Augustin Navrátil: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
další styl, linky, dopl podle KT (to psal někdojak od sekery...), zpět vl. děti
Řádek 2:
 
==Život==
Pocházel z rolnické katolické rodiny. Jakoa jako nejstarší syn "zdědil"dostal po předcích jméno Augustin. Vyučil se [[stolař]]em. Jakoa jako stolař se živil až do roku 1956. V roce 1955 se oženil Augustinou Bazalkovou. Krátce pracoval v lisovně kroměřížského podniku [[PAL (podnik)|PAL-MAGNETONMagneton]], odkud byl kvůli svým politickým názorům a kvůli tomu, že nesouhlasil se začleněním pozemků rodiny do místního [[JZD]] 10. září 1957 propuštěn. Další práci našel u [[ČSD]]. Pracoval jako staniční dělník, posunovač a [[hradlo (dopravna)|hradlař]]. Železničářem byl až do svého odchodu do penze. Při svém zaměstnání pečoval o hospodářství a velkou rodinu. Se– se ženou Augustinou měli celkem 9 vlastních dětí.<ref name="cirkev" /><ref>Stanislava Vodičková: ''Muž, který se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.</ref>
PřestožeProtože nezískal vysokoškolské vzdělání (rodina nemohla podporovat děti na studiích),<ref>Stanislava znalostiVodičková: si''Muž, doplňovalkterý se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.</ref> vzdělával se [[samostudium|samostudiem]]. Studoval filosofické, náboženské, historické, politické a právní spisy.
Vědom si svých práv, důsledně trval(a namarně) požadoval dodržování zákonů státní mocí.
 
==Potížistou==
Patřil k několika málo v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] soukromě hospodařícím rolníkům, tedy k těm, kteří dlouhodobě vzdorovali komunistické [[Kolektivizace|kolektivizaci]] v zemědělství.<ref name="TOTALITA" /> Hrál důležitou roli při vydávání katolického [[samizdat]]u.<ref name="Kordíková" /> V roce [[1977]] se stal signatářem [[Charta 77|Charty 77]],<ref name="TOTALITA" /> kterou začal také šířit. Dále sepsal tzv. Kroměřížskou petici, v níž vyzýval státní orgány, aby dodržovaly náboženskou svobodu. Spolu s kroměřížským kostelníkem od Sv. Mořice Janem Pavlíčkem se mu podařilo získat 700 podpisů. Za šíření této petice byl Navrátil v červenci [[1978]] poslán do psychiatrické léčebny, Jan Pavlíček byl odsouzen na osm měsíců žaláře[[žalář]]e nepodmíněně.<ref>Stanislava Vodičková: ''Muž, který se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.</ref> V roce [[1988]] Navrátil inicioval další petici (celkově třetí, kterou šířil), která se stala jednou z nejmasovějších akcí manifestujících odpor proti komunistickému režimu: petici ''[[s:Podněty_katolíků_k_řešení_situace_věřících_občanů_v_ČSSR|Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů]]'', v níž vznesl požadavky na respektování práv věřících občanů a náboženské svobody. Podepsalo ji 501.590 lidí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šimulčík
| jméno = Ján
Řádek 35:
Při své internaci v psychiatrické léčebně se setkal i s dalšími případy zneužívání psychiatrie, na které později upozorňoval.
==Politická orientace==
V roce 1946 vstoupil do [[ČSL]].
V první polovině 90. let působil ve vyšších stranických funkcích v řadách [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]], v druhé polovině 90. let pak ve straně [[Pravý Blok]].