'''Kyselina isomáselná''' (též '''izomáselná''' nebo '''2-methylpropionová''', [[systematický název]] ''kyselina 2-methyl[[propan]]ová'') je [[karboxylová kyselina]] se [[chemický vzorec|vzorcem]] ([[uhlík|C]][[vodík|H]]<sub>3</sub>)<sub>2</sub>-CH-[[Karboxylové kyseliny|COOH]]. Volná se vyskytuje v [[rohovník]]u (''[[Ceratonia]] siliqua'') a v kořeni [[prha|prhy]] (''[[Arnica]] dulcis''), jako ethyl[[estery|ester]] pak v [[kroton]]ovém [[olej]]i.
Kyselina isomáselná je [[Izomerieizomerie|izomerem]] [[kyselina máselná|kyseliny ''n''-máselné]]; mají stejný sumární vzorec [[uhlík|C]]<sub>4</sub>[[vodík|H]]<sub>8</sub> [[kyslík|O]]<sub>2</sub>, ale různou strukturu molekuly.
Jedná se o [[kapalina|kapalinu]] nepříjemného zápachu. Má [[bodteplota varu|teplotu varu]] 155 °C, [[specifická hmotnost|specifickou hmotnost]] 0,9697 (při 0 °C) a [[pKa]] 4,84 (20 °C).
Kyselinu isomáselnou lze uměle připravovat [[hydrolýza|hydrolýzou]] [[isobutyronitril]]u [[Zásadazásady (chemie)|zásadami]], [[oxidaceredoxní reakce|oxidací]] [[isobutanol]]u [[dichroman draselný|dichromanem draselným]] a [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]<ref>{{Citace periodika| autor=I. Pierre and E. Puchot | titul = New Studies on Valerianic Acid and its Preparation on a Large Scale | periodikum=Ann. de chim. et de phys. | rok=1873 | ročník=28 | strany=366}}</ref> nebo působením [[amalgám sodíku|amalgámu sodíku]] na [[kyselina methakrylová|kyselinu methakrylovou]]. Zahřívá-li se v roztoku s [[kyselina chromová|kyselinou chromovou]] na 140 °C, vzniká [[oxid uhličitý]] a [[aceton]]. Zásaditý [[manganistan draselný]] ji oxiduje na [[kyselina alfa-hydroxyisomáselná|kyselinu α-hydroxyisomáselnou]], (CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>-C(OH)-COOH. [[sůl (chemie)|Soli]] kyseliny isomáselné mají větší rozpustnost ve vodě než soli [[kyselina máselná|kyseliny máselné]].
