Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 99 bajtů ,  před 3 lety
→‎Historický přehled: upřesnění, nejnovější vývoj nakonec
Za [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] byl kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z roku [[1497]] byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v [[16. století]]. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku [[1622]], kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|thumb|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]]]
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku [[1684]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s letohrádkem zde měli také [[Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Od poloviny [[18. století]] na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku [[1816]] Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský Manchester. Patentem [[Ferdinand V.|Ferdinanda V.]] byl 15.1. [[1838]] Smíchov povýšen na předměstí. Roku [[1852]] sem [[František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o [[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský. Ringhofferovka později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v odvětví strojní výroby. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval po celý zbytek 19. století a až do počátku 80. let 20. století. Demolicemi pro výstavbu metra v letech 1979 - 1983 a proražením Strahovského tunelu se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století se obchodní centrum rozšířilo postupným rušením továren a průmyslových objektů.
 
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku [[1849]] Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
 
V roce 1968 měl být na hranici smíchovského katastru zbudován monumentální pomník [[T.G. Masaryk]]a v ose Vítězné ulice na Újezdě, realizaci vítězného projektu však zabránil vpád sovětských okupašních vojsk ve středu 21. srpna 1968.
 
Demolicemi pro výstavbu metra v letech 1979–1983 a proražením [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století byly postupně rušeny továrny a průmyslové objekty a zejména v okolí křižovatky Anděl vznikla řada obchodních a administrativních center v novostavbách.
 
== Pamětihodnosti ==