Litina: Porovnání verzí

Přidáno 1 141 bajtů ,  před 5 lety
bez shrnutí editace
{{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Угольник В-В чугунный 15.jpg|popis=Koleno trubky z temperované litiny}}
'''Litina''' je [[slitina]] [[železo|železa]] s [[uhlík]]em. Uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle [[binární diagram železo-uhlík|binárního diagramu železo-uhlík]]. Má vysokou odolnost vůči tlaku a teplotě a zároveň nízkou pružnost. Litiny, u kterých je uhlík vyloučen ve formě grafitu, jsou tzv. litiny samomazné.
Výrazem litina se označují také výrobky z  litého železa, často umělecky zpracované., Napřnapř. reliéfní desky kamen a krbů, náhrobky, kříže, dekorativní předměty i  šperky.
 
== Historie ==
Slévání litiny je mladší než slévání [[bronz]]u. V  [[Čína|Číně]] se litina vyráběla již od 4.  století př.  n.  l., Evropané začali litinu vyrábět až ve [[14.  století]].{{Doplňte zdroj}}
 
== Dělení litin ==
Litiny se rozlišují a dělí podle způsobu vyloučení grafitu (uhlíkových krystalů) ze surového železa. Tvar a velikost grafitu je určující pro vlastnosti litin, určuje jejich křehkost a tvrdost. Rozlišit vyloučení grafitu lze pod mikroskopem.
* [[Tvárná litina]] - Litinalitina s kuličkovým grafitem - mech.je mechanickými vlastnostmi srovnatelná s ocelí;
* [[Šedášedá litina]] - Litinalitina s lupínkovým grafitem -– má vysokávysokou schopnost tlumit rázy a chvění, dobré mazné vlastnosti.;
* [[Bílábílá litina]] - Vv podstatě odlité [[surové železo]].; Uhlíkuhlík se nevyloučí ve formě grafitu, zůstane vázán na železo ve formě [[karbid železa|karbidu železa]], litina se stává velice tvrdou a křehkou.;
* [[Temperovanátemperovaná litina]] - Litinalitina s vločkovým grafitem – je vytvořena tepelným zpracováním (tzv. temperací); složením je podobná šedé litině, je však o něco tvrdší.
 
== Výroba ==
Litina se vyrábí ze surového železa a litinového i  ocelového [[kovový šrot|šrotu]] s [[koks]]em a [[vápenec|vápencem]]. Vyrábí se v [[Kuplovna|kuplovně]] (také '''kupolní''' či '''kupolové peci'''), tavicí peci válcovitého tvaru při teplotě okolo 1500 °C. Při pomalém ochlazování vzniká šedá litina, při rychlém ochlazování vzniká bílá litina. Mají však nežádoucí vlastnosti a je nutné je dále zpracovávat:
* ''Šedá litina'' bývá modifikována (''očkována'') hořčíkem, vzniká litina tvárná neboli očkovaná (neboli vazná). Ta je podstatně pevnější než běžná litina šedá, houževnatější a tvárnější, používá se na výrobu ozubených kol, vložených válců či vložek válců motorů, vačkových a klikových hřídelí.
* Odlitky z ''bílé litiny'' jsou příliš tvrdé a těžko obrobitelné. Proto se odlitky dlouhodobě žíhají (až 6 hodin) při 900 °C, čímž povrch změkne a dá se snáze obrábět. Pak je litina označována jako temperovaná.
 
== Označování ==
Označování litin stejně jako ocelí podléhá normalizaci, v [[Česko|ČR]] se nejvíceužívá používáčeská technická norma [[ČSN|ČSN]] či evropská norma.
''' dle ČSN '''
Označování litin stejně jako ocelí podléhá normalizaci, v [[Česko|ČR]] se nejvíce používá norma [[ČSN]]
 
'''Označování dle ČSN '''<br />
Značí se: '''42 xxyy.ab'''
 
