Wikipedie

Kounov (okres Rakovník): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
DaRe (diskuse | příspěvky)
1 007 editací
starosta + | infoaktual = 2015
napřímení odkazů, fix předložek, drobné opravy a doplnění
Řádek 51:
| strany = 340
| svazek = II
}}</ref> První písemná zmínka pochází z&nbsp;roku [[1228]], kdy se jako svědek na jedné z&nbsp;královských listin uvádí Kuna z&nbsp;Kounova (''Cuno de Cunowe'').
}}</ref> První písemná zmínka pochází z roku [[1228]], kdy se jako svědek na jedné z královských listin uvádí Kuna z Kounova (''Cuno de Cunowe''). Od [[14. století]] je v Kounově doložen [[farnost|farní]] [[kostel]], jehož [[Patron#Patronátní právo|podací právo]] náleželo králům ke [[Křivoklát (hrad)|Křivoklátu]], ve vsi byla také dvě [[manství]], služebná k tomuto hradu. Od konce [[15. století]] byla ves v držení rodu [[Cukrové z Tamfeldu|Cukrů z Tamfeldu]], později [[Nosticové|Nosticů]]. Roku [[1550]] tak Kounov spolu se [[Lhota pod Džbánem|Lhotou]] koupil Burjan z Nostic na Rudě. Po tomto roku [[1590]] zdědil panství syn Jan Adam. Za účast ve stavovském povstání opakovaně hrozila Janu Adamovi z Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma ([[1675]]). V roce [[1678]] Kounov zakoupil hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu k panství [[Postoloprty]]. Hrabě Sinzendorf byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od [[Robota|robot]], právo [[výhost]]u) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku [[1692]] Kounov náležel knížatům [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergům]] v rámci panství [[Mšec]]. Polovina [[19. století]] byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn - roku [[1848]] bylo zrušeno [[poddanství]] a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v roce [[1850]] se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v předchozích dobách [[zemědělství]], případně dřevařství, Ke konci 19. století se v okolí Kounova rozvíjela též těžba [[Černé uhlí|kamenného uhlí]] a [[Lupek|lupků]], významnou úlohu hrálo též [[Chmelařství|pěstování chmele]]. Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při [[sčítání lidu]] roku [[1921]] měl 177 domů s 980 obyvateli, z toho 509 Čechy a 460 Němci. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] na podzim [[1938]] došlo k záboru obce [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], mezi Kounovem a [[Mutějovice]]mi pak načas probíhala [[Státní hranice|hranice]] mezi Říší a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem]].
 
Od [[14. století]] je v Kounově doložen [[farní kostel]], jehož [[Patron#Patronátní právo|podací právo]] náleželo králům ke [[Křivoklát]]u, ve vsi byla také dvě [[Manská soustava|manství]], služebná k&nbsp;tomuto hradu. Od konce [[15. století]] byla ves v&nbsp;držení rodu [[Cukrové z Tamfeldu|Cukrů z&nbsp;Tamfeldu]], později [[Nosticové|Nosticů]]. Roku [[1550]] tak Kounov spolu se [[Lhota pod Džbánem|Lhotou]] koupil Burjan z&nbsp;Nostic na Rudě. Po tomto roku [[1590]] zdědil panství syn [[Jan Adam z Nostic|Jan Adam]]. Za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] opakovaně hrozila Janu Adamovi z&nbsp;Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma ([[1675]]).
 
V&nbsp;roce [[1678]] Kounov zakoupil hrabě [[Jiří Ludvík ze Sinzendorfu]] k&nbsp;panství [[Postoloprty]]. Hrabě [[Sinzendorfové|Sinzendorf]] byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od [[Robota|robot]], právo [[výhost]]u) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v&nbsp;případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku [[1692]] Kounov náležel knížatům [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergům]] v&nbsp;rámci panství [[Mšec]].
 
Polovina [[19. století]] byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn - roku [[1848]] bylo zrušeno [[poddanství]] a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v&nbsp;roce [[1850]] se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v&nbsp;předchozích dobách [[zemědělství]], případně dřevařství. Ke konci 19. století se v&nbsp;okolí Kounova rozvíjela též těžba [[Černé uhlí|kamenného uhlí]] a [[Lupek|lupků]], významnou úlohu hrálo též [[Chmelařství|pěstování chmele]].
 
Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při [[sčítání lidu]] roku [[1921]] měl 177 domů s&nbsp;980 obyvateli, z&nbsp;toho 509 Čechy a 460 Němci. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] na podzim [[1938]] došlo k&nbsp;záboru obce [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], mezi Kounovem a [[Mutějovice]]mi pak načas probíhala [[Státní hranice|hranice]] mezi Říší a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem]].
 
=== Územněsprávní začlenění ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kounov_(okres_Rakovník)“