámájana|Rámájaně]], posvátného eposu napsaného [[sanskrt]]em okolo roku 400 př. n. l., kde ''Bhanu-vaar'' znamená [[Neděle|neděli]], ''Soma-vaar'' pak měsíční den atd.
 
==== Asijský sedmidenní týden ====
 
=== Pozdější vývoj sedmidenního týdne ===
Starověcí Egypťané používali týden o 10 dnech ([[dekan (astrologie)|dekan]]) a dělili tak měsíc s třiceti dny na 3 týdny. Starověcí Řekové ale přejali týden od Babyloňanů ([[Eudoxos z Knidu]]). Různé skupiny obyvatel [[Starověký Řím|Římského impéria]] postupně přebíraly týden, zvláště ty, které trávily hodně času ve východní části říše, kde se sedmidenní týden používal. V občanském životě byla v Římě (už od Etrusků) totiž obvyklá osmidenní období, která vznikla z každodenní praxe. Každý osmý den přicházeli totiž rolníci z okolí Říma do města na trh a vyřídit si své záležitosti. Tento osmý den se nazýval ''nundinae'' a dny celého osmidenního týdne se označovaly písmeny ''A'' až ''H''. V tomto má svůj původ i [[oktáv]].
 
Roku [[321]] n. l. římský císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] reguloval používání týdne kvůli problému používání různých dnů pro náboženské slavnosti a zavedl neděli jako den náboženského svátku a odpočinku pro všechny skupiny, nejen pro křesťany a jiné skupiny, které již neděli slavily.
Ačkoli bez přímého [[Astronomie|astronomického]] základu (sedm dní je něco méně než čtvrtina lunárního měsíce), je týden široce užívanou jednotkou času, zvláště v sociálním a komerčním kontextu. Týdny mohou být považovány za formu nezávislého souvislého kalendáře, který běží paralelně s různými dalšími [[kalendář]]i.
 
Přesto některé originální kalendáře byly navrženy tak, aby týdny a roky byly synchronizovány přidáváním skokových, přestupných týdnů nebo dní do kalendáře. Výhodou takovýchto kalendářů je to, že dané datum připadá každým rokem na stejný den v týdnu.
* Například navrhovaný [[světový kalendář]] má 52 týdnů a každoročně jeden nebo dva dodatečné dny,
* zatímco [[francouzský revoluční kalendář]] z 18. století měl 36 týdnů (dekád) po 10 dnech a pět nebo šest zvláštních dnů.
Případně, namísto přidávání dalších dnů mimo týden, je možné přidat celý týden do kalendáře, jehož roky mají kolísavou délku. Tak např.
* bývalý [[Island|islandský]] kalendář měl roky o 52 nebo 53 týdnech.
* Nejranější [[Severské státy|severský kalendář]], ze začátku [[Vikingský věk|vikinských dob]], měl pětidenní týdny, nazývané ''fimmty'', uspořádaný do 12 měsíců po šesti fimmtech, s pěti obřadními dny nepříslušející žádnému měsíci.
* Hermetický lunární týdenní kalendář používá týden v délce čtvrtiny [[lunace]] a má 6, 7, 8 nebo 9 dnů (průměrně 7.382647 dnů).
 
V [[Čeština|češtině]] jsou názvy [[dny týdne|dnů v týdnu]] následující:
 
* [[Pondělí|pondělí]]
* [[Úterý|úterý]]
* [[Středa|středa]]
* [[Čtvrtek|čtvrtek]]
* [[Pátek|pátek]]
* [[Sobota|sobota]]
* [[Neděle|neděle]]
 
''Sobota'' a ''neděle'' se obvykle nazývají dohromady jako víkend a většině západních kulturách se řadí mezi dny odpočinku. Dalších pět dnů je pak známo jako pracovní dny, termín který se před osvobozením soboty od práce týkal všech dní kromě neděle. ''Pátek'' a ''sobota'' jsou dny odpočinku v některých [[Islám|muslimských]] zemích a [[Izrael]]i. [[Tóra|Biblický]] [[Šabat|sabat]] trvá od pátečního západu Slunce do sobotního slunečního západu.
* [[Pracovní týden]]
* [[Rok]]
* [[Svatý týden]]
* [[Víkend]]
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
1 084 530

editací