Za písmennou značkou normy ČSN se (po mezeře) uvádí šestimístný číselný třídník: první dvojčíslí (00–99) značí třídu norem a je opět odděleno mezerou.
* 42 je třída norem hutnictví
'''Litina se dle ČSN značí:''' '''42 xxyy.ab''', přičemž:
* xx - skupina materiálů:
* 42 je třída norem pro '''hutnictví'''
** 23 - tvárná litina (litina s kuličkovým grafitem)
* '''xx''' - skupina materiálů:
** 24 - šedá litina (litina s lupínkovým grafitem)
** 2523 - temperovanátvárná litina (litina s kuličkovým grafitem o tvaru nepravidelných zrn)
** 2324 - tvárnášedá litina (litina s kuličkovýmlupínkovým grafitem)
* yy - číslo * 10 udává pevnost v tahu, jednotky MPa.
** 25 – temperovaná litina (litina s grafitem tvaru nepravidelných zrn)
* a - způsob tepelného zpracování
* '''yy''' - číslo * 10 udává pevnost v tahu, jednotky MPa.
** 0 - Tepelně nezpracovaný
* '''a''' -(první doplňková číslice) – '''způsob tepelného zpracování'''
** 1 - Normalizačně žíhaný
** 0 - Tepelně nezpracovaný
** 2 - Žíhaný (s uvedeným způsobem žíhání)
** 1 - Normalizačně žíhaný
** 3 - Žíhaný na měkko
** 2 - Žíhaný (s uvedeným způsobem žíhání)
** 4 - Kalený, kalený a popouštěný při nízkých teplotách
** 3 - Žíhaný na měkko
** 5 - Normalizačně žíhaný a popouštěný
** 4 - Kalený, kalený a popouštěný při nízkých teplotách
** 6 - Zušlechtěný na obvyklou dolní pevnost
** 5 - Normalizačně žíhaný a popouštěný
** 7 - Zušlechtěný na obvyklou střední pevnost
** 86 - Zušlechtěný na obvyklou hornídolní pevnost
** 7 - Zušlechtěný na obvyklou střední pevnost
** 9 - Ostatní stavy, které nelze označit číslicí 0-8
** 68 - Zušlechtěný na obvyklou dolníhorní pevnost
* b - způsob odlévání odlitku
** 9 - Ostatní stavy, které nelze označit číslicí 0-80–8
* '''b''' -(druhá doplňková číslice) – '''způsob odlévání odlitku
'''
'''Označování dle EN'''<br />
 
''' dle EN ''' Označování litin s přihlédnutím k mechanickým vlastnostem.
Značí se: '''42 xxyy.abEN-GJxy-xxx-z'''
 
* GJ = G značí materiál na odlitky a písmeno, J vyjadřuje '''litinu'''
Značí se: '''EN - GJxy - xxx - z'''
* x = Tvartvar grafitu:
 
** L - lupínkový
* GJ = G značí materiál na odlitky a písmeno J vyjadřuje '''litinu'''
** S – kuličkový
* x = Tvar grafitu:
** M - temperovaný uhlík
** L - lupínkový
** SV - kuličkovývermikulární
** N - litiny bez grafitu, ledeburitické
** M - temperovaný uhlík
** Y - zvláštní struktura
** V - vermikulární
* y = Pouzepouze v případě, že je nutné označit litiny podle mikrostruktury nebo makrostruktury:
** N - litiny bez grafitu, ledeburitické
** LA - [[ledeburitaustenit]]
** Y - zvláštní struktura
** F – [[ferit]]
* y = Pouze v případě, že je nutné označit litiny podle mikrostruktury nebo makrostruktury:
** AP - [[austenit]]perlit
** FM - [[feritmartenzit]]
** PL - perlit[[ledeburit]]
** MQ - [[martenzit]]kaleno
** T - kaleno a popuštěno
** L - [[ledeburit]]
** B - temperované s &nbsp;černým lomem
** Q - kaleno
** W - temperované s &nbsp;bílým lomem
** T - kaleno a popuštěno
** B - temperované s černým lomem
** W - temperované s bílým lomem
* xxx = mechanické vlastnosti nebo chemické složení
** nejčastěji se uvádí mez pevnosti v &nbsp;tahu (Rm) (viz [[tahová zkouška]])
* z = Tažnosttažnost v procentech (%) (viz [[tahová zkouška]])
 
např:Například 'EN &nbsp;GJS-1000-5' značí litinu s &nbsp;kuličkovým grafitem (tvárná litina), s &nbsp;mezí pevnosti v &nbsp;tahu (Rm) 1000 &nbsp;MPa a &nbsp;tažností (A) 5 &nbsp;%.
<br />
<br />
'''Poznámka k sazbě označení a čísla normy:''' označení (ČSN, EN, ISO ...) spolu s číslicemi a dalšími znaky tvoří jediný výraz, jediný nerozdělitelný celek. Kromě písmen ([[Kapitálky|verzálek]]) a číslic jsou součástí výrazu mezery, příp. [[Spojovník|spojovníky]], příp. tečka či dvojtečka. Před spojovníkem, tečkou, dvojtečkou ani za spojovníkem, tečkou a dvojtečkou nikdy není mezera.
 
== Související články ==
2 172

editací