Trpaslíci (Středozem): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo - vládl (podle vzoru tiskl)
+ ozdrojovaná část s Tolkienovou inspirací, opraveny citace
Řádek 1:
'''Trpaslíci''' jsou jednou z ras [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkienova]] [[fantasy]] [[Arda (Středozem)|světa]]. Ačkoliv byli netrpělivým [[Aulë]]m svořeni jako vůbec první myslící bytosti Ardy, byli jejich praotci probuzeni [[Ilúvatar]]em až teprve po procitnutí prvních [[Elfové (Středozem)|elfů]]. Trpaslíci po čtyři věky obývali kontinent [[Středozem]], kde vystavěli svá mohutná podzemní města.
 
Objevují se v Tolkienových dílech ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit aneb cesta tam a zase zpátky]]'' a v jeho [[trilogie|trilogii]] ''[[Pán prstenů]]'', kde je v kapitole Dodatky popsána jejich historie. Podrobnosti o stvoření trpaslíků stejně jako jejich kontakty s elfy v prvním věku jsou popsány v ''[[Silmarillion]]u''. Další detaily obsahují díla ''[[Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě]]'', ''[[Húrinovy děti]]'' a ''[[The History of Middle-earth]]''.
 
== Tolkienova inspirace ==
{{Viz též|Trpaslík|Germánská mytologie}}
[[Trpaslík|Trpaslíci]] představují tradiční postavy objevující se v [[Mytologie|mytologiích]] a [[Pověst|pověstech]] celé řady evropských národů. Nalezneme je nejen ve [[Slovanská mytologie|slovanské]], ale také v [[Germánská mytologie|germánské]], [[Finská mytologie|finské]] či [[Keltská mytologie|keltské mytologii]], které Tolkienovi poskytly nejvíce inspirace.<ref name="Čudrnáková (2008), 88">Čudrnáková, Andrea. ''Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty.'' Praha: 2008. [dále jen Čudrnáková (2008)]. Str. 88.</ref>
 
Při tvorbě trpaslíků Středozemě byl Tolkien, ačkoliv se od toho později distancoval, ovlivněn především mytologií germánskou.<ref name="Stanton (2003), 135">Stanton, Michael. ''Hobiti, elfové a čarodějové. Objevování divů ve světě Tolkienova Pána prstenů.'' Praha: 2003. [dále jen Stanton (2003)]. Str. 135.</ref> Pro označení trpaslíka využil slova ''dwarf'', k němuž místo tradičního anglického plurálu ''dwarfs'' užíval v množném čísle výrazu ''dwarves''. Pro většinu trpasličích jmen objevujících se v jeho příbězích navíc využil jména trpaslíků ze [[Island|staroislandského]] [[epos]]u [[Poetická Edda|Edda]]. Jak trpaslíci z germánských pověstí tak trpaslíci z Tolkienovi Středozemě pak žijí ve skalách, jsou výbornými řemeslníky a mají určitý sklon k chamtivosti.<ref name="Čudrnáková (2008), 88">Čudrnáková, Andrea. ''Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty.'' Praha: 2008. [dále jen Čudrnáková (2008)]. Str. 88.</ref><ref name="Stanton (2003), 137">Stanton (2003). Str. 137.</ref>
 
Kromě mytologií však Tolkiena velkou měrou ovlivnili také [[Pohádka|pohádky]]. Sám přiznal, že při psaní ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobita]]'' se nechal inspirovat klasickou pohádkou O Sněhurce a sedmi trpaslících objevující se v [[Pohádky bratří Grimmů|Pohádkách bratří Grimmů]].<ref name="Čudrnáková (2008), 78">Čudrnáková (2008). Str. 78.</ref> Paralelu k tajnůstkářství Tolkienových trpaslíků pak lze nalézt v pohádce o [[Skřítek|skřítkovi]] Rumplcimprcamprovi (anglicky ''Rumpelstiltskin''), který odmítá prozradit své pravé jméno.<ref name="Čudrnáková (2008), 78">Čudrnáková (2008). Str. 78.</ref>
 
