Akádie: Porovnání verzí

'''Akádie''' nebo též '''Akadie''' (fr. Acadie, angl. Acadia) označuje region na východním pobřeží [[Amerika|Ameriky]] a dnes zahrnuje [[kanada|kanadské]] provincie [[Nové Skotsko]] a [[Nový Brunšvik]], menší část [[Québec (provincie)|provincie Québec]] (na poloostrově Gaspé), stát [[Spojené státy americké|USA]] [[Maine]] a francouzské souostroví [[Saint-Pierre a Miquelon]].

 

 

Během [[Válka o španělské dědictví|války o dědictví španělské]] se Angličané dvakrát pokusili Port Royal dobýt: v letech [[1704]] a [[1707]]). Uspěl až jejich třetí pokus v roce [[1710]] a na základě [[Utrechtský mír|Utrechtského míru]] získali v roce [[1713]] do svého držení. Od začátku panovaly nejasnosti, zda Francie postoupila Akádii celou nebo pouze oblast kolem zálivu Fundy (interpretace pojmu „staré hranice“) a spory o budoucnost zdejších francouzských osadníků, tzv. Akaďanů. Část jich sice odešla na ostrovy Saint-Jean a Royale (dnes [[ostrov Prince Edwarda]] a ostrov [[Cape Breton]]), nicméně většina se rozhodla zůstat ve svých domovech. Britové souhlasili pod podmínkou, že odpřisáhnou věrnost jejich panovníkovi, což se Akaďanům příliš nezamlouvalo. Dohoda z roku [[1730]]. nakonec vedla ke kompromisu: akadští Francouzi odpřisáhli věrnost Britské koruně s podmínkou, že ta po nich nebude žádat, aby bojovali proti Francii.

Během [[válka o rakouské dědictví|války o rakouské dědictví]] se Francouzi dvakrát ([[1744]] a [[1746]]) snažili dobýt Akádii zpět. Po obnovení bojů v roce [[1755]] se místní úřady rozhodly přimět Akaďany k bezpodmínečné poslušnosti Koruně. Když s ohledem na dohodu z roku [[1730]] odmítli, rozhodly britské úřady a vojsko o odsunu obyvatelstva označovaném později za '''''Grand Dérangement''''' („Veliký zmatek“/„rozházení“). Na podzim 1755 deportovalo britské vojsko 5 000–6 500 osob. Cílem vysídlenců se stalo [[Spojené státy americké|Třináct kolonií]], z nichž ale většina odmítla vyhnance přijmout a deportovala je dál, nebo je uvěznila. V roce [[1758]] jejich řady rozšířili Akaďané deportovaní po dobytí francouzské pevnosti Louisbourg z ostrova [[Cape Breton|Royale]]. Jednalo se o dalších 3 500–4 000 osob. V souvislostmi s těmito deportacemi se často ''Grand Dérangement'' považuje za první a zřejmě jedinou [[genocida|etnickou čistku]] v [[Amerika|Americe]] spáchanou na neindiánském obyvatelstvu. Už během války řada vyhnanců nalezla útočiště ve Francii, [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]], v [[Louisiana|Louisianě]] a na [[Haiti]], odkud ale později odešla z větší části opět do [[Louisiana|Louisiany]], kde splynutím s místními [[kreolština|kreoly]] vytvořili etnikum [[Cajunové|Cajunů]]. Malá část našla útočiště na [[Saint-Pierre a Miquelon|Saint Pierre a Miquelonu]], kde se v letech [[1778]] a [[1793]] stala cílem dalších dvou britských deportací. Část Akaďanů se do oblasti vždy vrátila a dnes tvoří významnou složku populace především v [[Nový Brunšvik|Novém Brunšviku]].