Pohřebiště českých panovníků: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fíma (diskuse | příspěvky)
→‎Seznam českých panovníků a panovnic a jejich pohřebišť: Václav IV. byl původně pohřben na Zbraslavi
Fíma (diskuse | příspěvky)
Seznam hrobů knížat a další drobné úpravy
Řádek 4:
[[Soubor:Tomb Vratislaus I of Bohemia Saint George's Basilica Prague Castle.JPG|náhled|Hrobka českého knížete [[Vratislav I.|Vratislava I.]] (otce [[sv. Václav]]a)]]
[[Soubor:PO2 Vit.jpg|náhled|Hrobka krále Přemysla Otakara II. v chrámu svatého Víta]]
Tento seznam '''pohřebišť českých panovníků''' zahrnuje místa posledního odpočinku panovníků [[České královstvíknížectví|Českého knížectví]] a později [[České království|království]] ([[Seznam_představitelů_českého_státu#.C4.8Ce.C5.A1t.C3.AD_kr.C3.A1lov.C3.A9_.281198.E2.80.931918.29|české krále]] a [[Seznam českých kněžen a královen|královny]]). České země jsou královstvím (dědičný královský titul) od roku [[1198]], od roku [[1526]] pak královstvím pod habsburským žezlem, kdy čeští panovníci byli společní pro [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]] a později pro [[Rakouské císařství]] a [[Rakousko-Uhersko]])
 
== Seznam českých panovníků a panovnicknížat a jejich pohřebišť ==
{| width="70%" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse;"
|-
!width="25%" bgcolor="#FFDEAD"|Jméno
!width="20%" bgcolor="#FFDEAD"|doba života
!width="55%" bgcolor="#FFDEAD"|místo pohřbení
|-
|-
|[[Bořivoj I.]]||852/855–888/890||Neznámé
|-
|[[Svatopluk I.|Svatopluk Velkomoravský]]||?–894||Neznámé, pravděpodobně v boční kapli chrámového komplexu v [[Sady (Uherské Hradiště)|Sadech u Uherského Hradiště]]
|-
|[[Spytihněv I.]]||875–915||Pravděpodobně [[Kostel Panny Marie (Pražský hrad)|kostel Panny Marie na Pražském hradě]]
|-
|[[Vratislav I.]]||888–921||[[Bazilika svatého Jiří]] na Pražském hradě
|-
|[[Svatý Václav]]||asi 907–935||Původně v kostele [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi]], poté v jižní apsidě [[Rotunda svatého Víta|rotundy sv. Víta]] v Praze (dnes [[kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta]])
|-
|[[Boleslav I.]]||asi 915–973||Neznámé
|-
|[[Boleslav II.]]||932–999||[[Bazilika svatého Jiří]] na Pražském hradě
|-
|[[Boleslav III.]]||okolo 965–1037||Neznámé
|-
|[[Vladivoj]]||?–1003||Neznámé
|-
|[[Boleslav Chrabrý]]||967–1025||Katedrála sv. Petra a Pavla v [[Poznaň|Poznani]]
|-
|[[Jaromír]]||?–1035||Pravděpodobně [[Bazilika svatého Jiří]] na Pražském hradě
|-
|[[Oldřich]]||?–1034||Pravděpodobně [[Bazilika svatého Jiří]] na Pražském hradě
|-
|[[Břetislav I.]]||1002/1005–1055||[[Rotunda svatého Víta]] v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Spytihněv II.]]||1031–1061||Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Vratislav II.]] (král)||okolo 1033–1092||[[Bazilika svatého Petra a Pavla]] na [[Vyšehrad]]ě
|-
|[[Konrád I. Brněnský]]||asi 1035–1092||[[Bazilika svatého Petra a Pavla]] na [[Vyšehrad]]ě
|-
|[[Břetislav II.]]||?–1100||Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Bořivoj II.]]||okolo 1064–1124||Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Svatopluk Olomoucký]]||?–1109||[[Kladrubský klášter]]
|-
|[[Vladislav I.]]||?–1125||[[Kladrubský klášter]]
|-
|[[Soběslav I.]]||1090–1140||[[Bazilika svatého Petra a Pavla]] na [[Vyšehrad]]ě
|-
|[[Vladislav II.]] (král)||1110–1174||Původně v [[Míšeň|Míšni]], poté ve [[Strahovský klášter|Strahovském klášteře]]
|-
|[[Bedřich (kníže)|Bedřich]]||1141/1142–1189||Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě snad v [[Hrobka českých králů|královské kryptě]] [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Soběslav II.]]||asi 1028–1180||[[Bazilika svatého Petra a Pavla]] na [[Vyšehrad]]ě
|-
|[[Konrád II. Ota]]||1136/1141–1191||Původně [[klášter Montecassino]] v [[Itálie|Itálii]], poté v bazilice svatého Víta v Praze, po přestavbě patrně v [[Hrobka českých králů|královské kryptě]] [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]])
|-
|[[Václav II. (kníže)]]||1137–1192||Neznámé
|-
|[[Jindřich Břetislav]]||?–1197||[[Klášter Doksany]]
|-
|[[Vladislav Jindřich]]||1160/1165–1222||Klášter na [[Velehrad]]ě
|}
 
== Seznam českých králů a královen a jejich pohřebišť ==
{| width="70%" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse;"
|-
Řádek 199 ⟶ 264:
|}
 
== ŘímskoněmečtíSeznam českých králů a královen, kteří byli zároveň králové a císaři Svaté říše římské ==
{| width="70%" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse;"
|-
Řádek 352 ⟶ 417:
|}
 
== Seznam českých králů a královen, kteří byli zároveň rakouškými císaři ==
== Rakouští císaři ==
[[Soubor:Rakouský erb.JPG|náhled|Rakouská císařská orlice s českým erbem na domě v Praze 1-Starém Městě]]
Od roku 1804 bylo České království součástí [[Rakouské císařství|Rakouského]], a od roku 1867 [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]]) císařství v [[Personální unie|personální unii]] až do roku 1918. Všichni čeští králové (a rakouští císaři), s výjimkou Karla I., byli pochováni v [[Císařská hrobka ve Vídni|Císařské hrobce]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Srdce pohřbených panovníků byla až do poloviny [[19. století]] [[Pohřbení srdce|pohřbena odděleně]] a nacházejí se v postranní kapli [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|Augustiniánského kostela]] ve [[Vídeň|Vídni]].