|
|web = [http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/ www.zamek-ceskykrumlov.eu]
}}
'''Státní hrad a zámek Český Krumlov''' je významná [[Architektura|architektonická]] památka v [[Jihočeský kraj|jihočeském]] okresním městě [[Český Krumlov]].
Svou rozlohou přes 6 hektarů je to (po [[Pražský hrad|Pražském hradě]]) druhý největší [[hrad]]ní a [[Zámek (stavba)|zámecký]] komplex v Čechách a díky vysokému hodnocení českých i zahraničních odborníků byl v roce [[1989]] vyhlášen [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]] a v roce [[1992]] byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. V roce 2014 jej navštívilo téměř 368 tisíc lidí, čímž byl 3. nejnavštěvovanějším hradem či zámkem v České republice (po Pražském hradě a [[Lednice (zámek)|Státním zámku Lednice]]) a zároveń nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Jihočeském kraji.<ref>[http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2014/ Nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2014]</ref>
== Historie ==
[[Soubor:Cesky Krumlov 027.JPG|thumb|left|Český Krumlov – celkový pohled]]
Hrad patrně založil [[Vítek II. starší z Krumlova|Vítek II. z Prčice]], [[první písemná zmínka]] je v německé básni z roku [[1240]], roku [[1253]] se uvádí ''Witico de Chrumbenowe'', který patrně vybudoval dnešní Hrádek s věží. Když roku [[1302]] krumlovská větev [[Vítkovci|Vítkovců]] vymřela, zdědil hrad [[Jindřich I. z Rožmberka]], který sem také přesídlil a Dolní hrad rozšířil. Jeho syn [[Petr I. z Rožmberka]] († 1347) postavil Horní hrad, který [[Oldřich II. z Rožmberka]] (1403–1462) přestavěl. K velkým stavebním úpravám došlo za nejvyššího purkrabího [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]] (1535–1592). Jeho bratr [[Petr Vok z Rožmberka|Petr Vok]] se tak zadlužil, že musel zámek prodat císaři [[Rudolf II.|Rudolfovi II.]], který jej dal svému nemanželskému synovi [[Julio Caesar|Juliu Caesarovi]] (jinak také Juan d'Austria).
Roku [[1622]] dal císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] Krumlov rodině [[Eggenbergové|Eggenberků]], kteří zadali [[baroko|barokní]] přestavby zámku, stavbu prvního dřevěného divadla (1680) a založení zahrad. V letech [[1719]]–[[1947]] patřil Krumlov rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenberků,]] kteří jej ve druhé polovině [[18. století]] různě přestavěli ve stylu vídeňského baroka.<ref name="A"/> Od roku [[1871]] však sídlili na [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké]], takže Krumlov ztratil na významu.
== Popis ==
[[Soubor:otacivehlediste.jpg|thumb|Unikátní [[Otáčivé hlediště Český Krumlov|otáčivé hlediště]] v zámeckém parku]]
Hrad stojí na strmém a dlouhém skalním ostrohu, který z jihu obtéká [[Vltava]] a ze severu [[Polečnice]]. Do [[předhradí]] (hospodářského dvora) se vstupuje ze čtvrti [[Latrán (Český Krumlov)|Latrán]], z jihu Zámeckými schody nebo z východu Červenou branou. Na severní straně je obdélná budova solnice (kolem [[1500]]), na jižní straně [[renesance|renesanční]] konírny, uprostřed kamenná [[kašna]] z roku [[1561]]. Most přes Medvědí příkop vede průjezdem do Dolního hradu, po levé (jižní) straně je nejstarší část hradu (''Hrádek''), starý [[palác]] s věží ze [[13. století]] s renesanční nástavbou a malbami z roku [[1580]]. Z ochozu věže je krásná vyhlídka na hrad i město. Východní a severní křídlo nepravidelného velkého nádvoří ''Dolního hradu'' tvoří [[purkrabství]] z roku [[1578]], jižní křídlo tzv. [[mincovna]] a v západním rohu [[gotická architektura|gotická]] věž Máselnice. [[Fasáda (stavebnictví)|Fasády]] jsou zdobeny renesančními [[Sgrafito|sgrafity]] a barokními [[freska]]mi, uprostřed [[nádvoří]] je kamenná kašna z roku [[1641]].
