Alena Munková: Porovnání verzí

'''Alena Munková''', rozená '''Alena Synková''' ([[24. září]] [[1926]] v [[Praha|Praze]] – [[14. duben|14. dubna]] [[2008]] v Praze) byla česká [[novinářka]] a [[publicistka]], [[scenáristka]] a [[dramaturg]]yně, vnučka nakladatele [[Adolf Synek|Adolfa Synka]] a mladší sestra spisovatele [[František Listopad|Františka Listopada]], která se stala jednou z posledních osob, které byly v době [[Druhá světová válka|2. světové války]] v dětském věku vězněny v [[Terezínské ghetto|Terezínském ghettu]] a přežily [[Holokaust|holocaustholokaust]]. Její tehdejší dívčí básničky pocházející z let 1942–1945, kdy zde byla vězněna, byly několikrát i zhudebněny.

Po 2. světové válce vystudovala žurnalistiku na fakultě Vysoké školy politické a sociální a posléze pracovala ve [[Filmové studio Barrandov|Filmovém studiu na Barrandově]], nicméně z politických důvodů byla na počátku 50. let donucena této [[Jednání|činnostčinnosti]]i zanechat. Poté od roku [[1954]] pracovala v [[nakladatelství Naše vojsko]] a souběžně s tím vystudovala pražskou [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]], poté pracovala v dokumentačním oddělení [[Ústřední půjčovna filmů|Ústřední půjčovny filmů]] v Praze, kde vydávala pravidelný týdenní bulletin ''Filmové informace''. Od roku [[1964]] působila jako scenáristka a dramaturgyně Studia kresleného a loutkového filmu, od té doby se váže její spolupráce na animovaných dílech a televizních seriálech populárních večerníčků s [[Václav Bedřich|Václavem Bedřichem]], [[Vladimír Jiránek|Vladimírem Jiránkem]] nebo [[Jiří Šalamoun|Jiřím Šalamounem]].

Společně se svým [[Choť|manželmanželem]]em Jiřím Munkem pracovala jako významná scenáristka dokumentárních a zejména [[Animovaný film|animovaných filmů]] a seriálů – například:

* 2000 Štaflík a Špagetka