Opál: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 5 lety
typo, odkazy
(typo, odkazy)
| vzhled = ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy
| soustava = amorfní
| tvrdost = 5,5 - 65–6,5
| lesk = skelný až voskový
| štěpnost = není
| index lomu =
| vryp = bílý
| hustota = 1,9-29–2,2
| rozpustnost =
| ostatní = lom: lasturnatý
'''Opál''' je [[minerál]], který je považován za [[drahokam]]. Jedná se o sloučeninu [[křemen]]e s [[voda|vodou]] (SiO<sub>2</sub>·nH<sub>2</sub>O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.
 
Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. '''drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál''' či '''keříčkovitý opál.'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
== Historie ==
Název pochází ze staroindického ''upala'', tj. drahý kámen''.<ref name="kniha">{{Citace monografie
| příjmení = Cacutt
| jméno = Len
| rok = 1994
| strany = 66
| isbn = 80-85841-15-0
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.&nbsp;l. byl opěvován básníkem ''[[Onomakritos|Onomakritem'' ]] a řecký přírodozpytec ''[[Pedanius Dioscorides|Dioskorides'']] ho v 1. &nbsp;století n.&nbsp;l. označil za skutečný drahokam. <ref>K.Tuček, F. Tvrz - ''Kapesní atlas nerostů a'' ''hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního [[Slovensko|Slovenska]]. Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. ''aztécké opály,'' které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližnepřibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíha i jejich těžba.
 
== Vznik ==
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a [[tlak]]ů z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek [[RozsivkaRozsivky|rozsivek]], jehlicí [[mořská houba|mořských hub]], anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či [[křemen]]. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = priroda.sdas.cz - Opál
| url = http://priroda.sdas.cz/mineraly/opal.htm
| datum vydání =
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy [[kyslík]]u a [[křemík]]u jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na [[teplota|teplotě]] a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat [[voda|vodu]] a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.<ref name="kniha"/>
 
== Odrůdy ==
[[Soubor:Opledefeu2.jpg|thumb|ohnivý opál]]
* [[hyalit]] – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo
* mléčný (bílý) opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)
* dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých [[dendrit (geologie)|dendritů(geologie)]] (oxidů/ či hydroxidů železa nebo manganu )
* ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko).
* drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem [[zvětrávání]] (Austrálie) nebo [[vulkanická činnost|vulkanickou činností]] (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely.
* modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity. 
* růžový opál - růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru. 
* prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem)
* voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý
* černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází se ve vrstvách jílu.
* [[hydrofán]] – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorbce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.<ref>www.jtv.com - George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer//</ref>
* dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy 
* tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel
* kašolong - křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody
* Menilit - je vrstevnatý sedimentární opál
* Gejzírit - je opál vysrážený z termálních pramenů
* boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v konkrecích železitého pískovce.
* obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované.
 
== Žlutý opál ==
[[Soubor:ZlutyOpal.JPG|thumb|Žlutý opál]]
Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od [[starověk]]u k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná [[magie|magická síla]]. Podle esoteriků opál zesiluje [[charakter]]ové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu a naopak.<ref>Josef Pavel Kreperát - ''Skrytá moc drahých kamenů''</ref>
 
== Využití ==
Opály se využívají především v [[klenotnictví]] pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány [[prsten]]y, [[náhrdelník]]y a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.<ref name="kniha"/>
 
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.