Filip II. August: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 4 lety
m
WPCleaner v1.37 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Ingeborg Dánská, Konstancie Kastilská / Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávně ukončená šablona - Opakovaná reference - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu)
m (oprava ref.)
m (WPCleaner v1.37 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Ingeborg Dánská, Konstancie Kastilská / Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávně ukončená šablona - Opakovaná reference - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu))
[[Soubor:Sacre de Philippe Auguste.jpg|thumbnáhled|upright|Filipova korunovace]]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Ludvík VII. Francouzský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Adéla ze Champagne]]}}
{{Příbuzný|I. manželka|[[Isabela Henegavská]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Ludvík VIII. Francouzský]]}}
{{Příbuzný|II. manželka|[[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg Dánská]]}}
{{Příbuzný|III. manželka|[[Anežka Meránská (1201)|Anežka Meránská]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Marie Francouzská (1224)|Marie]]}}
{{Příbuzný|syn|Tristan}}
}}
'''Filip II. August''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Philippe Auguste''; [[21. srpen|21. srpna]] [[1165]] [[Paříž]] – [[14. červenec|14. července]] [[1223]] [[Nantes]]) byl významným francouzským králem, který přispěl ke sjednocení [[Francie]] a odstranění vlivu [[Anglie|anglických]] panovníků na kontinentě. Během své vlády získal zpět velkou část anglického [[kontinent]]álního panství. Jeho zásluhou je také modernizace [[Paříž]]e, kde se zasadil například o vybudování [[Louvre|Louvru]] a dalších významných památek.
 
== Vláda ==
[[Soubor:Naissance Philippe II.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Narozený Filip jako ''Boží dar'' ''(středověká iluminace)'']]
Král Ludvík VII. toužící po synovi potřeboval nutně ženu, která mu dá vytouženého následníka trůnu, a proto se již pět týdnů po smrti své druhé manželky [[Konstancie Kastilská (1160)|Konstancie]] potřetí oženil s [[Adéla ze Champagne|Adélou]], sestrou hraběte [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha I. ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888–1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | poznámka = Dále jen ''Francouzští králové'' | strany = 140}}</ref> Příbuzenství bylo posíleno roku [[1164]], kdy se [[Marie Francouzská (1145–1198)|Marie]], Ludvíkova dcera z manželství s [[Eleonora Akvitánská|Eleonorou Akvitánskou]]<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/marie_von_frankreich_graefin_von_blois_champagne_1198.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> provdala za macešina bratra a ženich o osmnáct let starší než nevěsta<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/heinrich_1_der_freigebige_graf_von_champagne_troyes_brie_1181.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> se tak stal zároveň zetěm svého švagra krále.<ref name="kolektiv140" />
 
Královo manželství s Adélou bylo požehnáno narozením syna 21. srpna 1165. Dlouze očekávaný Filip pojmenovaný po pradědečkovi se narodil po osmadvaceti letech od uzavření králova prvního manželství a z tohoto důvodu byl nazýván ''Božím darem''.<ref name="kolektiv147">''Francouzští králové'', s. 147</ref> Ludvík VII. byl roku [[1179]] postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul a ztratil i způsobilost k vládě.<ref name="kolektiv146">''Francouzští králové'', s. 146</ref> Vliv získali bratři královny Adély a udrželi si jej až do dvorského sněmu, který se konal téhož roku a kde nemocný král se souhlasem pánů vyhlásil Filipovu korunovaci. Čtrnáctiletý mladíček se nečekaně rychle vymanil z vlivu strýců a Adéla po synově sňatku s [[Isabela Henegavská|Isabelou Henegavskou]] hledala oporu dokonce i u [[seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] Ludvík VII. zemřel o rok později a Adéla se stala vdovou.
 
== Třetí křížová výprava a vztah k Anglii ==
[[Soubor:Philippe Auguste et Richard IIIe croisade.jpg|thumbnáhled|upright|Filip August a Richard Lví srdce ''(středověká iluminace)'']]
Roku [[1190]] i přes jisté neshody ustanovil čerstvě ovdovělý Filip svou matku a strýce Viléma, remešského arcibiskupa, do čela regentské rady po dobu své nepřítomnosti v zemi a společně s novým anglickým králem [[Richard I. Lví srdce|Richardem]] se zúčastnil [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]].
 
{{Citát|Vzal na sebe znamení svatého kříže, kterým byl náš pán ověšen a které mu bylo přišito na ramena, aby vysvobodil hrob a aby vytrpěl utrpení i námahu pro lásku našeho Pána. Vydal se s velkým vojskem do zámoří proti nepřátelům kříže a věrně a oddaně se snažil, až bylo město Akkon dobyto.|''Kroniky ze Saint-Denis''<ref name="duby154">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | titul = Neděle u Bouvines 27. července 1214 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 221 | isbn = 80-7203-164-3 | poznámka = Dále jen ''Neděle u Bouvines'' | strany = 154}}</ref>}}
 
[[4. červenec|4. července]] [[1190]], přesně tři roky po bitvě u&nbsp;Hattínu, vyrazili oba králové z [[Vézelay]] směrem na [[Lyon]]<ref name="bridge154">{{Citace monografie | příjmení = Bridge | jméno = Antony | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 228 | isbn = 80-200-0512-9 | poznámka = Dále jen ''Křížové výpravy'' | strany = 154}}</ref> a poté přes Sicílii do Svaté země. Během výpravy se spory mezi impulzivním Richardem a klidným Filipem vyhrotily. Richard se zaplétal do mezinárodní politiky, čímž průběh tažení značně zpomaloval a to Filip nehodlal tolerovat. Během obléhání Akkonu vážně onemocněl a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do [[Evropa|Evropy]]. Při návratu do vlasti si vypíchl oko.<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
Když se Jan stal po Richardově smrti anglickým králem, Filip zahájil ještě silnější tlak a postupně oslaboval moc Anglie nejen na kontinentu, ale podněcoval i vnitřní konflikty, které nadále oslabovaly Janovu moc. Roku [[1204]] získal [[Normandie|Normandii]] a roku [[1206]] už mu patřila většina anglického území v severní Francii. Tuto svou snahu završil roku [[1214]] v [[bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]].
 
