Vladimirsko-suzdalské knížectví: Porovnání verzí

Počátky rostovsko-suzdalského knížectví sahají až k přelomu [[10. století|10.]] a [[11. století]], kdy se konstituovalo jako dílčí útvar [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] kolem významných center [[Rostov]]a a později [[Suzdal]]u. Dalšími důležitými městy byly [[Běloozersk]] a [[Jaroslavl]].

 

 

== První období rozkvětu ==

[[Soubor:Vladimirskaya.jpg|thumb|200px|left|Vladimirská Bohorodička]]

 

Andrej odešel roku 1155 na severovýchod a usídlil se v Bogoljubovu poblíž [[Vladimir nad Kljazmou|Vladimiru nad Klazmou]], kde si nechal vybudovat výstavné sídlo. Roku [[1169]] se Andrejovi bojovníci zmocnili [[Kyjev]]a a kníže přijal titul [[kyjev]]ského vládce jako jeho otec. Nicméně zůstal sídlit v Bogoljubovu a do Kyjeva dosadil jako místodržícího svého bratra Gleba. Proto považují mnozí historici rok [[1169]] za symbolické datum zániku Kyjevské Rusi a přenesení politického centra Rusi z [[Kyjev]]a do Vladimiru. Andrej se pokusil podmanit si také [[Novgorod]] Veliký, ale jeho výprava byla v roce [[1170]] odražena. Posílení moci vladimirského [[kníže]]te vyvolalo nespokojenost rostovských a suzdalských [[bojar]]ů, kteří se proti [[kníže]]ti spikli a v roce [[1174]] ho zavraždili.

Andrej chtěl dodat sídelnímu Vladimiru lesku, jímž oplývalo dřívější hlavní město Kyjev. Podle kyjevských vzorů tady nechal vystavět honosnou Zlatou bránu a kostely, například chrám Nanebevstoupení Bohorodičky (''Uspenskij sobor'') nebo Pokrovský chrám na břehu řeky Něrli. Důležitou roli ochránkyně města a knížectví sehrála byzantská [[ikona]] Matky Boží, známá jako Vladimirská Bohorodička, kterou s sebou kníže přinesl z jihoruského [[Vyšgorod]]u.

 

 

== Mongolská expanze a její důsledky ==

Slibný rozvoj přerušil v zimě na přelomu let [[1237]] až [[1238]] ničivý vpád [[Mongolové|Mongolů]], vedených [[Čingischán]]ovými vnuky s čele s [[Bátú]]em. Hořela dobytá města, knížecí [[kreml]]y i chrámy. Obyvatelé měst byli masakrováni, každý pokus o odpor utopen v krvi. Počátkem února [[1238]] oblehli [[Mongolové]] nejdůležitější město knížectví [[Vladimir]]. Obležení netrvalo dlouho. Po několika dnech ztekli útočníci vladimirské hradby a obyvatelstvu se nevedlo o nic lépe než v jiných městech. Zahynula celá rodina velikého [[kníže]]te [[Jurij II. Vseovolodovič|Jurije II. Vsevolodoviče]] včetně dětí a vnoučat. Kníže sám byl v této chvíli mimo své sídlení město a sháněl pomoc. Jeho vojsko bylo poraženo [[Mongolové|Mongoly]] na jaře 1238 [[Bitva na řece Siti|na řece Siti]], Jurij II. v této bitvě zahynul.

 

 

Na jaře [[1238]] první mongolské tažení do [[Evropa|Evropy]] skončilo a bylo třeba obnovit, co bylo zničeno. Do Vladimiru byl pozván [[Jaroslav Vsevolodovič]], nejstarší žijící bratr zesnulého velikého [[kníže]]te Jurije II., který tehdy vládl v [[Kyjev]]ě. Byl zvolen velikým [[kníže]]tem a energicky se pustil do odstraňování katastrofických následků mongolského vpádu a obnovy pořádku. Z jeho podnětu se stavěly domy, chrámy, kláštery, mosty i cesty. Jaroslav zval do Vladimiru stavitele z celé Rusi, zvláště vítaní byli tesaři z [[Novgorod]]u. Přijímal příchozí z knížectví, která byla rozvrácena [[Mongolové|Mongoly]], a dával jim práci. Letopisy zaznamenávají, že na severovýchod přicházeli lidé z mnohých zemí až od [[Dněpr]]u, [[Halič]]ané, Volyňané, [[Černigov]]ci, [[Kyjev]]ané, z [[Minsk]]a, [[Smolensk]]u, [[Polock]]u, [[Rjazaň|Rjazaně]]. Severovýchodní Rus se začala probouzet probouzela k novému životu.

Počátkem [[14. století]] se moskevská a tverská [[Kníže|knížata]], která byla blízkými příbuznými, stala vážnými konkurenty v boji o získání ''jarlyku'' na titul velikého [[kníže]]te vladimirského, jenž v sobě zahrnoval jistý nárok na vládu nad celou Rusí. To vyhovovalo chánům [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], kteří se podněcováním konfliktů mezi [[Rurikovci]] snažili zabránit rozšiřování jejich domén a upevňování moci. Zápas mezi knížaty tverským [[Michail Jaroslavič Tverský|Michailem Jaroslavičem]] ([[1271]]-[[1318]], od [[1304]] veliký kníže vladimirský) a moskevským [[Jurij III. Daniilovič|Jurijem Danilovičem]] ([[1303]]-[[1325]], veliký kníže vladimirský [[1317]]-[[1322]]) skončil násilnou smrtí obou. Michail byl popraven na chánově dvoře, Jurij později zavražděn jeho synem [[Dmitrij Michailovič Tverský|Dmitrijem]] ([[1318]]-[[1325]], veliký kníže vladimirský [[1322]]-[[1325]]).

 

 

== Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská) ==

 

* [[Andrej Bogoljubskij]] ([[1157]] - [[1174]])

* [[Michail Vsevolodovič]] ([[1174]] - [[1176]])

* [[Jurij II. Vsevolodovič]] ([[1212]] - [[1216]])

* [[Konstantin Vsevolodovič]] ([[1216]] - [[1218]])