Bazilika svatého Prokopa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jiné foto |
m citace do sablon značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
}}
[[Soubor:Overview of Basilica of Saint Procopius in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|Celkový pohled na areál baziliky]]
'''Bazilika svatého Prokopa''' je [[románský sloh|románsko]]-[[gotika|gotický]] [[křesťanství|křesťanský]] [[kostel]] v [[Třebíč]]i. Byl vybudován na místě původní [[Maria (matka Ježíšova)|mariánské]]<ref>Doležal, l. c., str. 55.</ref> [[kaple]] při [[Třebíč (zámek)|benediktinském klášteře]] přibližně v letech [[1240]] až [[1280]]. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku [[2002]] [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]]<ref>Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.</ref> a o rok později se společně s [[Třebíčská židovská čtvrť|židovskou čtvrtí]] dostal na Seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref>
Původním [[patrocinium|patrociniem]] baziliky bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. [[Svatý Prokop]] se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho [[kanonizace|svatořečení]], tedy roku [[1704]]; v tomto roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa.<ref>Doležal, l. c., str. 58.</ref><ref>Bartušek, l. c., str. 71.</ref>
Svým účelem je bazilika svatého Prokopa [[farnost|farním]] kostelem [[Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|farnosti Třebíč-zámek]]; jejím je též [[vlastnictví]]m.
== Historie ==
Historie baziliky [[svatý Prokop|svatého Prokopa]] je těsně spjata s historií [[Třebíč (zámek)|třebíčského benediktinského kláštera]]. Počátky baziliky sahají až do roku 1101. Předchůdkyní baziliky byla kaple [[Benedikt z Nursie|svatého Benedikta]], která vznikla v roce [[1104]] a byla vysvěcena [[Praha|pražským]] [[biskup]]em Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku [[1109]] biskup Jan II. a jeho [[patrocinium|patrociniem]] bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. V kryptě tohoto kostela byl roku [[1112]] pochován kníže [[Litold Znojemský]] a roku [[1115]] i [[Oldřich Brněnský]],<ref>Bartušek, l. c., str. 12–13.</ref> zakladatelé kláštera.
Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. století byl přebudován v [[pevnost (stavba)|pevnost]], klášterní [[hrad]].<ref>Bartušek, l. c., str. 13: „nedobytný klášterní hrad, schopný hájit zájmy panovníků i církve na západní Moravě; stal se zároveň důstojným ústředím moravské provincie benediktinské řehole.“</ref> Tato přestavba byla započata zhruba kolem roku [[1240]], hotova byla kolem roku [[1260]]. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice. Ta se ve svém půdorysu a architektonické výstavbě dochovala dodnes.
| |||