Vítkův kámen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Výměna IB, úvod, portály, typografie, literatura, portály |
Doplnění v IB, historie, stavební podoba |
||
Řádek 13:
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = top | label = Vítkův kámen | lat = 48.645 | lon = 14.1033333 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Vítkovci]]
| další majitelé = [[Rožmberkové]], [[Eggenbergové]], [[Schwarzenbergové]]
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
Řádek 25:
}}
'''Vítkův kámen''' (též ''Vítkův hrádek'', {{Vjazyce2|de|''Wittigstein''}} či {{Cizojazyčně|de|''Wittinghausen''}}) je [[zřícenina]] [[Gotická architektura|gotického]] [[hrad]]u na vrcholu [[Vítkův kámen (Šumava)|stejnojmenné hory]] na pravém břehu [[Vodní nádrž Lipno|Lipenské přehrady]] v
== Historie ==
Hrad byl založen [[Vítkovci
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla pohraniční část [[Šumava|Šumavy]] nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a
V
▲V roce [[1998]] bylo založeno ''[[Občanské sdružení]] Vítkův Hrádek'', které z darovaných 11 milionů korun nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat (dokončeno roku [[2005]] při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele [[Adalbert Stifter|Adalberta Stiftera]]). Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o 61 schodech vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z níž je pěkný kruhový výhled jak na šumavské hřebeny ([[Plešská hornatina]]) a Lipno s okolím, tak i na [[Novohradské hory]] a četné kopce v [[Rakousko|Rakousku]]. Při dobré viditelnosti je dokonce vidět i masiv [[Alpy|Alp]].
== Stavební podoba ==
V první stavební fázi byl hrad tvořen pouze obytnou věží ([[donjon]]em), před kterým se nacházel hradbou opevněný lichoběžníkový dvorek. Vstup do něj vedl branou po mostě z protější skály. Vlastní věž měla půdorys 14 × 17,5 m<ref name="durdik"/> a čtyři patra s plochými stropy. Přízemí osvětlovaly pouze úzké střílnovité otvory v delších stranách věže. První a druhé patro bylo obytné. Osvětlovala je větší okna a v obou patrech se nacházely vstupy na [[prevét]]. První patro mohlo být rozděleno dřevěnými příčkami na několik místností a nad nimi se nacházel velký sál. Třetí patro sloužilo k provozním účelům a obraně.<ref name="durdik-susicky"/>
Vnější opevnění vzniklo až v proběhu [[16. století|šestnáctého]] století. Relativně slabou [[Kurtina|kurtinu]] zesilovala pětice jen málo předstupujících [[bastion]]ů. U nového opevnění se nepočítalo s nasazením těžších děl při obraně ani s vysokou odolností před velkými děly obléhatelů, protože hradbu nedoplňoval žádný zemní násyp. Hradby i bastiony byly vybaveny průběžným [[Hradební ochoz|střeleckým ochozem]] a střílnami pro ruční zbraně. V bastionech byly střelecké pozice umístěny ve třech výškových úrovních. Na čelní straně se také dochoval náznak příkopu, ale brána zcela zanikla. Podle písemného svědectví byla věžovitá. Podél severovýchodní hradby stála částečně podsklepená budova. Dvorek před věží byl rozdělen příčkami na tři přízemní, [[Valená klenba|valeně klenuté]] místnosti. Nad nimi se nacházela plošina, která mohla být využita k postavení děl.<ref name="durdik-susicky"/>
Třetí úpravou hrad prošel před třicetiletou válkou. Přístavek u věže byl zvýšen o jedno patro a menší úpravy dveří a oken proběhly i v donjonu. Pravděpodobně v této fázi také vznikly věžní [[Štít (architektura)|štíty]]. Upraveno bylo také opevnění. Hrdlo jižního bastionu bylo uzavřeno půlobloukovitou zdí rozměrného objektu, který je v popisu z roku [[1649]] uveden jako [[Rondel (opevnění)|rondel]] a který zabral vstupní skálu. Druhá podobná stavba stála zřejmě v místě brány.<ref name="durdik-susicky"/>
== Zajímavosti ==
Vítkův kámen se stal inspirací pro různé malíře a
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references
<ref name="durdik-susicky">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík▼
| příjmení2 = Sušický
| jméno2 = Viktor
| titul = Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy
| vydavatel = Agentura Pankrác
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-902873-5-2
| počet stran = 184
| kapitola = Vítkův hrádek
| strany = 141–145
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| kapitola = Donjonová dispozice
| typ kapitoly = heslo
| strany = 118
}}</ref>
<ref name="triska">{{Citace monografie
| příjmení = Tříska
| jméno = Karel
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 296
| svazek = V
| kapitola = Vítkův hrádek – hrad
| strany = 209–210
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Hajná
| jméno = Milena
| titul = Rožmberkové. Cestovní průvodce
| vydavatel = NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
| místo = České Budějovice
| rok = 2011
| isbn = 978-80-85033-32-8
| strany = 198-201
| počet stran = 302
}}
Řádek 57 ⟶ 105:
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
▲ | odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| |||