== Pojmenování ==
Sami trpaslíci se ve svém tajném jazyce [[Khuzdul]] nazývají '''Khazâd'''. [[Elfové (Středozem)|Elfové]] je nejčastěji označují jako '''Naugrim''' čili ''Zakrnělý lid'' nebo '''Gonnhirrim''' tedy ''Pány kamene''.<ref name="Tolkien (19922003), 73">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Silmarillion''. Praha: 19922003. [dále jen Tolkien (19922003)]. Str. 73.</ref>
 
== Popis ==
Trpaslíci jsou velice hrdí, nepoddajní, stateční, silní a otužilí. Měří většinou od metru dvacet do metru padesát. Dožívají se v průměru dvěstě padesáti let. Jsou velkými řemeslníky, kováři a staviteli kamenných síní a staveb. Těží kovy v podzemí hor, nejznámějším příkladem je vzácný kov [[mithril]] z [[Moria (Středozem)|Morie]]. Velkou zálibu mají také ve zpracování železa, stříbra a zlata a ve výrobě zbraní. Nade vše milovali výtvory své práce, které žárlivě střežili. Vytvořili si vlastní řeč [[Khuzdul|khuzdulštinu]], kterou však žádné jiné plemeno Středozemě neznalo, protože si ji trpaslíci velice přísně střežili. Jedno z mála známých slov této řeči je označení pro trpaslíka - Khazâd.<ref name="Tolkien (19922003), 33 - 34">Tolkien (19922003). Str. 33 - 34.</ref>
 
=== Trpaslice ===
O trpaslicích se toho v Tolkienových příbězích mnoho nevypráví. Jedinou známou trpaslicí Středozemě je [[Dís]], sestra [[Thorin Pavéza|Thorina Pavézy]] a matka [[Kíli]]ho s [[Fíli]]m. Je známo, že trpaslic je mezi trpaslíky velice málo, pravděpodobně asi jen třetina celého národa. Ne každá z nich navíc hledá partnera a mnoho trpaslic se ve svém životě vůbec nevdá. To vede u trpaslíků k velice pomalému populačnímu přírůstku, který je navíc kriticky ohrožen za každé nestabilní situace.
 
Trpaslice jen zřídkakdy opouštějí bezpečné úkryty pod horami. Když už jsou k tomu okolnostmi donuceny, jsou svým zjevem, hlasem, ale také oděvem natolik podobné svým mužským protějškům, že je jiné plemeno téměř nedokáže rozpoznat. Někteří [[Edain|lidé]] si proto začali myslet, že trpaslíci sami rostou z kamene a že trpaslice neexistují.<ref name="Tolkien (2002), 330">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Návrat krále.'' Praha: 2002. [dále jen Tolkien Návrat krále (2002)]. Str. 330.</ref>
 
=== Vztahy s elfy ===
Vztahy mezi trpaslíky a elfy byly často chladné. Nejlepší shodu udržoval s elfy Durinův lid. Ten nacházel porozumnění především u [[Eregion|eregionských]] [[Noldor]]. Tradičně zlé vztahy měli trpaslíci se Sindar, kteří vinili naugrim z usmrcení krále [[Thingol]]a a z masakru při dobytí [[Doriath]]u.<ref name="Tolkien (2009), 233">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Nedokončené příběhy.'' Praha: 2009. [dále jen Tolkien Nedokončené příběhy (2009)]. Str. 233.</ref> Ojedinělým příkladem vřelého přátelství mezi trpaslíkem a elfem byl vztah [[Gimli]]ho s elfem [[Legolas]]em popsaný v Pánovi prstenů.
 
=== Smrt ===
Trpaslíci věří, že jejich mrtví odcházejí do [[Mandos]]u, kde se shromažďují u svého otce Aulëho. Ilúvatar jim prý nakonec dá místo mezi svými dětmi a po [[Dagor Dagorath]]u budou obživlí trpaslíci pomáhat Aulëmu s obnovou poničené Ardy. Své mrtvé ukládají do velkých kamenných [[Mohyla|mohyl]], proto elfové mysleli, že se trpaslíci po smrti vracejí do hlíny a kamene z nichž byli stvořeni. Trpaslíci rovněž věří v [[Reinkarnace|reinkarnaci]] svých sedmi praotců, kteří údajně znovu ožívají mezi svým lidem. Mezi Dlouhovousáči se do počátku čtvrtého věku šestkrát znovu narodil král Durin.<ref name="Tolkien (19922003), 34">Tolkien (19922003). Str. 34.</ref>
 
