Verze z 22. 10. 2015, 14:37 editovat Fanoušek kopané (diskuse \| příspěvky) 6 469 editací →‎Osobnosti ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 12. 2015, 19:02 editovat zrušit editaci Matěj Suchánek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci rozhraní, Správci 51 053 editací m WPCleaner v1.37 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Peter Dubovský, Pribina / Opraveno pomocí WP:WCW (Externí odkaz bez popisu - Opakovaná reference - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu) Přejít na další porovnání →
Řádek 16: \|region5 = {{Vlajka a název\|Srbsko}} \|pop5 = 52 750 \|ref5 = <ref>[http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Prezentacija_Knjiga1.pdf]</ref> \|region4 = {{Vlajka a název\|Spojené království}} \|pop4 = 90 000 Řádek 22: \|region6 = {{Vlajka a název\|Irsko}} \|pop6 = 40 000 \|ref6 = <ref name="USZZ.sk"~~>(2010~~ ~~census)<~~/~~ref~~> \|region7 = {{Vlajka a název\|Rakousko}} \|pop7 = 28 612 \|ref7 = <ref>{[http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/022498.html STATISTIK AUSTRIA - Bevölkerung nach Staatsangehörigkeit und Geburtsland]</ref> \|region8 = \|pop8 = Řádek 37: \|region11 = {{Vlajka a název\|Chorvatsko}} \|pop11 = 4 712 \|ref11 = <ref name="USZZ.sk"~~>(2010~~ ~~census)<~~/~~ref~~> \|region12 = {{Vlajka a název\|Ukrajina}} \|pop12 = 6 397 \|ref12 = <ref name="USZZ.sk"~~>(2010~~ ~~census)<~~/~~ref~~> \|region13 = \|pop13 = Řádek 55: \|region17 = {{Vlajka a název\|Belgie}} \|pop17 = 4 000 \|ref17 = <ref name="USZZ.sk"~~>(2010~~ ~~census)<~~/~~ref~~> \|region18 = \|pop18 = Řádek 89: == Osobnosti == [[Soubor:Ludovit Stur.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|200px\|[[Ľudovít Štúr]] -– hlavní představitel [[Slovenské národní obrození\|Slovenského národního obrození]] v [[19. století]]]] Počátky slovenské státnosti jsou spjaty, dle tradičního výkladu, s knížetem [[Pribina (kníže)\|Pribinou]] a jeho synem a nástupcem [[Kocel~~\|Kocelem~~]]em. Ve 13. století stál na pokraji královské moci [[Matúš Čák Trenčanský]]. V 19. století se zdvihlo hnutí slovenského národního obrození, jehož klíčovými představiteli byli [[~~Ludovít~~Ľudovít Štúr]] a [[Anton Bernolák]]. Významnou postavou revoluce roku 1848 byl [[Jozef Miloslav Hurban]]. [[Milan Rastislav Štefánik]] stál u zrodu československé republiky roku 1918. Klíčovými pročeskoslovenskými politiky tzv. První republiky pak byli [[Milan Hodža]] (premiér ~~1935-1938~~1935–1938) a [[Vavro Šrobár]]. Naopak autonomistické postoje zastával [[Andrej Hlinka]], v jeho stopách pak šel lídr Slovenského štátu (~~1938-1945~~1938–1945) [[Jozef Tiso]]. Po obnovení Československa roku 1945 byla moc znovu centralizována a slovenští politici s méně centralistickými představami byli tvrdě postiženi v 50. letech -– především [[Vladimír Clementis]], [[Gustáv Husák]] a [[Laco Novomeský]]. V 60. letech zastával dlouho funkci předsedy vlády [[Viliam Široký]], ovšem v té době již pravomoci v této funkci byli omezené na úkor KSČ. Roku 1968 se do čela této KSČ a procesu tzv. Pražského jara postavil Slovák [[Alexandr Dubček]], dnes nejznámější Slovák ve světě. Po porážce Pražského jara ho v této pozici vystřídal další Slovák, [[Gustáv Husák]], který nakonec získal i post prezidenta, jakožto jediný Slovák v historii Československa. Patrně nejvlivnějším mužem v ÚV KSČ po roce 1968 byl [[Vasil Biľak]]. Představitelem slovenského disentu té doby byl [[Ján Čarnogurský]]. Po listopadové revoluci roku 1989 se do čela federální vlády postavil [[Marián Čalfa]]. Premiéry samostatné Slovenské republiky (po roce 1993) byli: [[Vladimír Mečiar]], [[Jozef Moravčík]], [[Mikuláš Dzurinda]], [[Iveta Radičová]] a [[Robert Fico]]. Prezidenty [[Michal Kováč]], [[Rudolf Schuster]], [[Ivan Gašparovič]] a [[Andrej Kiska]]. Originální všestrannou osobností 18. století byl dobrodruh a cestovatel [[Móric Beňovský]]. Slavným vojevůdcem v rakouské armádě se v té době stal [[Andrej Hadik]], slavným zbojníkem pak [[Juraj Jánošík]], z něhož se nakonec stal slovenský národní symbol. I ve 20. století se několik Slováků proslavilo se zbraní v ruce. [[Jozef Gabčík]] a [[Ján Kubiš]] provedli atentát na nacistického pohlavára Reynharda Heydricha, generál [[Ján Golian]] byl