Porcelán: Porovnání verzí

* '''Čína''' Tajemství pálení porcelánu první objevili v [[Čína|Číně]]. Už zhruba od roku 700 př. n. l. se v Číně pálí tzv. protoporcelán. Jsou to ještě ne zcela bílé, ani transparentní výrobky. Pravý porcelán se v Číně vyrábí asi až od 7. století n. l. Název kaolín vnikl od názvu kopce Gao-ling, kde těžili porcelánovou hlínu. Porcelánové zboží s celadonovou glazurou bylo určeno jen pro císaře a jeho dvůr. Do [[Evropa|Evropy]] se dostal porcelán kolem roku 1290, kdy ho dovezl ze svých cest po Asii [[Marco Polo]]. Název "porcelán" vznikl z italského slova "{{cizojazyčně|it|porcella}}" – mušle, protože ji hmotou připomíná a když se kousek odštípne, zůstane po něm ploška připomínající mušli. Od té doby se Evropa snažila porcelán vyrobit sama. Po nějaké době, kolem 15. století se sice začal porcelán z Číny dovážet ve větším množství, ale bylo to stále velmi drahé zboží, které se vyvažovalo zlatem. Evropské porcelánky zatím nedokázaly vypálit na tak vysoké teploty, jaké porcelán vyžaduje. Jedna z prvních evropských napodobenin byl tzv. Medicejský porcelán v 15. století v [[Itálie|Itálii]]. Byla to pórovitá hmota ze směsi bíle se pálících jílů, která nedosahovala takové pevnosti a už vůbec ne transparentnosti. Byla dekorována [[kobalt]]em, kterým se napodobovaly čínské vzory. Ty se uplatnily i na známé delftské [[Fajáns|fajánsy]] z Holandska, které napodobovaly i tvary čínských nádob.
*'''Míšeň''' Objevit složení porcelánové hmoty se v Evropě podařilo po více než desetiletém úsilí až [[Ehrenfried Walther von Tschirnhaus|Ehrenfriedu Waltheru von Tschirnhaus]] a saskému lékárníku [[Johann Friedrich Böttger|Johannu Friedrichu Böttgerovi]] (Janu Bedřichu Böttgerovi) r. [[1708]] v [[Míšeň|Míšni]]. Jeho první pokusy připomínaly spíše tvrdou [[Kamenina|kameninu]].

Střep byl velmi pevný, slinutý, ale měl hnědočervenou barvu. Hmota se lila do kovových tepaných forem. Poté si všimlBöttger povšiml vlastností jemného bílého prášku, který se dosud používal jen na pudrování barokních paruk, a tak objevil naleziště kaolínu. Vyrábělo se z něj na Míšeňském[[Míšeň]]ském hradě, pracovní postup byl pečlivě střežen, a tajemství výroby bylo rozděleno mezi několik lidí.
*''' Vídeň''' Roku 1718 se podařilo některým keramikům utéct z hradu a roku 1719 bylazaložili založenaporcelánku porcelánkav ve[[Augarten]] na předměstí [[Vídeň|VídniVídně]].