== Původ ==
Sedm otců trpaslíků vytvořil v skryté jeskyni ve Středozemi samotný [[Valar|Vala]] [[Aulë]], jelikož se již nemohl dočkat příchodu prvních [[Ilúvatarovy děti|Ilúvatarových dětí]]. Stvořil je silné a odolné, aby mohly odolat [[Morgoth]]ově zlé moci. Aulë ale nemohl vytvořit bytosti s vlastní svobodnou vůlí. Když stvořitel [[Eru Ilúvatar|Ilúvatar]] uviděl Aulëho výtvor, přikázal mu, aby svou práci zničil. Podle předpovědi měli být totiž prvorozenými bytostmi [[Arda|Ardy]] [[Eldar|elfové]]. Aulë se s žalem chystal své trpaslíky rozbít. Ilúvatarovi se však Aulëho pro lásku k jeho práci zželelo a tak ho zastavil a dal trpaslíkům vlastní [[Fëa a Hröa|fëa]] a vtělil jim život. Aby však byla dodržena předpověď o prvorozených, bylo sedm otců trpaslíků uspáno a Aulë je rozmístil po celé Středozemi. Kvůli svému původu trpaslíci v pozdějších časech mezi Valar uctívali především svého stvořitele Aulëho, kterému říkali [[Mahal]].<ref name="Tolkien (1992), 33 - 34">Tolkien (1992). Str. 33 - 34.</ref>
 
== Dějiny ==
=== ProbuzeníStvoření a probuzení ===
[[Soubor:Emblema Durin.svg|thumb|200px|Symbol [[Durinův lid|Durinova lidu]] a města [[Khazad-dûm]]]]
Sedm otců trpaslíků vytvořil v skryté jeskyni ve Středozemi samotný [[Valar|Vala]] [[Aulë]], jelikož se již nemohl dočkat příchodu prvních [[Ilúvatarovy děti|Ilúvatarových dětí]]. Stvořil je silné a odolné, aby mohly odolat [[Morgoth]]ově zlé moci. Aulë ale nemohl vytvořit bytosti s vlastní svobodnou vůlí. Když stvořitel [[Eru Ilúvatar|Ilúvatar]] uviděl Aulëho výtvor, přikázal mu, aby svou práci zničil. Podle předpovědi měli být totiž prvorozenými bytostmi [[Arda|Ardy]] [[Eldar|elfové]]. Aulë se s žalem chystal své trpaslíky rozbít. Ilúvatarovi se však Aulëho pro lásku k jeho práci zželelo a tak ho zastavil a dal trpaslíkům vlastní [[Fëa a Hröa|fëa]] a vtělil jim život. Aby však byla dodržena předpověď o prvorozených, bylo sedm otců trpaslíků uspáno a Aulë je rozmístil po celé Středozemi. Kvůli svému původu trpaslíci v pozdějších časech mezi Valar uctívali především svého stvořitele Aulëho, kterému říkali [[Mahal]].<ref name="Tolkien (19922003), 33 - 34">Tolkien (19922003). Str. 33 - 34.</ref>
Po zrození elfů u jezera [[Cuiviénen]] na východě v [[Hvězdné věky|prvním hvězdném věku]], procitli ve svých úkrytech v hlubokých slojích také otcové trpaslíků. Každý z praotců zbudoval v horách svého probuzení velké sídlo, elfové však ve svých příbězích mluví pouze o třech nejznámějších, kterými byli [[Hadhodrond]] ([[Khazad-dûm]]), [[Belegost]] ([[Gabilgathol]]) a [[Nogrod]] ([[Tumunzahar]]). Nejvýznamnějším z trpasličích měst se stala Khazad-dûm nacházející se přibližně uprostřed [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. Khazad-dum - Trpasluj vybudoval nejstarší z trpasličích praotců [[Durin I.]], zvaný pro svůj dlouhý věk ''Nesmrtelný'', který se stal prvním a nejrespektovanějším vůdcem mezi všemi sedmi trpasličími rody.<ref name="Tolkien (2002), 322.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 322.</ref>
 
