Smazaný obsah Přidaný obsah
Sobekuba (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Náhrada šablon Advent, Lit. mezidobí, Půst, Vánoce a Velikonoce společným navboxem Liturgický rok; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Albrecht Dürer - Adorazione dei Magi - Google Art Project.jpg|thumb|[[Albrecht Dürer]], ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, [[1504]], [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]{{Různé významy|tento = uctívání vtěleného Boha [[Ježíš Kristus| (Ježíše Krista) ]] |druhý = zjevení boha/Boha v biblických i jiných tradicích|stránka = Teofanie}}[[FileSoubor:7222 Adoración de los Reyes Magos.jpg|thumbnail|right|''[[Adoration of the Magi]]'' by [[El Greco]], [[1568]], [[Museo Soumaya]], [[Mexico City]]]]
[[Soubor:Lstiboř, detail dveří fary.JPG|thumb|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
 
'''Epifanie''' ({{Vjazyce|el}} ἐπιφάνεια ''epi-faneia'', zjev, zjevení) znamená zjevení božstva nebo příchod panovníka, uctívaného jako božstvo, do měst své říše. V [[křesťanství]] termín ''Epifanie'' označuje událost, kdy 3 mágové a pastýři uctívali narozeného [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], nebo také svátek, nazvaný Zjevení Páně.
 
== Slavnost Zjevení Páně ==
'''Slavnost Zjevení Páně''', '''svátek Tří králů''' nebo též Epifanie ({{Vjazyce|la}} ''epiphania Domini'') je [[křesťanství|křesťanský]] svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení [[Bůh|Boha]] lidstvu v osobě [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Svátek má svůj původ ve [[východní církev|východní]] [[liturgie|liturgické]] [[tradice|tradici]] a je v něm zahrnuta též oslavu [[křest|křtu]] [[Ježíš Kristus|JežíšJežíšova]]ova, klanění [[tři králové|mudrců]] v [[Betlém]]ě a první zázrak v [[Kana (Izrael)|Káně Galilejské]]. Svátek slaví [[církev]] [[6. leden|6. ledna]]. Svátek Tří králů je považován za den, kterým je daného roku ukončeno [[Vánoce|vánoční období]].
 
=== Historie ===
První zmínku o tomto svátku lze nalézt už ve [[3. století]] v 1. knize ''Strómateis'' sv. [[Kléméns Alexandrijský|Klémenta Alexandrijského]] (''Strom.'' I, 21, 45). Zmiňuje se o [[Gnóze|gnostické]] sektě basilidiánů, kteří 6. ledna slavili Kristův křest v Jordáně. Podle jejich chápání teprve křtem se zrodil Ježíš jako Boží syn. [[Órigenés|Órigenův]] výčet svátků (''Contra Celsum'' VIII, 22) tento svátek neuvádí. První výslovná zmínka o církevním svátku pochází z roku [[361]] u [[Ammianus Marcellinus|Ammiana Marcellina]].
Východní církev ustanovila 6. leden jako den oslavy Ježíšova narození možná pod vlivem výše zmíněné oslavy gnostiků nebo jako protiváhu svátku, Který se slavil v Alexandrii. V noci z 5. na 6. ledna se slavilo zrození boha [[Eón (mytologie)|Eóna]]. Obřadně se nabírala a uchovávala voda z [[Nil]]u a též byla rozšířená pověra, že 6. ledna se některá vodní zřídla mění v prameny vína. Uvedené skutečnosti mohou vysvětlovat, proč východní křesťané začali 6. ledna záhy spojovat nejen s narozením Páně, ale i s jeho křtem a prvním zázrakem v Káně, kdy proměnil vodu ve víno. {{Citace bible|J|2|7||10|}}
 
Ve [[4. století]] došlo k vzájemnému převzetí svátku Kristova narození mezi Východem a Západem a jakémusi přeskupení oslavovaných událostí. Východní církev do té doby slavící 25. prosince příchod mudrců, převzala od západu datum slavení Kristova narození a přesunula ho z 6. ledna na 25. prosince. Slavení obou událostí spojila v jeden den.
Západní církev převzala od Východu slavení příchodu mudrců, avšak stanovila jeho svátek na 6. leden a spojila ho se křtem Páně a Prvním zázrakem v Káně tedy Epifanií. ''Tři svatí králové'' především ve středoevropském prostoru začali silně vystupovat do popředí až po přenesení jejich údajných relikvií z [[Milán|Milána]]a do [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] v roce [[1164]]. Od té doby se svátek Tří králů stal synonymem pro Epifanii a v lidové zbožnosti začal být tento den chápán (liturgicky nesprávně) jako svátek svatých namísto svátku Páně.
 
Východní církve si podržela původní význam svátku důrazem na skutečnost, že Ježíš byl rozpoznán jako [[Mesiáš]] a druhá osoba [[Nejsvětější Trojice]] při svém křtu v řece [[Jordán]]u. Pro východní církev, která svátek označuje také jako svátek '''Teofanie''' ({{Vjazyce|el}} θεοφάνεια ''theofaneia''), je jedním z dvanácti velkých svátků liturgického roku.
Řádek 23:
Ve východní církvi je zvykem před [[božská liturgie|božskou liturgií]] provést tzv. žehnání vody, tj. pláže, přístavu, řeky, jezera apod.
 
V [[Irsko|Irsku]] je tento den nazýván někdy též „malé Vánoce“, v [[Itálie|Itálii]] se z názvu svátku vyvinulo jméno stařeny, která roznáší dětem vánoční dárky – [[Befana]]. Ve [[Španělsko|Španělsku]], na [[Kuba|Kubě]] a v některých [[Latinská Amerika|latinskoamerických zemích]] se den nazývá ''El Día de los Reyes'' (den Králů) nebo ''Navidad de Negros'' (černošské Vánoce).
 
V [[Česko|Česku]] od roku [[2000]] navazuje [[Česká katolická charita]] na starou tradici tříkrálových [[koleda|koled]] pořádáním [[Tříkrálová sbírka|Tříkrálové sbírky]].
Řádek 29:
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Adam
| jméno = Adolf
Řádek 49:
* [http://www.trikralovasbirka.cz/vysledky Výsledky Tříkrálové sbírky od r. 2000]
 
{{VánoceLiturgický rok}}
 
[[Kategorie:Liturgický rok]]