Z dolního nádvoří vede přes další příkop zděný most do ''Horního hradu'', paláce Rožmberků se dvěma malými nádvořími. V prvním patře východního křídla jsou tzv. Rožmberské pokoje s dřevěnými renesančními stropy a zbytky maleb, kde je také pozoruhodná sbírka [[Vlámsko|vlámských]] [[tapisérie|tapisérií]] z [[Brusel]]u z [[16. století|16.]]-[[17. století]]. V jižním křídle je zámecká [[kaple]] sv. Jiří, původně gotická z počátku 14. století, barokně přestavěná. Na jižní straně je Malá rožmberská kaple z let [[1430]]–[[1440]] s gotickou síťovou klenbou. V západním křídle je prostorný ''Maškarní sál'' s dřevěnou lóží a iluzivními malbami J. Lederera z roku [[1748]] a zámecká [[obrazárna]].<ref name="A"> Poche, ''Umělecké památky Čech'' 1, str. 215.</ref>
Západním křídlem se prochází na [[Plášťový most]] z roku [[1764]]. Unikátní pětiposchoďový most přes hluboký tesaný příkop spojuje Horní hrad s budovou zámeckého divadla a zahradami. Nejvyšší dvě patra mostu jsou kryté chodby z paláce do divadla a zahrad. [[Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově|Barokní zámecké divadlo]] z let [[1766]]–[[1767]] je jedno z nejlépe zachovaných barokních divadel na světě. Má malé [[hlediště]] s dřevěnými vysokými lavicemi a [[balkón]]em pro šlechtu, úzkým sníženým [[orchestr]]em a velmi hlubokým [[jeviště]]m, kde se zachovala původní, velmi složitá dřevěná zařízení pro rychlou změnu kulis a různé efekty. Po nákladné rekonstrukci v 90. letech je to jedna z nejcennějších a nejvyhledávanějších částí zámku. V roce [[2009]] zde byla provedena světová premiéra [[opera|barokní opery]] ''Argippo'' [[Antonio Vivaldi|Antonia Vivaldiho]] psané pro Prahu, kterou v archivech dohledal a se svým orchestrem [[Hofmusici]] v mezinárodním složení také nastudoval specialista na barokní hudbu [[Ondřej Macek (hudebník)|Ondřej Macek]].
Dále na západ navazuje jízdárna a [[zámecký park]] v pozdně barokní úpravě s kaskádovou [[fontána|fontánou]] z poloviny [[18. století]] s bohatou plastickou výzdobou. V severní části parku je patrový [[Letohrádek Bellarie|pavilon Belárie]] z let [[1706]]–[[1708]], upravený a vyzdobený freskami v polovině 18. století.<ref name="A"/> Naproti pavilonu je moderní kovové [[Otáčivé hlediště Český Krumlov|otáčivé hlediště]], kde se konají letní divadelní festivaly. Z rampy mezi mostem a zahradou je pozoruhodná vyhlídka na město a řeku.
== První prohlídková trasa ==
První prohlídková trasa začíná na III. hradním nádvoří a trvá cca 60 minut. Návštěvníci si prohlédnou původní renesanční a barokní prostory. Trasa začíná v kapli svatého Jiří, pokračuje renesančními místnostmi v I. patře. Ve II. patře následují barokní prostory a zakončení v Maškarním sále s malbami Josefa Lederera.
=== Kaple svatého Jiří ===
Do kaple návštěvníci vstupují ze III. nádvoří. Vstoupit do ní lze po schodišti, které vede ze vstupní haly. První zmínky o této kapli pocházejí z roku 1334. Její dnešní vzhled je ovšem výsledkem stavebních úprav, které probíhaly v letech 1750–1753. Stěny jsou pokryty dobově módním umělým mramorem. Socha svatého Jiří nad hlavním oltářem pochází z dílny Jana Antonína Zinnera. Ve schránce pod oltářním obrazem jsou uchovány ostatky svatého Kalixta.
=== Renesanční hala ===
Z kaple svatého Jiří vstupují návštěvníci do renesanční haly, které dominuje obraz [[Dělení růží]]. Obraz zachycuje pověst, podle které [[Vítek I. z Prčice]] rozdělil svůj majetek mezi svých pět synů. Kromě části rodového majetku získal každý ze synů znak pětilisté růže na různobarevném podkladu. Pro Český Krumlov má zásadní význam třetí ze synů, Vítek III. mladší, praotec rodu Rožmberků, který získal červenou růži na stříbrném poli. Tento znak mohou návštěvníci spatřit na bohatých měšťanských domech v centru města.