Po zrození elfů u jezera [[Cuiviénen]] na východě v [[Hvězdné věky|prvním hvězdném věku]], procitli ve svých úkrytech v hlubokých slojích také otcové trpaslíků. Každý z praotců zbudoval v horách svého probuzení velké sídlo, elfové však ve svých příbězích mluví pouze o třech nejznámějších, kterými byli [[Hadhodrond]] ([[Khazad-dûm]]), [[Belegost]] ([[Gabilgathol]]) a [[Nogrod]] ([[Tumunzahar]]). Nejvýznamnějším z trpasličích měst se stala Khazad-dûm nacházející se přibližně uprostřed [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. Khazad-dumdûm - Trpasluj vybudoval nejstarší z trpasličích praotců [[Durin I.]], zvaný pro svůj dlouhý věk ''Nesmrtelný'', který se stal prvním a nejrespektovanějším vůdcem mezi všemi sedmi trpasličími rody.<ref name="Tolkien (2002), 322.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 322.</ref>
 
=== První sluneční věk ===
Elfové v [[Beleriand]]u se poprvé setkali s trpaslíky z [[Ered Luin|Modrých hor]] v [[První věk|prvním věku]]. I přestože mezi oběma národy panovaly pouze vlažné styky, měli ze vzájemného obchodu obrovský užitek obě strany. Trpaslíci naučili [[Sindar]] výrobě ocelových zbraní a pomohli jejich králi [[Thingol]]ovi zbudovat sídlo [[Menegroth]], prý nejkrásnější místo Středozemě. V Belegostu se tenkrát začalo vyrábět slavné trpasličí brnění ze spojovaných kroužků a v Nogrodu sídlil nejslavnější trpasličí kovář všech dob [[Telchar]].<ref name="Tolkien (19922003), 74 - 75">Tolkien (19922003). Str. 74 - 75.</ref>
 
Během [[Beleriandské války|Beleriandských válek]] bojovali trpaslíci z [[Ered Luin]] povětšinou na straně elfů proti [[Morgoth]]ovi. Největší slávu si u elfů vysloužil pán Belegostu [[Azaghâl]], který v [[Bitva nespočetných slz|Bitvě nespočetných slz]] vrazil nůž do břicha [[Glaurung]]a, otce [[Draci (Středozem)|draků]]. [[Finrod]] trpaslíky nazývaný [[Felagund]], využil pomoci Naugrim po roce 50, kdy nechal vystavět své skryté město [[Nargothrond]].
 
Vztahy trpaslíků a elfů však nebyli vždy dobré. Asi v roce 505 usmrtili kováři z Nogrodu krále Thingola, pro kterého pracovali na spojení největších klenotů obou národů - [[silmaril]]u a [[Nauglamír]]u. Při útěku z Doriathu však byli téměř všichni královi vrazi pobiti. Zprávy o zabíjení dorazili do Nogrodu, kde se nogrodští trpaslíci domnívali, že jejich kováři byli v Menegrothu zrazeni. Na trestnou výpravu vyrazilo mocné trpasličí vojsko, které vyplenilo Doriath a uloupilo [[Fëanor]]ův klenot. Při ústupu do Ered Luin však trpaslíky porazili [[Zelení elfové]] vedení [[Beren]]em.<ref name="Tolkien (19922003), 183 - 184">Tolkien (19922003). Str. 183 - 184.</ref>
 
Při zániku Beleriandu na konci prvního věku ve [[Válka hněvu|válce hněvu]], byla trpasličí města v Modrých horách rozervána a zničena. Většina přeživšího lidu poté odešla na východ.
 
