Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 57 bajtů ,  před 3 lety
m
sjednocení infoboxu, typos fixed: 5 října → 5. října, 1918-1921 → 1918–1921 (11) za použití AWB
{{Infobox - armáda
| název = Ozbrojené síly Polské republiky
|orig. originální název = '''Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej'''
| image = [[Soubor:POL Wojska Lądowe.svg|70px]][[Soubor:POL Wojska Lotnicze.svg|75px]][[Soubor:POL Marynarka Wojenna.svg|70px]][[Soubor:POL Wojska Specjalne.svg|70px]]
| popisek = Odznaky pozemních sil, letectva, námořnictva a speciálních sil
<!-- Velení -->
|vrchní_velitel vrchní velitel = [[Bronisław Komorowski]]
| ministr = Tomasz Siemoniak
| velitel = Generál Mieczysław Cieniuch
<!-- Stav -->
| věk = 18
|manpower_data manpower data = 2010 est.
|manpower_age manpower age = 16–49
| available = 9 531 855
| vhodných = 7 817 556
|k_dispozici k dispozici = 99 778
| aktivní = 99,778
| rezervisté = 10,000
<!-- Výdaje -->
| rozpočet = $10.8 miliard
|procent_HDP HDP = 2
}}
[[Soubor:Wojsko Polskie Irak DM-SD-05-11387.jpg|thumbnáhled|Polský voják v Iráku]]
 
'''[[Ozbrojené síly]] Polské republiky''' ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej}}, zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru [[Polsko|Polska]]. Tento název se užívá od [[1990]]. Neoficiální název je ''Wojsko Polskie''. Od roku [[1999]] je polská armáda součástí spojeneckých sil [[Severoatlantická aliance|NATO]] a v současnosti prochází rozsáhlým modernizačním programem.
== Historie ==
 
Po obnovení [[nezávislost]]i v roce [[1918]] bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve [[Francie|Francii]] byla tzv. [[Modrá armáda]], které velel generál [[Józef Haller de Hallenburg]]). Mnoho polských pluků navazovalo na tradice pluků vytvořených za [[Rzeczpospolita|I Republiky]] v XVIII století, v době napoleonských válek (Polské legie, [[Varšavské knížectví]]) a v době [[Kongresové Polsko|kongresového Polska]]. Na formování polské armády měl velký vliv [[Józef Piłsudski]], který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-19211918–1921 proběhly boje s Německem ([[Velkopolské povstání]]), Československem (Těšínsko), Ukrajinci ([[Polsko-ukrajinská válka]] se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v [[1919]] roce došlo k bojům v okolí [[Sejny|Sejn]] a v roce [[1920]] vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál [[Lucjan Żeligowski]]) a Sovětským Svazem ([[Polsko-sovětská válka]]). Po [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] byl [[Sovětský svaz]] i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Lotyšsko|Lotyšskem]] proti SSSR. Obrannou smlouvu mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.
 
V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] a Slovenskem – tím začala [[druhá světová válka]]. Poláci měli menší [[letectvo]] a méně [[tank]]ů než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrována hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné ([[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]). Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. [[17. září]] [[1939]] na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a poslední velké jednotky kapitulovaly 5. října 1939. Polsko, jako stát, před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila zemi a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků se dostala přes Rumunsko do Francie).
 
[[Soubor:Polish Leopard2A4.jpg|thumbnáhled|Leopard 2 A4]]
V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. V okupovaném Polsku fungovala partyzánská [[Zemská armáda]] (Armia Krajowa), která podléhala polské exilové vládě v Londýně. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Polští vojáci aktivně zasáhli do bojů ve Francii (kolem 90 tis. vojáků). Po pádu Francie se části polských vojáků podařilo přesunout do Velké Británie (později tito vojáci bojovali v bitvě o Normandii a zasáhli do bojů v Belgii, Holandsku a v západním Německu) a jednotky tvořené ve francouzské Sýrii se evakuovaly do britské Palestiny (později se účastnily bojů v Tobruku).
 
