Wikipedie

Novorenesance: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Architekti: link (zatím pouze jeden Antonín Turek)
m WPCleaner v1.37 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Atika, Vinohrady / Opraveno pomocí WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Odkaz shodný se svým popisem - Opakovaná reference - Nesprávně uzavřené reference - Opravy pra…
Řádek 23:
 
=== Malíři a sochaři ===
* [[Mikoláš Aleš|Mikoláš Aleš]]
* [[František Ženíšek|František Ženíšek]]
* [[Bohuslav Schnirch]]
* [[Josef Václav Myslbek]]
Řádek 32:
;Praha
* [[Národní divadlo]]
* [[Národní muzeum]]
* [[Nuselská radnice]]
* [[Rudolfinum]]
Řádek 58:
=== Stavby navržené Antonínem Wiehlem ===
==== Veřejné stavby navržené Antonínem Wiehlem ====
[[FileSoubor:Novotného lávka 1, muzeum Bedřicha Smetany.jpg|thumbnáhled|Muzeum B.Smetany -– původně Novoměstská lávka ]]
Významné místo mezi architekty tvořícími ve stylu novorenesance má [[Antonín Wiehl]], jako tvůrce stylu obnovené české renesance. Podle Wiehlových návrhů byly realizovány významné stavby a rekonstrukce historických budov v Praze i dalších městech v Čechách:
* [[Staroměstská vodárna]] (Městská vodárna staroměstská v Praze) na [[Novotného lávka|Novotného lávce]] u [[Karlův most|Karlova mostu]] – od 12. 5. 1936 [[Muzeum Bedřicha Smetany]] (spolupráce na sgrafitech s [[Mikoláš Aleš|Mikolášem Alšem]], [[František Ženíšek|Františkem Ženíškem]] a [[Jan Koula|Janem Koulou]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
Řádek 81:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=38320/1-105
| jazyk = česky
}}</ref>
* [[Městská přečerpávací stanice v Praze]] čp. 1264/7 v Sokolské ulici(1883)<ref name="Wirth23" />jako součást [[vodárna|vodárenského]] areálu na [[Karlov (Praha)|Karlově]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>jako součást [[vodárna|vodárenského]] areálu na [[Karlov (Praha)|Karlově]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jásek,
| jméno = Jaroslav
Řádek 125 ⟶ 111:
| jméno2 = Petra
| poznámka = Nerealizovaná stavba. Vodojem měl stát ve vodárenském areálu Karlov (na Sokolské ulici).
}}</ref>
* [[arkáda (architektura)|arkády]] [[vyšehradský hřbitov|Vyšehradského hřbitova]] ([[1887]])
* [[Slavín (hrobka)|hrobka významných osobností Slavín]]<ref name="Wirth23" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pražské hřbitovy. Vyšehradský hřbitov. Slavín.
| vydavatel = Správa pražských hřbitovů
Řádek 175 ⟶ 147:
| citace = 2015-10-12
}}</ref> ([[1889]])–([[1893]])
* koncepce [[Výstaviště Praha|výstaviště]] [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy v roce 1891]] (spolupráce [[Bedřich Münzberger|Bedřichem Münzbergerem]]<ref name="Wirth23">{{Citace monografie/>
* [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici]] čp. 236. Společný návrh s architektem [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]] z roku 1891. Stavba provedena 1892-94. Na výzdobě se podíleli malíři [[Mikoláš Aleš]] a [[František Ženíšek]] a další, sochaři [[Bohuslav Schnirch]] a [[Stanislav Sucharda]] a řada dalších)<ref name="Wirth23" /><ref name="Nová">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
* [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici]] čp. 236. Společný návrh s architektem [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]] z roku 1891. Stavba provedena 1892-94. Na výzdobě se podíleli malíři [[Mikoláš Aleš]] a [[František Ženíšek]] a další, sochaři [[Bohuslav Schnirch]] a [[Stanislav Sucharda]] a řada dalších) <ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Nová">{{Citace monografie
| titul = Nová budova Městské spořitelny pražské
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=2788
Řádek 219 ⟶ 163:
| rok_copyrightu = 1894
}}</ref>
* [[Fara u sv. Petra v Praze]] u [[Kostel svatého Petra na Poříčí|kostela svatého Petra na Poříčí]], Praha 1-Nové Město, Biskupská 1137/13, návrh sgrafit [[Celda Klouček]] ([[1893]]–[[1894|94]]))<ref name="Wirth23" /><ref name="Ruth">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Ruth">{{Citace monografie
| příjmení = Ruth
| jméno = František
Řádek 260 ⟶ 190:
}}</ref>
==== Činžovní domy navržené Antonínem Wiehlem a Janem Zeyerem jako první budovy obnovené české renesance ====
[[FileSoubor:Karoliny Světlé 15 - 19.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Nájemní domy 317/15 a 1035/17 v ulici Karoliny Světlé ]]
Od 70. let 19. století se Wiehl stal vůdčí osobností zejména mezi architekty novorenesenačních nájemních domů v Praze.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
Řádek 284 ⟶ 214:
| url = http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=800&type=arch
| jazyk = česky