=== Druhý věk ===
Trpaslíci z Nogrodu a Belegostu zamířili ze svých zničených domovů do nejslavnějšího trpasličího města Khazad-dûm, jehož proslulost pronikla za Ered Luin již v prvním věku. Moc Trpasluje příchodem dalších trpaslíků ještě více vzrostla. Naugrim velice zbohatli, neboť pod kořeny hor objevili velice vzácný kov [[mithril]], z kterého vyrobili mnoho úžasných věcí.<ref name="Tolkien (2002), 322."/>
 
Po založení [[Noldor]]ského království [[Eregion]] u západní brány Morie došlo k největšímu sblížení mezi trpaslíky a elfy. Noldorští kováři však byli podvedeni [[Sauron]]em a po [[Válka elfů se Sauronem|válce]] bylo jejich království zcela zničeno. Sedmi dědicům trpasličích praotců byli Sauronem podstrčeny [[Prsteny moci]]. Temnému pánovi se však ani s jejich pomocí nepodařilo trpaslíky ovládnout. Prsteny však v naugrim probouzely velkou touhu po zlatě a zneklidňovaly jejich srdce. To Temného pána rozzuřilo a požadoval prsteny nazpět. Většinu z nich se mu opravdu podařilo získat a zbytek sežrali draci. Poslední z trpasličích prstenů zůstal skryt u vládců [[Durinův lid|Durinova lidu]]. Dlouhovousáči v Khazad-dum uzavřeli před válkou zmítaným vnějším světem své brány. Jejich počet se však začal pozvolna snižovat a nádhera města postupně bledla.<ref name="Tolkien (2002), 327 - 328.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 327 - 328.</ref>
 
=== Třetí věk ===
[[Soubor:Dale Erebor.jpg|thumb|200px|Trpaslíci obchodující v městě [[Dol (Středozem)|Dol]]. V pozadí se nachází jedno z hlavních trpasličích sídlišť [[Třetí věk|třetího věku]] - [[Osamělá hora]]]]
Roku 1980 [[Třetí věk|třetího věku]] za vlády [[Durin VI.|Durina VI.]] probudili trpaslíci, dolující v hlubinách země, [[balrog]]a, který zabil krále Durina a vyhnal Durinův lid z jejich města. Khazad-dûm byla od té doby známa jako [[Moria (Středozem)|Moria]] a stalo se z ní temné a nebezpečné místo obývané [[Skřeti (Středozem)|skřety]]. Trpaslíci po útěku z Morie osídlili horu [[Erebor]] v severním [[Rhovanion]]u, kde založili [[Království pod Horou]]. Usadili se také v [[Šedé hory (Středozem)|Šedých]] a [[Železné hory (Středozem)|Železných horách]], kde těžili především zlato a železo. Trpaslíci brzy navázali obchodní styky ze Seveřany a obě plemena dík transakcím rychle bohatla. O trpasličí prosperitě se však dozvěděli draci ze severu, kteří jejich sídla často přepadali a kradli jejich poklady. V roce 2589 vyplenil drak [[Šmak]] horu Erebor a usmrtil krále [[Dáin I.|Dáina I.]]. Většina přeživších uprchla do [[Ered Engrin|Železných hor]], avšak král [[Thrór]] i se synem [[Thráin II.|Thráinem]] a malou družinou hledali štěstí ve vyhnanství na Vrchovině<ref name="Tolkien (2002), 322 - 323.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 322 - 323.</ref>
 
Durinův dědic [[Thrór]], který byl posedlý obnovením Trpasluje byl v roce 2790 u bran Morie brutálně usmrcen skřety. Thráin volal po pomstě, a tak v letech 2793 - 2799 došlo ke krvavé [[Válka trpaslíků a skřetů|válce mezi trpaslíky a skřety]], která v roce 2799 vyvrcholila [[Bitva v Azanulbizaru|bitvou v Azanulbizaru]]. Skřeti byli poraženi, avšak trpaslíci taktéž utrpěli obrovské ztráty. Kvůli balrogovi se navíc neodvážili pokračovat do hlubin Morie. Po bitvě proto část Durinova lidu odešla hledat nové domovy do Modrých hor.<ref name="Tolkien (2002), 324 - 326.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 324 - 326.</ref>
 
