Velký třesk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
m →Stručný přehled průběhu: fixlink |
||
Řádek 25:
Na základě měření rozpínání vesmíru pomocí [[supernova|supernov]] typu Ia, měření vlastností kosmického mikrovlnného pozadí a měření korelačních funkcí galaxií, bylo odhadováno stáří vesmíru 13,7 ± 0,2 miliardy roků. Skutečnost, že se tato tři nezávislá měření shodovala, byla považována za silný důkaz pro takzvaný [[Lambda-CDM model]], který detailně popisuje podstatu součástí vesmíru. V roce 2013 sonda Planck přinesla pozorování, na základě nichž je vesmír starší, cca 13,8 miliardy roků.
Raný vesmír byl homogenní a izotropně vyplněný vysokou energetickou hustotou. Přibližně 10<sup>-35</sup> sekund po [[Planckův čas|Planckově času]] se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného [[inflace (kosmologie)|kosmická inflace]]. Když se pak inflace zastavila, hmotné součásti vesmíru byly ve formě [[kvark-gluonové plazma|kvark-gluonového plazmatu]], v kterém se všechny částice [[
Jak se vesmír dál zvětšoval, jeho teplota dále klesala, což vedlo k dalším procesům narušujícím [[symetrie]], které se začaly projevovat jako známé [[interakce]] a [[elementární částice]]. Ty brzo umožnily vznik [[atom]]ů [[vodík]]u a [[helium|helia]]. Tento proces se nazývá [[nukleosyntéza velkého třesku]]. Vesmír se dále ochlazoval, hmota se přestala pohybovat relativisticky a její [[vlastní hmotnost]] začala [[gravitace|gravitačně]] dominovat nad energií [[záření]]. Asi po 100 000 letech se záření oddělilo od hmoty. Vesmír se tak stal pro záření průhledný. Záření z této doby se tak zachovalo až do dneška a můžeme ho dnes pozorovat jako [[reliktní záření]].
| |||