vojenským velitelem Slovenského národního povstání roku 1944. Prvním slovenským kosmonautem se stal [[Ivan Bella]]. Prvním velkým slovenským vědcem byl lékař [[Ján Jesenský]]. Zakladatelem moderní slovenské vzdělanosti byl osvícenec [[Matej Bel]]. Největších úspěchů dosáhl fyzik a vynálezce [[Aurel Stodola]], který rozvinul technologii parních turbín. K rozvoji optiky výrazně přispěl [[Josef Maximilián Petzval]]. Na konstrukci padáku pracoval [[Štefan Banič]]. Průkopníkem bezdrátové telekomunikace byl [[Jozef Murgaš]]. Astronom [[Peter Kušnirák]] objevil přes 230 planetek. V Bratislavě se narodil německý nositel Nobelovy ceny za fyziku a nacistický exponent [[Philipp Lenard]]. Nejvýznamnějšími představiteli národního obrození v oblasti literatury byli v prvé generaci spisovatelé [[Ján Kollár]] a [[Pavel Josef Šafařík]]. Ke generaci štúrovců patřili [[Samo Chalupka]] (autor známé básně ''Mor ho!''), [[Janko Kráľ]], [[Andrej Sládkovič]] či [[Janko Matúška]], autor textu slovenské národní hymny ''Nad Tatrou sa blýska''. Na jejich dílo navázal v další generaci zejména [[Pavol Országh Hviezdoslav]]. Ve 20. století se výrazně prosadil prozaik [[Ladislav Mňačko]]. V posledních letech například [[Milan Rúfus]]. Nejznámějším výtvarným umělcem narozeným na Slovensku byl bezpochyby zakladatel pop artu [[Andy Warhol]]. Nejvýznamnějšími slovenskými hudebními skladateli jsou [[Eugen Suchoň]] a [[Ján Cikker]]. Výrazně se prosadila i operní pěvkyně [[Edita Gruberová]]. [[Ján Kadár]] je prvním a dosud jediným Slovákem, který získal filmovou cenu Oscar. K tzv. československé nové vlně patřil [[Štefan Uher]]. Originální vizuální výraz našel [[Juraj Jakubisko]]. V Hollywoodu se prosadil [[Ivan Reitman]], režisér mnoha populárních komedií (''Krotitelé duchů'', ''Dvojčata'', ''Policajt ze školky'', ''Junior'' aj.) Řádek 107: Pod vlajkou Československa uspěla řada slovenských sportovců. Vicemistry světa v kopané se stali [[Štefan Čambal]], [[Viliam Schrojf]], [[Ján Popluhár]], [[Jozef Štibrányi]], [[Adolf Scherer]], [[Jozef Adamec]], [[Titus Buberník]], [[Andrej Kvašňák]] a [[Jozef Bomba]]. Mistry Evropy [[Karol Dobiaš]], [[Jozef Čapkovič]], [[Anton Ondruš]], [[Ján Pivarník]], [[Ladislav Jurkemik]], [[Jozef Móder]], [[Marián Masný]], [[Koloman Gögh]], [[Jozef Barmoš]], [[Pavol Biroš]], [[Ján Švehlík]], [[Dušan Galis]], [[Ladislav Petráš]] a [[Alexander Vencel]]. Také oba trenéři mistrů Evropy z roku 1976, [[Václav Ježek]] a [[Jozef Vengloš]], byli Slováci. Slovenské rodiče měl také slavný hráč [[Ladislav Kubala]]. Zlatou olympijskou medaili získali boxeři [[Július Torma]] a [[Ján Zachara]], cyklista [[Anton Tkáč]], krasobruslař [[Ondrej Nepela]], chodec [[Jozef Pribilinec]] a tenista [[Miloslav Mečíř]]. Trojnásobným mistrem světa v hokeji se s československou reprezentací stal [[Vladimír Dzurilla]], dvojnásobným [[Vincent Lukáč]], [[Marián Šťastný]] a [[Peter Šťastný]], jeden titul získali [[Igor Liba]], [[Dušan Pašek]], [[Dárius Rusnák]], [[Jerguš Bača]], [[Július Haas]] a [[Rudolf Tajcnár]]. V NHL se prosadil [[Stan Mikita]]. Mistrem světa v atletice se stal diskař [[Imrich Bugár]]. K významným šachistům narozeným na Slovensku patřil [[Richard Réti]] či [[Ignaz Kolisch]]. V éře samostatného Slovenska se z fotbalistů nejvíce prosadili [[Peter Dubovský (fotbalista)\|Peter Dubovský]], [[Marek Hamšík]], [[Martin Škrtel]] a [[Róbert Vittek]]. Titul mistrů světa v hokeji vybojovali mj. [[Miroslav Šatan]], [[Peter Bondra]], [[Žigmund Pálffy]] či [[Ján Lašák]], dvě stříbra má [[Zdeno Chára]]. Trojnásobným vítězem Stanley Cupu je [[Marián Hossa]]. Tři zlaté olympijské medaile mají deblkanoisté [[Pavol Hochschorner]] a [[Peter Hochschorner]], dvě zlaté jejich kolegové [[Michal Martikán]] a [[Elena Kaliská]]. Dvě zlaté medaile z olympijských her vybojovala pro Slovensko též biatlonistka [[Anastasia Kuzminová]], původem Ruska. Mistrem světa v atletice se stal chodec [[Matej Tóth]]. == Další známí Slováci == Řádek 128: == Související články == * [[Slovenská menšina v Česku]] == Reference == <references /> == Literatura == * {{commonscat\|Slovaks}} * {{Wikicitáty\|téma=Slováci}} * {{Citace monografie Řádek 144 ⟶ 146: {{Pahýl}} {{Portály\|Slovensko}}

Slováci: Porovnání verzí