Darování: Porovnání verzí

=== Pojem darovací smlouvy ===

Splněním smlouvy, tedy darováním, [[Právní vztah|právní poměr]] mezi dárcem a obdarovaným nezaniká. To se projevuje zejména v možnosti dárce kdykoli dar odvolat, jsou-li ovšem naplněny zákonné podmínky. Kromě toho může obdarovaný od darovací smlouvy odstoupit a dar vrátit, jestliže jej dárce neupozornil na právní nebo faktické vady daru, o kterých v době darování věděl (jiná práva z vadného plnění při darování, na rozdíl od např. [[Kupní smlouva|kupní smlouvy]], nevznikají; zároveň však obdarovanému vedle toho zůstává i právo na náhradu vzniklé [[Újma|škody]]<ref>Elischer, S. 662.</ref>). Odstoupit od smlouvy může i dárce, ale jen do doby darování, resp. do výše zatím neposkytnutého daru. Tato možnost ''odepření daru'' se proto uplatní jen při konsenzuálním darování a navíc jen tehdy, jestliže se od doby uzavření smlouvy nezaviněně dostane do situace, kdy není schopen plnit vyživovací povinnost nebo se sám živit.<ref>Bednář, S. 7.</ref>

Dárce se dříve mohl domáhat ''vrácení daru'' tehdy, pokud se obdarovaný choval k němu nebo ke členům jeho rodiny způsobem, který hrubě porušoval dobré mravy. Intenzita tohoto porušení, jakož i výklad neurčitého právního pojmu ''[[dobré mravy]]'', se posuzovaly v každém jednotlivém případě zvlášť. Sporné ovšem, kromě výkladu dalšího neurčitého pojmu ''[[rodina]]'', bylo, kdy skutečně k vrácení daru dojde. Soudní praxe i část právní teorie se domnívala, že již v okamžiku, kdy dárce o vrácení požádal, takže případný soudní [[rozsudek]] takový fakt už jen zpětně potvrdil, jiná část právních teoretiků stála na stanovisku, že k tomu může dojít teprve [[právní moc]]í tohoto rozsudku.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Švestka | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Švestka | příjmení2 = Dvořák | jméno2 = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanské právo hmotné 2 | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-7357-473-4 | strany = 183–186}}</ref> Od roku 2014 se tato koncepce změnila a kromě nevděku přibyla i možnost dar odvolat z důvodu nouze. Tyto dva důvody představují zákonnou výjimku z jinak obecně platné zásady neodvolatelnosti daru (''[[pacta sunt servanda]]''). Nejde-li ovšem o darování pro případ smrti, nemůže se dárce předem svého práva dar odvolat platně vzdát. Dojde-li k odvolání daru, má obdarovaný povinnost vydat vše, co mu z daru v dané chvíli zbývá. Jestliže se však daru úmyslně zbavil, aby jeho vydání zmařil, nebo pokud jde o případ nevděku, který mu dárce neodpustil, musí nahradit jeho plnou hodnotu. Zároveň však do budoucna zanikají i všechny příkazy a další povinnosti, kterými byl z darovací smlouvy zavázán.