Gustav Jäger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
m Odstraněny různé významy, článek o G.A.Jagerovi nebyl dosud napsán, tak na něj nemůže být odkaz. Výměna obrázku, menší úpravy.
Řádek 1:
[[Soubor:Gustav Jager.jpg|thumb|Gustav Jäger v reformním „normálním oblečení“ podle vlastního návrhu]]
{{Různé významy|tento=würtemberském propagátorovi vlněného prádla|druhý=majiteli pletárny bavlněného prádla Gustav Jäger v [[Krásný Buk|Krásném Buku]] u [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]] (1851–1927) a jeho stejnojmenném synovi (1878–1954)|stránka=Gustav Adolf Jäger}}
'''Gustav Jäger''' (23. června 1832 [[Bürg (Neuenstadt am Kocher)|Bürg]], [[Württembersko]] – 13. května 1917 [[Stuttgart]], [[Württembersko]]), současníky přezdívaný ''Woll-Jäger'' (vlněný Jäger), byl württemberský (německý) všestranný [[biolog]], [[entomolog]] specializovaný na brouky, [[lékař]], [[hygienik]], [[fyziolog]] a [[antropolog]]. Zabýval se též filosofickými aspekty biologie, darwinismem a genetikou. Proslavil se zejména jako propagátor vlněného spodního prádla a oděvů z živočišných materiálů, na jeho myšlenkách byla v Anglii založena oděvní firma Jaeger, která funguje doposud.
 
Řádek 14 ⟶ 13:
[[Prusko-rakouská válka]] roku [[1866]] ukončila jeho působení ve Vídni a Jäger se s rodinou vrátil do [[Stuttgart]]u, kde se dále zabýval autorskou činností. Od roku 1867 začal opět získávat různé učitelské závazky. Roku 1868 byl jmenován profesorem zoologie a fyziologie na Zemědělské akademii v [[Hohenheim]]u, následně se stal učitelem [[zoologie]] a [[antropologie]] na polytechnice ve [[Stuttgart]]u a profesorem [[fyziologie]] na veterinární škole. Pedagogické činnosti se věnoval až do roku 1884.
 
[[Image:Calwers Käferbuch Buchdeckel.JPG|thumb|230px|Kniha ''Käferbuch – Naturgeschichte der Käfer Europas'']]Napsal různé práce týkající se biologických témat. Roku 1869 napsal ''Die Darwinsche Theorie und ihre Stellung zu Moral und Religion'' (Darwinistická teorie a její vztah k morálce a náboženství), v letech 1871–1878 ''Lehrbuch der allgemeinen Zoologie'' (Učebnici všeobecné zoologie), též knihu „Leben im Wasser“ (Život ve vodě) a „Deutschlands Tierwelt“ (Německý svět zvířat). V roce 1878 ''Die Entdeckung der Seele'' (Objev/odhalení duše), v němž jako jeden z prvních významnějších autorů převzal [[Karl Maria Kertbeny|Kertbenyho]] termíny [[homosexualita]] a [[heterosexualita]], pocházející z konce 60. let. Roku 1878 rovněž vydal „Menschliche Arbeitskraft“ (Lidská pracovní síla).
 
Byl velmi aktivním [[entomolog]]em specializovaným na [[brouk]]y, zejména na čeledi [[Krascovití|krascovitékrascovití]] a [[Vrubounovití|vrubounovitévrubounovití]]. Společně s [[Carl Gustav Calwer|Karlem Gustavem Calwerem]] napsal ''Käferbuch – Naturgeschichte der Käfer Europas'' (BroukovníkKniha brouků – Dějiny evropských brouků). Tato práce byla velmi populární a do roku 1916 vycházela v opakovaných reprintech. Jeho sbírka brouků je umístěna v přírodovědném muzeu ve [[Stuttgart]]u.
[[Soubor:Peltis grossa.jpg|thumb|upright=0.5|Brouk ''Peltis grossa'' v atlase Käferbuch]]
Byl velmi aktivním [[entomolog]]em specializovaným na [[brouk]]y, zejména na [[Krascovití|krascovité]] a [[Vrubounovití|vrubounovité]]. Společně s [[Carl Gustav Calwer|Karlem Gustavem Calwerem]] napsal ''Käferbuch – Naturgeschichte der Käfer Europas'' (Broukovník – Dějiny evropských brouků). Tato práce byla velmi populární a do roku 1916 vycházela v opakovaných reprintech. Jeho sbírka brouků je umístěna v přírodovědném muzeu ve [[Stuttgart]]u.
 
Roku 1876 zveřejnil hypotézu vysvětlení [[dědičnost]]i, podobnou teorii, jakou později zpracoval [[August Weismann]]. Tato teorie používala pojem [[germplasma|germplasmy]] (zárodečného plasmatu) a vychází z efektu, že zárodečná [[protoplasma]] předává své specifické vlastnosti z generace na generaci, přičemž se dělí na ontogenetickou část, z nichž vzniká jedinec, a fylogenetickou část, která je určena k vytváření reprodukčního materiálu dospělého potomstva.
Řádek 30 ⟶ 28:
Jäger tak patřil k průkopníkům soudobého hnutí oděvní reformy, která na přelomu 18. a 19. století tradiční oděvy nahrazovala moderními a pohodlnými sportovními oděvy. Německá biologie byla úzce provázána s filosofií a s širokým proudem naturisticky zaměřeného společenského reformního hnutí (Lebensreform), k němuž reforma oblékání patřila. Jäger byl rovněž ovlivněn myšlenkami [[antroposofie]], k nimž se hlásil. Propagoval také názor, že vojenská výchova prospívá zdraví a výkonnosti jednotlivců i společnosti, a militarismus považoval za školu zdraví lidu. Mezi Jägerovy horlivé příznivce patři stuttgartský průmyslník a vynálezce [[Robert Bosch]], zakladatel [[Robert Bosch GmbH|známé firmy Bosch]], který po desetiletí nosil jen Jägerovo „normální oblečení“.<ref>''Die großen Unternehmer in Cannstatt und Stuttgart'', Stuttgarter Nachrichten, 12. 12. 1959</ref>
 
V Anglii Jägerovo oblečení propagoval [[Oscar Wilde]]. Vlněné spodní prádlo doporučované Jägerem si vzal za vzor britský podnikatel Lewis Tomalin, který v Anglii publikoval a popularizoval Jägerovo učení a roku 1884 otevřel v Londýně prodejnu „Dr Jaeger’s Sanitary Woollen System“. V roce 1890 tato firma nabízela kolem 50 druhů vlněného zboží, od spodního prádla až po kapesníky či závěsy. Oděvní značka Jaeger existuje na trhu dosud. V roce 1890 nosil vlněné pletené oblečení [[George Bernard Shaw]], využívali je i polárníci (například [[Fridtjof Nansen]]) i cestovatelé do Afriky. Byly používány rovněž další materiály živočišného původu jako [[merino]] (jemná [[ovčí vlna]]), [[kašmír (látka)|kašmír]], [[alpakaLama (příze)|alpaka|vlna lamy alpaky]], [[vikuňa]], [[velbloudí srst]] atd.
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] v Německu oblíbenost „Normalkleidung“ značně ochabla, v Anglii nikoliv. Anglická firma Jaeger má kolem 60 prodejen a 14 továren ve Velké Británii a vlastní stádo ovcí v Austrálii.