Paul Klee: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění Života
doplnění Života
Řádek 15:
| strany = 8
| isbn = 3-8228-04427-4
}} (Dále jen Partsch 1993).</ref>
 
V roce [[1880]] se rodina natrvalo usadila v Bernu, kde Klee chodil do základní školy a [[maturita|maturoval]] na tamní Městské literární škole. Po maturitě, v roce [[1898]], se rozhodl, že se stane malířem a odjel studovat do [[Mnichov]]a.<ref>{{Citace monografie
Řádek 57:
| kapitola = Bois, Alain, Expresionismus
| strany = 279
}}</ref> První samostatnou výstavu mu v roce [[1910]] uspořádalo Muzeum umění v Bernu. O rok později, když už žil v [[Mnichov]]ě, navázal kontakty se členy tamní umělecké skupiny [[Der Blaue Reiter]], kam patřili mj. jeho dávní známí Kandinský, Javlenský, Werefkinová, ale i [[Litoměřice|litoměřický]] rodák [[Alfred Kubin]], [[Franz Marc]] či [[August Macke]]. V roce [[1912]] se 17 pracemi zúčastnil druhé kolektivní výstavy skupiny konané v Mnichově.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Walther
| jméno = Ingo F. (ed.)
Řádek 67:
| strany = 751
| isbn = 978-80-7391-572-8
}}</ref> Zároveň znovu navštívil Paříž. Tato cesta byla pro jeho výtvarný vývoj důležitá. Viděl obrazy [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]] a [[Henri Matisse]]. Osobně se poznal s [[Robert Delaunay|Robertem Delaunayem]], jehož používání barev na něj zapůsobilo.
}}</ref>
 
Ve společnosti malířů [[Louis Moilliet|Louise Moillieta]] a [[August Macke|Augusta Macka]] navštívil v dubnu [[1914]] [[Tunisko]], které ho okouzlilo barevností: ''„Barva se mne zmocnila; už se za ní nemusím honit, vím, že mě drží navždycky. To je smysl šťastného okamžiku: Barva a já jsme jedno. Jsem malíř.“''<ref>Partsch 1993, s. 20</ref> Malíři postupně navštívili [[Tunis]] a [[Kairouan]], kde všichni tři společně malovali. Pro Kleea měl pobyt v Tunisu zásadní význam, pro Macka byly obrazy zde vytvořené jedny z posledních, protože za několik měsíců padl na frontě.
Roku 1914 navštívil Tunis, který ho okouzlil barevností:
 
:''„Barva se mne zmocnila; už se za ní nemusím honit, vím, že mě drží navždycky. Barva a já jsme jedno, jsem malíř.“''
[[Povolávací rozkaz]] dostal Klee v březnu [[1916]], ve stejný den, kdy se dozvěděl o úmrtí jiného svého přítele z řad malířů, Franze Marca. Přičiněním svého otce a vlivných přátel ale nebyl poslán na frontu, nýbrž k rezervní jednotce do Schleißheimu u Mnichova, kde maloval na letadla maskování. Od ledna [[1917]] byl přeložen do letecké školy v [[Gersthofen]]u, kde byl zařazen jako pokladníkův písař. Na obou působištích mohl malovat.
Po první světové válce, v níž Klee jako voják maskoval letadla, vytvořil spolu s Kandinským, Javlenským a dalšími skupinu "Modrá čtyřka" a v roce 1924 společně vystavovali v [[Spojené státy americké|USA]]. Od dvacátých let vyučoval na Bauhausu v [[Dessau]] a od roku 1931 na akademii v [[Düsseldorf]]u. Roku [[1933]] byl nacisty označen za zvrhlého umělce, jeho obrazy se nesměly vystavovat a Klee musel uprchnout do Švýcarska. Jeho obrazy, kresby a grafiky jsou dnes ozdobou velkých galerií a v [[Bern]]u je Muzeum Paula Klee.
 
Po první světové válce, v níž Klee jako voják maskoval letadla, vytvořil spolu s Kandinským, Javlenským a dalšími skupinu "Modrá čtyřka" a v roce 1924 společně vystavovali v [[Spojené státy americké|USA]]. Od dvacátých let vyučoval na Bauhausu v [[Dessau]] a od roku 1931 na akademii v [[Düsseldorf]]u. Roku [[1933]] byl nacisty označen za zvrhlého umělce, jeho obrazy se nesměly vystavovat a Klee musel uprchnout do Švýcarska. Jeho obrazy, kresby a grafiky jsou dnes ozdobou velkých galerií a v [[Bern]]u je Muzeum Paula Klee.
 
== Paul Klee a Čechy ==
Řádek 131 ⟶ 133:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
{{Překlad| jazyk = en| článek = Paul Klee| revize =186667389}}<references />
 
=== Literatura ===
* P. Klee, ''Deníky''. Praha: Obelisk 1969