Alexandra Řecká a Dánská: Porovnání verzí

| popisekjméno = Alexandra Řecká a Dánská se synem [[Aleksandar II. Karađorđević|Alexandrem II. Jugoslávským]]}}

Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále [[Alexandr I. Řecký|Alexandra I. Helénského]], jeho [[morganatickýmorganatické sňatekmanželství|morganatické]] manželce-vdově, [[Aspasia Manos|Aspasii Manos]]. Jeho otec, král [[Konstantin I. Řecký|Konstantin I.]], byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z [[exil]]u do [[Řecko|Řecka]]. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby [[regent]]a, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl [[anulace|anulován]] a [[pohrobek]] Alexandra se stala nelegitimní.

Na příkaz Alexandrovy matky, královny [[ŽofieSofie Pruská|Žofie]], byl v červenci [[1922]] vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů [[Královská rodina|královské rodiny]] uzavřených bez královského souhlasu, i když [[Ex post facto|se zpětnou platností]], třebas [[dynastie|nedynastických]]. Král Konstantin poté vydal dekret, zveřejněný 10. září 1922, jímž platnost Alexandrova sňatku s Aspasií uznal.

Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení ''[[Královská Výsost]]''.<ref>{{Citace monografie| korporace = Montgomery-Massingberd, Hugh| titul = Burke's Guide to the Royal Family| datum vydání = 1973-03-06| vydavatel = Burke's Peerage | místo = London| isbn = 0-220-66222-3}}</ref> Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí [[dynastie]] v [[Dánsko|Dánsku]]. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král [[Jiří II. Řecký|Jiří II.]], její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako [[Pavel I. Řecký]].

Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové byla ovšem Alexandra jediným potomkem řecké královské rodiny, který měl své kořeny v řeckém národě a v samotném Řecku. Přes svou matku pocházela, mimo jiné, od [[Fanarioti|Fanariotských]] Řeků z [[KonstantinopoleKonstantinopol]]e. Tak jako většina evropských královských rodin, také [[Schleswig-Holstein-Sonderburg-GlücksburgGlücksburkové|glücksburská]] dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně [[Němci|německého]] původu, avšak v jeho linii bylo ve [[středověk]]u i několik řeckých předků (srov. [[Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku]]).

Shodou okolností se Alexandra místo první vládnoucí řeckou královnou stala poslední královnou Jugoslávie<ref>{{Citace monografie | autor = Diesbach, Ghislain de| další = translated from the French by Margaret Crosland| titul = Secrets of the Gotha| rok = 1967| vydavatel = Chapman & Hall| místo = London| strany = 225}}</ref><ref>{{Citace monografie| příjmení = Valynseele| jméno = Joseph| titul = Les Prétendants aux trônes d'Europe| rok = 1967| místo = Paris| jazyk = French| strany = 442}}</ref>: roku 1944 se odstěhovala do [[Londýn]]a, kde se provdala za [[Petr II. JugoslávskýKarađorđević|Petra II. Jugoslávského]] a 17. července 1945 porodila syna, [[Alexandr,Aleksandar korunníII. princ JugoslávieKarađorđević|prince Alexandra]]. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.

Královna Alexandra zemřela na počátku roku 1993 ve [[Východní Sussex|Východním Sussexu]] v [[Anglie|Anglii]]. Pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na [[Tatoi]] v Řecku.

== ReferenceVývod z předků ==

== LiteraturaOdkazy ==

[[Kategorie:Glücksburkové|Alexandra Řecká a Dánská]]