Wikipedie

Dav: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Dexbot (diskuse | příspěvky)
2 284 editací
m Bot: Parsoid bug phab:T107675
Formulace, typografie
Řádek 1:
'''Dav''' (něm. ''Masse, Menge,'' angl. [[''crowd]], mass, mob'', fr. ''masse, foule'' atp.)  je náhodnépřechodné neboa úmyslnémálo dočasnéstrukturované shromáždění většíhovelkého počtu osob ve stejném prostoru. Může být záměrné, kterépokud účastníky spojuje myšlenka, program, postoj k určitému problému, osobě či skupině, ale může být také zcela nahodilé. Dav není [[sociální skupina|sociální skupinou]] v [[sociologie|sociologickém]] smyslu slova, ale [[sociální agregát|sociálním agregátem]], což je sociální útvar, v němž se výrazně mění individuální psychika zúčastněných pod vlivem psychologické nákazy, na základě nápodoby a v důsledku oslabení nebo úplné absence sociální kontroly.<ref>''Sociologický ústavM. AVPetrusek ČR(red.), ''Velký sociologický slovník''. Praha : Karolinum, 19961998. 80-718-4164-1.''</ref>  
 
Přítomnost v davu má vliv na chování jednotlivců (tzv. davové nebo též [[kolektivní chování]]), silně se zde projevuje princip [[nápodoba|nápodoby]], dav je velmi [[sugesce|sugestibilní]] a má sklon k [[hysterie|hysterickému]] chování. Jednání jedinců je ovlivněno [[anonymita|anonymitou]] a poklesem [[sociální kontrola|sociální]] a racionální kontroly.<ref>Podle {{Citace monografie
Řádek 13:
}}</ref>
 
Davové chování bylo a je předmětem zájmu psychologů a sociologů (např. Jan Kučera, [[Gustave Le Bon]], [[José Ortega y Gasset]], [[Gabriel Tarde]], [[Sigmund Freud]], Scipio Sighelelo, [[William McDougall]]).<ref>''Geist, Bohumil. ''Sociologický slovník''. Praha :Victoria Publishing, 1992. 80-856-0528-7.''</ref>
 
== Klasifikace davu dle R. W. Browna ==
Řádek 26:
 
== Klasifikace davu dle Gustava Le Bona ==
[[Gustave Le Bon]] definuje dav jako shromáždění lidí s novými vlastnostmi, které se značně▼
 
Gustave
▲Le Bon definuje dav jako shromáždění lidí s novými vlastnostmi, které se značně
liší od vlastností samotných jednotlivců davu. Charakteristickými znaky jsou
ztráta uvědomělé osobnosti a fakt, že city a myšlenky davu jsou zaměřeny
Řádek 34 ⟶ 32:
schopnost uvažovat, ale naopak jsou velmi dobře uzpůsobeny ke konání činů.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Le Bon|jméno = Gustave|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychologie davu|vydání = |vydavatel = KRA|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>
 
=== RoztříděníTřídění davů dle Gustava Le Bona ===
# '''Davy různorodé'''
## '''Anonymní''' (pouliční)
Řádek 44 ⟶ 42:
'''Davy různorodé'''
 
V různorodých davech převažují neuvědomělé city nad racionálním uvažováním. Tyto skupiny jsou▼
V různorodých
▲davech převažují neuvědomělé city nad racionálním uvažováním. Tyto skupiny jsou
tvořeny libovolným počtem jedinců bez ohledu na jejich zaměstnání či vzdělání.
Základním rozlišovacím faktorem je rasa, jejíž duše ovlivňuje duši celého davu
Řádek 59 ⟶ 56:
''3)     '''[[Třída]]''' – je tvořena jedinci různého původu, kteří sice ''mají rozdílné zaměstnání a přesvědčení, ale spojují je jisté životní zvyky, zájmy či podobná výchova
 
=== Vlastnosti davu dle Gustava Le Bona ===
Gustave Le Bon ve svém díle Psychologie davu <ref name=":0" /> rozpracoval teorii davu a masy. Le Bon tvrdí, že začleněním jednotlivce do tzv. psychologického davu vzniká kolektivní vědomí bez ohledu na zaměstnání, povahu či inteligenci jednotlivých jedinců. V kolektivní duši mizí individualita a převládají neuvědomělé vlastnosti. Proto davy nejsou schopné provést čin, který vyžaduje vyšší inteligenci.
 
Řádek 83 ⟶ 80:
5.     Mravnost davů
 
=== Faktory působící na dav dle Gustava Le Bona     ===
'''Nepřímé faktory''' je možné nalézt na počátku
všech davových přesvědčení. Jsou jakousi prvotní fází při vzniku nových
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dav“