[[Soubor:Krab MSPO2010.jpg|thumbnáhled|Samohybná houfnice Krab]]
Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (200 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ (později Andersova armáda bojovala v Itálii). V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]]. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu a účastnila se bojů s Německem v letech 1943-19451943–1945 (Lenino, Studzianky, Varšava, Pomořský val, Kolobřeh, Gdaňsk, Budyšín, Berlín).
 
V roce 1944 Stalin na území Polska, ze kterého vytlačil Němce vytvořil Polskou Lidovou Republiku. Armáda komunistického Polska byla až do roku 1956 zcela pod kontrolou SSSR. Sovětští důstojníci byli na mnoha klíčových místech polské armády a v samotném Polsku byly po celou dobu komunistické nadvlády rozmístěny sovětské jednotky a sovětské základny, které byly z Polska odstraněny až po roce 1989. V roce 1968 se polská lidová armáda zúčastnila sovětské intervence v Československu (spolu s ostatními komunistickými zeměmi). V sedmdesátých letech Polsko začalo posílat vojáky na mírové mise organizované OSN.
 
== Účast v mírových misích ==
[[Soubor:F-16 Polish Air Froces.jpg|thumbnáhled|Víceúčelový letoun F-16]]
*Egypt - 1973-19791973–1979 (1000 vojáků - nejvyšší počet vojáků sloužících najednou)
*Sýrie - 1974-20091974–2009 (300 vojáků)
*Namibie - 1989-19901989–1990 (300 vojáků)
*Libanon - 1992-20091992–2009 (600 vojáků)
*Bosna a Hercegovina - 1992-nadále (1200 vojáků)
*Haiti - 1994 (50 vojáků)
*Chorvatsko - 1995 (1200 vojáků)
*Kosovo - 1999-nadále (800 vojáků)
*Irák - 2003-20082003–2008 (2500 vojáků)
*Afghánistán - 2002-nadále (2600 vojáků)
*Demokratická republika Kongo - 2006 (136 vojáků)
*Čad - 2008-20102008–2010 (400 vojáků)
 
== Vybavení (2014) ==
Soubor:Wizyta prezydenta w 4 Pułku Chemicznym w Brodnicy (07).jpg|4 chemický pluk v Brodnici
Soubor:Polish Army soldiers in Afghanistan.jpg|Polští vojáci v Afghánistánu
Soubor:Polish soldiers 1697-1795.PNG|Uniformy polských vojáků z let 1697-17951697–1795 (sklonek I Republiky)
Soubor:5th Infantry Regiment of Duchy of Warsaw.jpg|Uniformy polských vojáků z období Varšavského knížectví 1807-18151807–1815
Soubor:Polish Legions II Brigade WWI in Volhynia.jpg|Polská legie v [[první světová válka|první světové válce]]
Soubor:Polish infantry marching -2 1939.jpg|Polská pěchota v 1939 roce
Soubor:7TP-2.jpg|Polská tanková jednotka - 1939
Soubor:T-55A Martial law Poland.jpg|Tanky polské lidové armády v době výjimečného stavu 1981-19821981–1982
</gallery>
 
== Související články ==
[[Soubor:ORP GTK 273.JPG|thumbnáhled|Americkou raketovou fregatu [[USS Clark (FFG-11)|USS ''Clark'']] třídy [[Třída Oliver Hazard Perry|třídy ''Oliver Hazard Perry'']] Polsko odkoupilo a přejmenovalo na ''ORP Generał Tadeusz Kościuszko'']]
* [[První polská armáda]]
* [[Maršál Polska]]
* [http://zpravy.idnes.cz/nejsilnejsi-armada-v-okoli-valcit-s-polaky-by-bylo-znicujici-pr1-/zpr_nato.asp?c=A100225_145438_zpr_nato_inc iDNES.cz – Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující] (02/2010)
* [http://www.opoccuu.com/poland-rank-insignia.htm Odznaky Polské Armády]
 
{{Pahýl}}
{{Armády Evropy}}
117 610

editací