}}</ref>V letech 1875–1896 bylo podle jeho návrhů v Praze postaveno 11 činžovních domů na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]], [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] a na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] (z toho dva byly zbořeny). Na těchto stavbách Wiehl postupně propracovával své typické prvky obnovené české renesance: [[Štít (architektura)|štíty]], [[sgrafito|sgrafita]], [[režné zdivo]]. Ve spolupráci s Alšem, Ženíškem a dalšími malíři Wiehl na fasádách domů představuje veřejnosti výzdobu s českou vlasteneckou tématikoutematikou v duchu [[České národní obrození|českého národního obrození]] a [[hrdina|hrdiny ]] a děje z [[česká mytologie|české mytologie]].
* [[Dům Bohuslava Schnircha]] v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, autory výzdoby jsou [[Bohuslav Schnirch|Schnirch]] a Fr. Ženíšek. ([[1875]]) <ref name="Wirth21">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 328 ⟶ 258:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=44540/1-442
| jazyk = česky
}}</ref>
* [[Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé]] U Vratislavů Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem ([[1877]])<ref name="Wirth22" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 22
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38410/1-162
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
Řádek 350 ⟶ 266:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům U Mladých Goliášů|Dům U Mladých Goliášů čp. 527/I ve Skořepce Praha 1 Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy sgrafit Mikoláš Aleš.([[1888]]–[[1889]])<ref name="Wirth2425">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
Řádek 378 ⟶ 294:
| příjmení2 = et al
| vydání = první
}}</ref> <ref name="Pelc108">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
| jméno = Vít
Řádek 399 ⟶ 315:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům čp. 542 ve Zborovské ulici|dům čp. 542 ve Zborovské ulici 42 na Smíchově]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy plastik J. V. Myslbek. ([[1885]])<ref name="Wirth24">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 435 ⟶ 351:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40380/1-1410
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům čp. 1682 Na Poříčí|dům čp. 1682 Na Poříčí]] (or. č. 18), (Havlíčkova č. o. 15). Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. ([[1886]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
* vlastní nárožní [[Wiehlův dům (Praha)|Wiehlův důmčp. 1682 Na Poříčí]] čp(or.792 nač. [[Václavské18), náměstí|Václavském(Havlíčkova náměstí]]č. autořio. výzdoby15). [[MikolášWiehl Aleš|Aleš]]postavil as [[JosefKarlem Fanta]]Gemperlem. ([[1894]]–[[1896|961886]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie/>
* vlastní nárožní [[Wiehlův dům (Praha)|Wiehlův dům]] čp. 792 na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] autoři výzdoby [[Mikoláš Aleš|Aleš]] a [[Josef Fanta]] ([[1894]]–[[1896|96]])<ref name="Wirth23" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 39967/1-1138
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
Řádek 473 ⟶ 361:
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Sgrafito v novorenesanci ===
[[FileSoubor:Vinohrady, Mikovcova 5, sgrafito 3.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Sgrafita na domě Bohuslava Schnircha – Mikovcova 5 ]]
Významným prvkem výzdoby novorenesančních budov jsou sgrafita. Jako první sgrafita v Praze navrhl [[Vojtěch Ignác Ullmann]] v roce 1867 na budově [[Vyšší dívčí škola v Praze|Vyšší dívčí školy v Praze]] ve Vodičkově ulici.<ref name="Wirth12">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
Řádek 499 ⟶ 387:
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref> O uplatnění sgrafit například referoval Jan Koula v článku "Domy„Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera" Zeyera“<ref name="Koula-domy">{{Citace periodika
| příjmení = Koula
| jméno = Jan
Řádek 542 ⟶ 430:
| jazyk = česky
| poznámky = Whielův dům
}}</ref> O uplatnění sgrafit na fasádách nájemních domů a veřejných budov se významně zasloužil architekt [[Antonín Wiehl]]. Mezníkem Wiehlovy tvorby je [[dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|dům čp. 1035/I. v Poštovské ulici]], který Wiehl navrhl ve spolupráci s [[Jan Zeyer|Janem Zeyerem]] a s dalšími umělci. Sgrafita navrhl Františkem Ženíškem. Sgrafitová [[fasáda]] domu je ukončená [[luneta|lunetovou]] [[římsa|římsou]], což bylo v té době ojedinělé řešení. Wiehl lunetovou římsu zapracoval do projektu až v průběhu stavby a inspiroval se [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberským palácem]] v Praze po [[Josef Schulz|Schulzově]] rekonstrukcí (podobně se tímto palácem inspiroval u [[atika (architektura)|atiky]] a lunet se grafity [[Fara u sv. Petra v Praze|Fary u sv. Petra v Praze]].<ref name="Wirth14">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 558 ⟶ 446:
}}</ref>
 