=== Renesanční pokoje ===
Z renesanční haly se vstupuje do prvního z renesančních pokojů. Jde o ložnici a dva předpokoje. V koutě prvního předpokoje mohou návštěvníci spatřit malou místnost určenou pro pážata. Ve druhém předpokoji mohou návštěvníci spatřit obraz [[Perchta z Rožmberka|Perchty z Rožmberka]]. Na stolech je prostřeno původní cínové nádoby a tzv. [[vilkum]]y neboli vítací číše.
=== Znaková chodba ===
Další zastávkou je renesanční chodba, na níž si mohou návštěvníci prohlédnout erby různých majitelů zámku, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. V rohu u schodiště jsou vystaveny impozantní rokokové sáně.
=== Antecamera ===
Antecamerou vstupují návštěvníci do barokních prostor. Samotné slovo antecamera pochází z latiny (ante = před, camera = pokoj). Jedná se tedy o předpokoj, v němž se návštěvy ucházely o slyšení. Stěnu nad krbem zdobí dobový pohled na zámeček Červený Dvůr, který dnes slouží jako protidrogová a protialkoholní léčebna. Dva portréty na čelní stěně zachycují dva majitele zámku Eleonoru Amálii a Adama Františka za Schwarzenberku. Adam František zemřel ve věku pouhých 52 let, kdy jej při honu na jelena zastřelil nešťastnou náhodou samotný císař Karel IV., otec Marie Terezie. Při procházení do dalších komnat si návštěvníci mohou povšimnout malé přípravny jídel.
=== Eggenberský sál ===
Dominantou tohoto pokoje je eggenberský kočár, který byl vyroben v roce 1638. Kočár je pokryt plátkovým zlatem a sloužil pouze jedenkrát. Na stěnách visí portréty příslušníků rodu Eggenbergů.
=== Barokní jídelna ===
Další zastávku tvoří barokní jídelna, kde si mohou návštěvníci prohlédnout na čelní stěně bruselskou tapisérii z cyklu „Judita a Holofernes“ ze 17. století.
=== Baldachýnový salón ===
Místnost sloužila jako přijímací salón. Svůj název získala podle pohovky s baldachýnem.
=== Maškarní sál ===
V Maškarním sále si mohou návštěvníci prohlédnout malby z roku 1748, které vytvořil vídeňský malíř Josef Lederer. Sám autor zpodobnil sebe sama v jednom koutě místnosti. Sál je pravidelně využíván, konají se v něm koncerty či jiné společenské akce.
== Galerie ==
<gallery perrow="4">
Soubor: Věž zámku v Českém Krumlově.jpg|Zámecká věž
Soubor: Český Krumlov (Krummau) - I. nádvoří zámku.jpg|Předhradí (vlevo Solnice, vpravo konírny)
Soubor: Český Krumlov - Kastell Blick von der Moldau 1.jpg|Hrádek od Vltavy
Soubor: Mantelbrücke - Gesamt 3.jpg|[[Plášťový most]]
Soubor: CeskyKrumlovNacht.JPG|Noční pohled na zámecký a hradní komplex
Soubor: Interiér divadla v Českém Krumlově.jpg|Interiér [[Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově|barokního zámeckého divadla]]
Soubor: Chodba divadla v Českém Krumlově.jpg|Chodba Plášťového mostu k divadlu
Soubor: Divadlo Krumlov.JPG|Interiér zámeckého barokního divadla
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* E. Poche (red.), ''Umělecké památky Čech'' 1. Praha: Academia 1977, str. 214–218
=== Související články ===
* [[Český Krumlov]]
* [[Rožmberkové]]
* [[Eggenbergové]]
* [[Schwarzenbergové]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/ Oficiální stránky zámku Český Krumlov]
* [http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_oinf_sthrza.xml Článek na Městském úřadě města Český Krumlov]
* [http://www.ceskykrumlov.com/prohlidka/hrad-a-zamek-cesky-krumlov/ Historie a detailní průvodce zámkem Český Krumlov]
* [http://www.virtualczech.cz/kraj-jihocesky/414-cesky-krumlov-30-zamek virtuální prohlídka]
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
[[Kategorie:Hrady v okrese Český Krumlov|Český Krumlov]]
| 