Jak vypráví kniha ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit aneb cesta tam a zase zpátky]]'', se malé výpravě vedené Durinovým dědicem [[Thorin Pavéza|Thorinem Pavézou]] a [[Maiar|čarodějem]] [[Gandalf]]em podařilo z Ereboru vyhnat draka a znovu založit Království pod Horou. Prvním králem v Osamělé hoře se stal [[Dáin]], neboť jeho bratranec Thorin padl v krvavé [[Bitva pěti armád|bitvě pěti armád]]. Trpaslíci v Ereboru opět rychle zesílili a prosperovali dík obchodu s elfy z [[Temný hvozd|Temného hvozdu]] a Seveřany z [[Esgaroth]]u.<ref name="Tolkien (2002), 329 - 330.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 329 - 330.</ref>
 
Se znovupovstáním Saurona na konci třetího věku padnul stín i na trpaslíky z Osamělé hory. V roce 2989 se ještě [[Balin]] pokusil v čele neúspěšné výpravy znovuosídlit pustou Morii. Na [[Elrondova Rada|Elrondově radě]] v [[Roklinka|Roklince]] v roce 3018 pak trpaslíky z Ereboru zastupoval [[Glóin]] se svým synem [[Gimli]]m. Gimli byl zvolen mezi členy [[Společenstvo Prstenu (postavy)|Společenstva prstenu]], které se vydalo zničit [[Jeden prsten]]. Ve [[Válka o Prsten|válce o Prsten]] bylo Království pod Horou napadeno Sauronovými sluhy a došlo k [[Bitva u Ereboru|bitvě u Ereboru]]. Král [[Dáin II. Železná noha]] v boji padnul, zničením Prstenu však Sauronova moc pominula a jeho sluhové byli poté trpaslíky lehce rozehnáni.<ref name="Tolkien (2002), 330.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 330.</ref>
Řádek 56 ⟶ 63:
 
== Trpasličí čeledi ==
'''Dlouhovousáči''' (v originále ''Longbeards'') byli první a pro elfy a lidi třetího věku nejznámější trpasličí čeleď. Dle svého praotce a zakladatele Khazad-dûm byli nazývaní Durinův lid. Po pádu Trpasluje osídlili Dlouhovousáči Erebor, Vrchovinu, Železné, Šedé a Modré hory. Z tohoto rodu pochází většina známých trpaslíků Tolkienova světa.
 
'''Ohňovousáči''' a '''Širokoramenatí''' (v originále ''Firebeards'' a ''Broadbeams'') byly rody obývající města Nogrod a Belegost v Modrých horách. Tito trpaslíci se jako první setkali s beleriandskými elfy a zasáhli do jejich raných příběhů. Trpaslíci z Nogrodu a Belegostu se proslavili v beleriandských válkách proti Temnému pánovi, avšak několikrát krvavě válčili i s elfy, což vážně zhoršilo vztahy mezi oběma plemeny. Při zničení Beleriandu zpustla i města Ohňovousáčů a Širokoramenatých, kteří se uchýlili do Khazad-dûm, kde ve druhém věku splynuli s Dlouhovousáči.
 
'''Černokadeřatí''', '''Kamennonozí''', '''Ztuhlovousáči''' a '''Železné pěsti''' (v originále ''Blacklocks'', ''Stonefoots'', ''Stiffbeards'' a ''Ironfists'') jsou názvy čtyř zbývajících čeledí. O nich je z Tolkienova díla patrné jen to, že žili ve svých sídlech nacházejících se kdesi daleko na východě Středozemě. Všechny čtyři rody vyslaly své oddíly na pomoc Durinovu lidu, když Dlouhovousáči připravovali vojsko na válku proti skřetům.
 
=== Drobní trpaslíci ===
Tito trpaslíci byli v pradávných časech z neznámých důvodů zapuzeni ze svých domovů na východě. Ještě před Morgothovým útěkem do Středozemě se zatoulali do Beleriandu, kde jejich příchod zaznamenali Sindar. Drobní trpaslíci byli nižšího vzrůstu a nebyli tak zruční v kovářství jako jejich příbuzní. Sindar, kteří jim říkali '''Noegyth Nibin''', nevěděli, co jsou zač, a tak je nejprve honili a zabíjeli. Po příchodu vyspělejších trpaslíků z Ered Luin nechali Sindar Drobné trpaslíky na pokoji. Ti však elfům nikdy neodpustili. Nenáviděli [[Skřeti (Středozem)|skřety]], Sindar, ale ze všeho nejvíce [[Noldor]], kteří jim zabírali jejich domovy. Drobní trpaslíci před příchodem Noldor obývali [[nargothrond]]ské jeskyně i kopec [[Amon Rudh]].<ref name="Tolkien (19922003), 161 - 162">Tolkien (19922003). Str. 161 - 162.</ref> Kromě [[Mîm]]a a jeho synů nikdy výrazně nepromluvili do dějin Středozemě.
 
