Darování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
meziuložení |
meziuložení |
||
Řádek 8:
== Darovací smlouva ==
Darovací [[smlouva]] je smlouvou pojmenovanou, tedy jedním ze smluvních typů, který je výslovně upraven zákonem. Jde o dvoustranné [[právní jednání]], pro její uzavření tedy není
* ''reálná darovací smlouva'', při jejímž uzavření dochází zároveň k [[Tradice|předání]] předmětu daru, a to nejen „z ruky do ruky“, ale také symbolicky (tzv. dlouhou rukou, ''longa manu'', např. předáním klíčů od automobilu) či ponecháním v [[Detence|detenci]] obdarovaného (tzv. krátkou rukou, ''brevi manu'', má-li darovanou věc už u sebe)
* ''konsenzuální darovací smlouva'', kdy se dárce pouze zavazuje, že dar do vlastnictví obdarovaného teprve převede, např. z důvodu splnění nějaké podmínky, a obdarovaný tuto nabídku akceptuje (k uzavření smlouvy tedy dojde a její splnění je ponecháno budoucnosti; neplnění zde ale nezakládá nárok na [[úroky z prodlení]])
Konsenzuální darovací smlouva ale není uzavřena tehdy, jde-li pouze o ''slib daru'', který není obdarovaným řádně akceptován. Pak slibující nemá povinnost dar odevzdat a druhá strana má právo pouze na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s tím vznikly. Základními charakteristikami každé darovací smlouvy je její dobrovolnost, nemůže tedy jít o plnění jakékoli právní povinnosti, a bezúplatnost. Tomu však nebrání, je-li podmíněna přijetím příkazu nebo splněním určité podmínky, nejde-li ovšem o majetkovou protislužbu dárci. Takových vedlejších ujednání může být velmi mnoho, právně nerelevantní je jen prosté určení účelu daru, kterým obdarovaný není vázán. Stanoví-li ale dárce nějakou podmínku, ať již odkládací (suspenzivní) nebo rozvazovací (rezolutivní), má to už na právní účinky darovací smlouvy podstatný vliv ({{OZ|548}}). Nepřihlíží se pouze k podmínkám nemožným, příčícím se [[Dobré mravy|dobrým mravům]] (např. zákaz manželství s určitou osobou) nebo narušujícím [[veřejný pořádek]], vybízejícím k trestné činnosti či zjevně šikanujícím obdarovaného. Jde-li o uložení konkrétního příkazu, spočívajícím např. v povinnosti dárci veřejně poděkovat, je vymahatelný až poté, co dárce svou část smlouvy splnil. Pro příkazy, které jsou ve [[Veřejný zájem|veřejném zájmu]], zákon zvláště z tohoto důvodu navíc ustanovuje, že jejich splnění mohou po smrti dárce kromě jeho dědiců vymáhat i příslušné [[Orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] nebo [[Právnická osoba|právnické osoby]], které jsou oprávněné takový zájem chránit.<ref>Elischer, S. 624, 654–657.</ref> Z hlediska formy platí, že darování je zásadně neformální, darovací smlouvu lze uzavřít jakýmkoli způsobem. Výjimkou je darování věci zapsané do veřejného seznamu, jako je [[Katastr nemovitostí České republiky|katastr nemovitostí]] či rejstříky [[patent]]ů, [[Průmyslový vzor|průmyslových vzorů]], [[Ochranná známka|ochranných známek]] apod., kde je pod sankcí absolutní neplatnosti vyžadována písemná forma smlouvy. Podobně je nutné vždy uzavřít písemnou smlouvu u konsenzuálního darování, protože je vhodné prokázat, že nešlo např. jen o nezávazný slib darování.<ref>Bednář, S. 5.</ref>
Stranami darovací smlouvy jsou dárce a obdarovaný.
V případě darování je nutné specifikovat koho bude dárce obdarovávat, zda pouze jednoho z manželů či oba dva. Pokud manželé nemají rozdělené společné jmění manželů, tak nelze převést vlastnické právo k věci ani darovací smlouvou. Ale věci, které nejsou součástí SJM patří jednomu z manželů. Jedná se například o majetek, který je z získám dědictvím nebo darem. Dále věci, které slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a další, které získal již před uzavřením manželství.
Darování se většinou odehrává mezi živými, od roku 2014 ale opět není vyloučeno ani [[darování pro případ smrti]] (''donatio mortis causa''), což je vlastně zvláštní odkládací podmínka darovací smlouvy, kdy k přechodu vlastnictví k daru dojde až v okamžiku smrti dárce.
({{OZ|1594|2}})
== Darování a daně ==
| |||