Valdajská vrchovina: Porovnání verzí

Přidáno 81 bajtů ,  před 5 lety
m
typografía a upozorněno na neplatný odkaz
m (odstranění balastu vzniklého nedokonalou substitucí šablony za použití AWB)
m (typografía a upozorněno na neplatný odkaz)
| obrázek = Valdayskaya vozvyshennost 01.jpg
| popisek = Krajina ve Valdajské vrchovině
| alt =
| nejvyšší bod = bezejmenný bod
| maximální výška = 346,5
| střední výška = okolo 200
| mapa = Lagekarte Waldaihöhen.png
| nadřazená jednotka =
| podřazené jednotky =
| zeměpisná šířka = 57
| zeměpisná délka = 33.5
| sousední jednotky =
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Rusko}} [[Rusko]]
| hornina = [[břidlice]], [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí = [[Volha]], [[Dněpr]], [[Západní Dvina]] (Daugava)}}
}}
'''Valdajská vrchovina''' ({{Vjazyce|ru }} {{Cizojazyčně|ru|''Валда́йская возвы́шенность''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v evropské části [[Rusko|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani|Alanů]],<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> dnešní název je odvozen ze jména starobylého města [[Valdaj]]; kromě něj dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]]. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html</ref> Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Západní Dvina]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Jsou tu také velká jezera jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]].
 
'''Valdajská vrchovina''' ({{Vjazyce|ru }} {{Cizojazyčně|ru|''Валда́йская возвы́шенность''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v &nbsp;evropské části [[Rusko|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani|Alanů]],<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> dnešní název je odvozen ze jména starobylého města [[Valdaj]]; kromě něj dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]]. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html – neplatný odkaz !</ref> Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Západní Dvina]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Jsou tu také velká jezera jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]].
Zvlněný terén vystupuje z [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] a táhne se v délce cca 600 km; směrem k severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do [[Středoruská vysočina|Středoruské vysočiny]]. Pokrývá území [[Tverská oblast|Tverské]], [[Smolenská oblast|Smolenské]], [[Novgorodská oblast|Novgorodské]] a částečně také [[Leningradská oblast|Leningradské]] a [[Pskovská oblast|Pskovské oblasti]]. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cny]], která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.)<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref>
 
Zvlněný terén vystupuje z &nbsp;[[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] a táhne se v &nbsp;délce cca 600 &nbsp;km; směrem k &nbsp;severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do [[Středoruská vysočina|Středoruské vysočiny]]. Pokrývá území [[Tverská oblast|Tverské]], [[Smolenská oblast|Smolenské]], [[Novgorodská oblast|Novgorodské]] a částečně také [[Leningradská oblast|Leningradské]] a [[Pskovská oblast|Pskovské oblasti]]. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cny]], která dosahuje výšky 346,9 &nbsp;metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z &nbsp;nedaleké obce v &nbsp;rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 &nbsp;m, kde se nachází plaketa s &nbsp;příslušným textem.)<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref>
Reliéf krajiny byl vytvořen [[moréna|morénami]] v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou [[vápenec]] a [[břidlice]]. Nacházejí se zde četné [[fosilie]], těží se [[rašelina]] a [[hnědé uhlí]]. Nachází se zde [[Valdajský národní park]], [[Seběžský národní park]] a [[Polistovská rezervace]]. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.<ref>http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899</ref> Oblast je známa tradiční architekturou a folklórem.
 
Reliéf krajiny byl vytvořen [[moréna|morénami]] v &nbsp;době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou [[vápenec]] a [[břidlice]]. Nacházejí se zde četné [[fosilie]], těží se [[rašelina]] a [[hnědé uhlí]]. Nachází se zde [[Valdajský národní park]], [[Seběžský národní park]] a [[Polistovská rezervace]]. Valdajská vrchovina je využívána také k &nbsp;rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.<ref>http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899</ref> Oblast je známa tradiční architekturou a folklórem.
 
== Reference ==