David Bohm: Porovnání verzí

Hmota a vědomí nemohou být jedno z druhého vysvětleny nebo jedno na druhé zredukovány. Obě jsou abstrakcemi implicitního řádu, který je jejich společným základem, a představují tak nedělitelnou jednotu. Podobně jsou abstrakcemi jediného totálního proudu i znalosti o skutečnosti a zejména o vědě. Spíše než reflexe skutečnosti a její nezávislé popisy jsou to integrální části celopohybu.

 

 

Koncepční fragmentace světa vytváří stav vážné disharmonie a má nebezpečné důsledky. Pokouší se nejen rozdělovat, co je nedělitelné, ale i sjednocovat, co je nesjednotitelné, a vytvářet umělé struktury - národní, ekonomické, politické a náboženské skupiny. Nemít jasno o tom, co je a co není skutečně odlišné, znamená nemít jasno o ničem. Nevyhnutelným důsledkem je pak citová, politická a ekonomická krize. Bohm poukázal na fakt, že pojmová fragmentace je podporována strukturou našeho jazyka, která zdůrazňuje dělení pomocí podmětu, slovesa a předmětu. Položil základy nového jazyka, zvaného ''rheomode''. Ten nedovoluje diskusi pozorovaných faktů pomocí separátních věcí statické povahy, ale popisuje svět ve stavu proudění jako dynamický proces.