=== Dobové reakce na Wiehlův architektonický styl a využití sgrafit na fasádách domů ===
[[FileSoubor:Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé 17, Staré Město.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Dům Karoliny Světlé 17 (Michal Kmínek)]]
Wiehlovo do té doby neobvyklé pojetí výzdoby domů vzbudilo pozornost a příznivý ohlas. O tom svědčí svědčí názor historičky a etnografky [[Renáta Tyršová|Renáty Tyršové]] publikovaný po dokončení [[Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|domu čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé]]:
''„Stavby Antonínem Wiehlem vytvořené mají vždy zcela zvláštní a osobitý půvab svůj. Půvab ten nezáleží jen ve vynikajících vlastnostech architektonických, ale též ve výzdobě figurální, kterouž s vybraným vkusem a taktem pro ně si volívá. Je to vždy kus místní biografie, jenž v takové dekoraci sgraffitové, malířské neb sochařské se zračí. Také vlys sgraffitový, kterýž před několika roky prof. Ženíšek pro dům v Poštovské ulici komponoval, líčí nám výjevy z pražského života, zachycené s oním humorem neodolatelným, jehož přední podmínkou jest vnitřní pravda, druhou pak jistá míra idealisace, bez níž všední scény podobného druhu banálními by ostaly. Toto idealisování spočívá zde především v převedení na postavy dětské, čímž zároveň požadavkům dekorativním i zevním poměrům nízkého vlysovitého pruhu je vyhověno. Uprostřed vlysu svého uvádí nás umělec na stavbu domu. Zde vidíme architekta s dvěma přátely, zedníka za zády polírovými dýmku si cpoucího, řadu soudruhů v horlivé práci i roztomilou dělnici o lopatu opřenou. Po obou stranách lešení řadí se scény z pražské přítomnosti, jež snad za půl věku bude již minulostí pozapomenutou a za století kouskem kulturní
Řádek 572 ⟶ 460:
| strany = 1866
| jazyk = česky
}}</ref> Wiehlův kolega architekt [[Jan Koula]] jeho úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako "výklad„výklad o vývoji a stylu A. Wiehla"Wiehla“ ''"........Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů , pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim po prvépoprvé, když postavil svůj "sgrafitový„sgrafitový domek"domek“ v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české„české renesanci"renesanci“; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží...."'' <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Koula
| jméno = Jan
Řádek 631 ⟶ 519:
File:Josef Mauder.jpg|[[Josef Mauder]]
</gallery>
 
=== Veřejné stavby ===
<gallery>
Řádek 643 ⟶ 531:
Smetana Museum 2.jpg|[[Muzeum Bedřicha Smetany]] v&nbsp;Praze
A.Wiehl Verwaltungsgebäude Prager Landes-Jubiläumsausstellung 1891.JPG|Budova pošty na Výstavišti 1891
File:Bubeneč, Výstaviště čp. 67.jpg|Výstaviště -– budova kanceláře Výstavy 1891 (ŠJů)
File:Praha, Staré Město, Rytířská 536.jpg|Městská spořitelna Praha, Staré Město, Rytířská 536 (PatrikPaprika)
File:Praha, Malá Strana, Petřín, zrcadlové bludiště II.JPG|Praha, Malá Strana, Petřín, zrcadlové bludiště (Aktron / Wikimedia Commons)
File:Novoměstská radnice na výšku.JPG|Novoměstská radnice (Nové Město), Karlovo nám. 23 (VitVit)
File:Lapidarium (2551987988).jpg|Lapidarium -– výstaviště (po novobarokní úpravě) (Tony Hisgett)
</gallery>
 