== Sídliště ==
Trpaslíci budovali svá města pod vrcholky hor, kvůli své zálibě v těžbě vzácných kovů potřebných na tvorbu šperků a zbraní. Zde jsou uvedena známá místa západního cípu Středozemě obývaná trpaslíky.
* [[Mlžné hory]] – [[Hadhodrond]] ([[Khazad-dûm]]) později [[Moria (Středozem)|Moria]]
** [[Erebor]] – [[Království pod Horou]]
** [[Hadhodrond]] ([[Khazad-dûm]]) později [[Moria (Středozem)|Moria]]
* [[Erebor]]
** [[Království pod Horou]]
* [[Železné hory (Středozem)|Železné hory]]
* [[Ered Mithrin]]
* [[Ered Luin]] – [[Belegost]] ([[Gabilgathol]]), [[Nogrod]] ([[Tumunzahar]])
* [[Ered Luin]]
** [[BelegostEred Nimrais|Bílé hory]] ([[GabilgatholAglarond]])
** [[Nogrod]] ([[Tumunzahar]])
* [[Ered Nimrais|Bílé hory]]
** [[Aglarond]]
 
== Adaptace ==
Animovaná verze [[Hobbit (1977)|Hobita]] z roku [[1977]] od [[Jules Bass|Julese Basse]] a [[Arthur Rankin junior|Arthura Rankina juniora]] zobrazuje trpaslíky jako zestárlé a navzájem si velmi podobné skřítky.
 
Ve filmové [[Pán prstenů (filmová trilogie)|trilogii Pán Prstenů]] od režiséra [[Peter Jackson|Petera Jacksona]] je v úvodním prologu znázorněno i Sedm trpasličích králů přebírajících prsteny moci vyrobené [[Temný pán|Temným pánem]]. Jedinou významnější trpasličí postavu příběhu, Gilmiho, ztvárnil [[Wales|velšský]] herec [[John Rhys-Davies]].
 
V Jacksonově trilogii [[Hobit (doposudfilmová vyšlytrilogie)|filmové prvnítrilogii Hobit]] skládající se dvaz dílyfilmů [[Hobit: Neočekávaná cesta]] a, [[Hobit: Šmakova dračí poušť]]) a [[Hobit: Bitva pěti armád]] je mnohem šířeji vykreslována trpasličí historie.
 
== Známí trpaslíci ==
Řádek 112 ⟶ 114:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Colbert
| jméno = David
| odkaz na autora = David Colbert
| titul = Kouzelný svět Pána prstenů
| odkaz na titul =
| vydavatel = BB art
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7257-961-4
| kapitola =
| strany = 195
| jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čudrnáková
| jméno = Andrea
| odkaz na autora =
| titul = Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty
| odkaz na titul =
| vydavatel = Fontána
| místo = Olomouc
| rok = 2008
| počet stran = 317
| isbn = 978-80-7336-427-4
| kapitola = Tolkienovi trpaslíci (The Dwarves)
| strany = 73 - 88
| jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
Řádek 122 ⟶ 153:
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 19922003
| isbn = 80-204-03360999-18
| ref = Ref-Silmarillion
}}
Řádek 136 ⟶ 167:
| rok = 1993
| isbn = 80-204-0373-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
Řádek 153 ⟶ 184:
| isbn = 978-80-257-0193-5
| ref = Ref-Nedokončené příběhy
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Stanton
| jméno = Michael N.
| odkaz na autora =
| překladatelé = Stanislava Pošustová-Menšíková
| titul = Hobiti, elfové a čarodějové. Objevování divů ve světě Tolkienova Pána prstenů
| odkaz na titul =
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 240
| isbn = 80-204-1032-5
| kapitola = Trpaslíci
| strany = 135 - 141
| jazyk = česky
}}