{{Citát|... porazil Filip, král Francie, při bitvě krále [[Ota IV. Brunšvický|Otu]], [[Ferdinand Portugalský|hraběte z Flander]], [[Rainald I.Renaud z Dammartinu|hraběte z Boulogne]] a několik dalších baronů|poznámka ze Žaltáře [[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg Dánské]]<ref name="duby30"> ''Neděle u Bouvines'', s. 30</ref>}}
Tím se Francie stala vůdčí zemí v Evropě a Filip II. August tak dokončil dílo, započaté jeho otcem.
 
== Osobnost krále ==
[[Soubor:Sceau_de_Philippe_AugusteSceau de Philippe Auguste._ -_Archives_Nationales_ Archives Nationales -_SC SC-D157.jpg|thumbnáhled|upright|Filipova pečeť]]
Osobnost krále Filipa byla na svou dobu velmi netypická. Ačkoli se zúčastnil [[křížové výpravy]], nikdy nebyl [[prototyp]]em válečníka. Údajně se bál [[kůň|koní]] a nevynikal zvláštní silou. Jeho předností bylo ale logické myšlení a obratná [[diplomacie]], díky které se šikovně pohyboval na šachovnici evropské politiky. Byl ale velmi rozhodný a pokud bylo třeba, dokázal se postavit i do čela vojska. Doboví kronikáři o něm mluvili jako o ''pohledném muži hezké postavy, veselé tváře, s pleší, brunátné pleti, který se rád napije a dobře nají.''<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
 
Své postavení v boji proti Anglii se snažil posílit i sňatkem s dánskou princeznou [[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg]], dcerou [[Valdemar I. Veliký|Valdemara I.]], od kterého si sliboval námořní pomoc, ke které ale nikdy nedošlo. Tento sňatek uzavřený [[15. srpen|15. srpna]] [[1193]] v [[Amiens]]u také způsobil obrovský skandál, když Filip svou ženu zapudil údajně ihned po svatební noci a usiloval o anulaci manželství.<ref name="kolektiv153">''Francouzští králové'', s. 153</ref> Ingeborg se ale odmítala vzdát postavení francouzské královny, za což ji Filip na několik let držel v domácím vězení. I přesto, že [[papež]] odmítl sňatek zrušit, o tři roky později se Filip znovu oženil s [[Anežka Meránská (1201)|Anežkou Meránskou]] a v tomto svazku vytrval i přes církevní [[klatba|klatbu]], která na něj byla uvalena. Roku [[1200]] ale nakonec na [[papež]]ův nátlak dovolil Ingeborg, aby se vrátila ke dvoru. Anežka odešla na hrad v [[Poissy]], kde při porodu syna Tristana v červenci [[1201]] zemřela.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>
 
Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o [[impotence|impotenci]] způsobené magickými praktikami.<ref>[http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/woman/68.html www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu]</ref> Neschopnost pohlavního aktu pravděpodobně platila pouze pro styk s Ingeborg, protože se králi v rozmezí let 1205–1209 podařilo zplodit [[Petr Karlík|levobočka]].
 
Filip II. zemřel na malárii v sedmapadesáti letech.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Le Goff | jméno = Jacques | odkaz na autora = Jacques Le Goff | titul = Svatý Ludvík | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 724 | isbn = 978-80-257-0685-5 | poznámky = Dále jen ''Svatý Ludvík'' | strany = 38}}</ref>
 
{{Citát|V roce 1223 po Zjevení Páně zemřel na hradě v Mantes dobrý král Filip, velmi moudrý král vznešených ctností a velkolepých skutků, jehož pověst byla zářná, vláda slavná a účast v bitvách vítězná...|''Kroniky ze Saint-Denis''<ref name="duby154" /> }}
 
Tělo zesnulého bylo převezeno do Paříže a se vší pompou pohřbeno v královské nekropoli v [[bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]] a dokonce se po nějakou dobu uvažovalo o jeho možném svatořečení, což ztroskotalo na králově neuspořádaném manželském životě.<ref>''Svatý Ludvík'', str. 38–39</ref> Drahými kovy bohatě zdobený náhrobek neušel pozornosti několika kronikářů, kteří jej zmínili ve svém díle a také na svou velkolepost doplatil při anglické okupaci Francie v letech 1420 až 1435. Tehdy byl společně s náhrobky Ludvíka VIII. a Ludvíka IX. roztaven a zlato a stříbro použito k financování války.
{{Panovníci Francie}}
{{Portály|Středověk|Křížové výpravy|Francie}}
 
{{DEFAULTSORT:Filip 02 Francouzský}}
[[Kategorie:Kapetovci]]
[[Kategorie:Postavy Dekameronu]]
[[Kategorie:Zakladatelé klášterů]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí v Nantes]]
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Saint-Denis]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]
[[Kategorie:Narození 21. srpna]]
[[Kategorie:Narození 1165]]
[[Kategorie:Úmrtí v Nantes]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1223]]