Řádek 667 ⟶ 555:
File:Na poříčí 18.jpg|Nájemní dům Na poříčí 1682/18
File:Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé 17, Staré Město.jpg|Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé čp. 1037/17, Staré Město
File:Zborovská - Vodní, čp. 542.jpg|Nájemní dům Zborovská -– Vodní, čp. 542
File:Slany KL CZ mestansky dum cp 560 Wilsonova ul 190.jpg|Měšťanský dům čp. 560 na Wilsonově ulici ve Slaném
File:Staré Město, Divadelní 14.jpg|Praha-Staré Město, Divadelní 14
File:Beroun Dusilova vila 01.JPG| Duslova vila v Berouně
Řádek 679 ⟶ 567:
File:Prague Praha 2014 Holmstad smetanamuseet Smetana museum 2.JPG|Detail fasády Smetanova muzea (Øyvind Holmstad)
File:Bedřich Smetana Museum, Prague - entrance.jpg|Přízemí Smetanova muzea z Novotného lávky (High Contrast)
File:Povodně 2013, Praha (037).jpg|Pohled na přízemí Smetanova muzea z Karlovy mostu -– povodně 2013 (Juandev)
File:Wiehlův dům Slaný z Divadelní ulice 06.JPG|Sgrafita na Wiehlově domě ve Slaném z Divadelní ulice
File:Radnice Novoměstská (Nové Město) Karlovo nám. 23 (2).jpg|Novoměstská radnice -– detail štítu (Ondřej Kořínek)
File:Bedřich Smetana Museum in Prague.JPG|Detail štítu a režného zdiva Smetanova muzea (High Contrast)
File:076 Novoměstská radnice.JPG|Novoměstská radnice -– detail štítu z podhledu (Ergane)
File:Vinohrady, Mikovcova 5, sgrafito 1.jpg|Schnirchův dům, Vinohrady, Mikovcova 5. Detail sgrafita (ŠJů)
File:COA Prague Mala Strana 2206.JPG|Znak Malé Strany na budově Městské spořitelny (Hynek Moravec)
File:Zizkova mohyla 04.jpg|Žižkova mohyla -– detail podstavce s nápisy (cheva)
File:190 Casa U Bechyňů, façana del carrer Skořepka.jpg|Dům U Bechyňů -– detail fasády (Enfo)
File:Fara (Nové Město) Biskupská 13 (2).jpg|Fara (Nové Město) Biskupská 13 -– detail fasády (Ondřej Kořínek)
File:Vila Dusilova (Beroun) Politických vězňů (2).jpg|Duslova vila (Beroun) -– detail průčelí (Ondřej Kořínek)
File:3.Liteň - Hrobka Daubků detail hlavice sloupu.JPG|Hrobka Daubků detail režného zdiva a hlavice sloupu
File:Mělník, kostel sv. Ludmily 9.JPG|Zvonice u sv. Ludmily Mělník (VitVit)
File:086 Cementiri de Vyšehrad, Slavín, panteó dels il·lustres.jpg|Detail Slavína (Enfo)
File:Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (29).jpg|Slavín -– detail desek se jmény pohřbených (Richenza)
File:064 Vyšehradský Hřbitov (cementiri de Vyšehrad).jpg|Detail klenby arkád Vyšehradského hřbitova (Enfo)
</gallery>
 
== Evropa a svět ==
Renesanční formy se znovu objevují v  Evropě i severníSeverní Americe, oblíbená je italská, zvláště [[Florencie|florentská]] architektura, ale také anglická, francouzská či [[saská renesance]]. Často také dochází k  mísení forem, zejména s&nbsp;[[Neoklasicismus|novoklasicismem]] a [[Novogotika|novogotikou]]. Novorenesance je ve Francii spojena s&nbsp;architekturou [[Druhé Francouzské císařství|druhého císařství]], největší stavbou je pak [[zámek Ferrières]]. V&nbsp;Anglii ji uplatňuje [[Charles Barry]] (autor novogotického [[Westminsterský palác|Westminsterského paláce]]). Novorenesanční stavby se objevují i jinde, např. v&nbsp;Budapešti ([[bazilika svatého Štěpána]]) nebo Vídni ([[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]]).
 
== Odkazy ==
Řádek 975 ⟶ 863:
| příjmení2 = Volavková
| jméno2 = H.
}}</ref>
*{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Novorenesance“