Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 18 bajtů ,  před 3 lety
m
Odstranění položek taxoboxu, které budou nyní plněny z wikidat dle ŽOPP z 19.12.2015; kosmetické úpravy
| mapa rozšíření =Crocodylus niloticus Distribution.png
| popis mapy = oblast rozšíření krokodýla nilského
| status = LC
}}
'''Krokodýl nilský''' (''Crocodylus niloticus'') je nejhojnější a nejznámější druh [[krokodýl]]a, patří rovněž k druhům, dorůstajícím největší velikosti. Vyskytuje se na většině území [[Afrika|Afriky]] a v [[Izrael]]i. Navzdory lovu i úbytku stanovišť zatím nepatří mezi ohrožené druhy. Pro svou [[Kůže|kůži]] i maso se chová na [[krokodýlí farma|krokodýlích farmách]] po celém světě.
 
== Pojmenování ==
Vědecký název ''Crocodylus niloticus'' dal zvířeti roku 1768 [[Rakousko|rakouský]] přírodovědec Josph Nicolaus Laurenti, toto pojmenování však má [[Starověk|antické]] kořeny. Slovo krokodýl pochází z [[řečtina|řečtiny]] a poprvé je doloženo v díle [[Hérodotos|Hérodota]]. Doslova znamená "dlážděný červ", což má odkazovat na tvrdé hřbetní destičky. Už starověcí autoři jako [[Diodóros Sicilský]] používali označení ''crocodylus niloticus'', tedy doslova nilský dlážděný červ. Podle pozdně antických ''Etymologií'' [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] je slovo ''crocodylus'' odvozeno od květiny [[Šafrán|krokusu]], protože krokodýli mají stejně žluté břicho jako šafrán, získávaný z krokusu. Tento výklad však není obecně přijímán.
 
Afričtí domorodci nazývají krokodýla nilského mnoha názvy. V Súdánu je krokodýl znám pod [[Arabština|arabským]] názvem ''timsah'', v západní Africe ho [[Hausové]] nazývají ''kada'' a [[Jorubové]] ''öni'', ve východní Africe je znám pod [[Svahilština|svahilským]] názvem ''mamba'', v [[Burundi]] je nazýván ''ingona'', v [[Demokratická republika Kongo|Kongu]] ho mluvčí jazyka [[lingala]] nazývají ''nkóli'', v jižní Africe ho [[Zuluové]], [[Khosové]], [[Tswanové]] či [[Vendové]] nazývají ''ngwena'' či ''kwena'' a [[Malgaši]] na [[Madagaskar]]u mu dali jméno ''voay''.
 
== Popis ==
Krokodýl nilský patří mezi větší druhy [[Krokodýl|krokodýlů]]. Za vhodných podmínek může dorůst délky až 700 cm a hmotnosti 1100 kg, ale jedinci delší než 450 cm jsou velmi vzácní. Největší žijící krokodýl nilský se jmenuje Gustav a žije ve volné přírodě na řece Ruzizi v [[Burundi]], při posledním pozorování roku 2008 měřil více než 610 cm a vážil asi 1000 kg. [[Pohlavní dimorfismus]] není vyvinut, ale samci zpravidla dorůstají větší velikosti než samice.
 
Jako všechny druhy [[Krokodýli|krokodýlů]] má krokodýl nilský kůži pokrytou hranatými [[Šupina|šupinami]], které se vzájemně nepřekrývají. Ty jsou na hřbetě a ocase podloženy kostními štítky ([[osteoderm]]y), zatímco na hlavě je kůže pevně přirostlá k [[Lebka|lebce]]. V zadní části hřbetu a na ocase tvoří šupiny dvojitý hřeben, který asi ve dvou třetinách délky ocasu splývá do jediného, vyššího hřebenu. Vzhledem k tomu, že pod kůží na břiše nemá vyvinuty [[osteoderm]]y (tvrdé kostěné štíty), jeho kůže se hodí pro komerční využití. Z toho důvodu je hojně loven a rovněž chován na farmách.
 
Zbarvení je olivově zelené, šedé až modrozelené, často s tmavými skvrnami a proužky, především na bocích. Břicho je žlutavé, světle zelené nebo špinavě bílé. Končetiny jsou silné, přední mají pět prstů, zadní mají prsty jen čtyři, spojené malou [[Plovací blána|plovací blánou]]. Hlava krokodýla nilského je dlouhá a poměrně široká, na konci poněkud zúžená. Počet zubů kolísá mezi 64-68, čtvrtý orní zub vyčnívá, jako u všech [[krokodýlovití|krokodýlovitých]], ze zavřené tlamy. Zuby jsou kuželovité a neumožňují žvýkání. Zuby jsou zasazeny do jamek v čelistech (thekodontní typ chrupu) a během života se poměrně často vyměňují. Velcí, staří krokodýlové během života prodělali výměnu zubů nejméně čtyřicetkrát.
 
== Potrava ==
Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata do délky 1 m se zdržují při břehu, kde loví především hmyz (přes 60% potravy), dále žáby, korýše, pavouky či malé rybky. Starší zvířata v délce 1-3 m se živí téměř výhradně rybami, jen malá část potravy připadá na korýše, měkkýše, žáby, vodní hmyz a drobné savce či plazy. Dospělá zvířata dorůstající 4-6 m loví velké ryby (zvláště sumce, [[Okoun nilský|okouna nilského]], bahníky), želvy a jiné plazy, vodní ptáky, ale také savce, až do velikosti [[Žirafa|žirafy]], [[Buvol africký|buvola]], mladého [[Hroch obojživelný|hrocha]] či [[Slon africký|slůněte]]. Častější kořistí jsou však [[Pakůň žíhaný|pakoně,]] [[Prase bradavičnaté|prasata bradavičnatá]], [[Voduška velká|vodušky]], [[Sitatunga|sitatungy]] či jiné antilopy.
 
Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a [[Utopení|utopí]]. Protože krokodýli nemohou žvýkat, trhají kořist nejčastěji tak, že se pevně zakousnou a pak otáčením kolem své osy vytrhnou kus masa. Větší úlovek často ukládají v norách pod podemletým břehem , kde ho konzumují několik dní. Konzumují také [[Mršina|mršiny]], naproti tomu [[kanibalismus]] je pouze výjimečný. Krokodýl má v čelistech mimořádný stisk, dosahující síly až 13 [[Newton|kN]].
 
{{Portály|Živočichové}}
 
[[Kategorie:Krokodýlovití]]
[[Kategorie:Fauna Afriky]]
113 776

editací