Darování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
-výst |
rozpracováno |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Darování''' ([[latina|lat.]] ''donatio'') je poskytnutí [[dar]]u, tedy dobrovolné a bezúplatné převedení vlastnického práva k dané věci z ''dárce'' na ''obdarovaného''. Předmětem daru může být jakákoli [[Věc (právo)|věc]] v právním smyslu, ať již movitá či nemovitá, hmotná nebo nehmotná, je-li ovšem součástí [[Majetek|majetku]] dárce. Právně je darování upraveno v § 2055–2078 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] a realizuje se prostřednictvím ''darovací [[Smlouva|smlouvy]]''. Fakticky k darování dochází buď reálně, současně s odevzdáním daru, nebo konsenzuálně, kdy se dárce zaváže teprve v budoucnu vlastnické právo k daru převést a obdarovaný tuto nabídku přijme. Darováním ale právní vztah mezi dárcem a obdarovaným nezaniká, což se projevuje např. v možnosti v budoucnu dar odvolat.
== Předmět daru ==
Darování je vždy dobrovolné, proto jím nikdy není plnění právní povinnosti, např. placení [[výživné]]ho nebo poskytnutí [[Nález věci|nálezného]]. Také jím nejsou [[veřejná sbírka|veřejné sbírky]], protože ty se řídí vlastním zvláštním zákonem<ref>Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.</ref> a není zde uzavírána klasická darovací smlouva. Zvláštním případem, který vylučuje soukromoprávní regulaci darování, je též darování orgánů a tkání pro [[transplantace]],<ref>§ 31 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).</ref> výjimkou jsou pouze vlasy a podobné části lidského těla, která se přirozeně obnovují ({{OZ|112}}). Spornou otázkou může být [[sponzor]]ství, protože je však zpravidla založeno na poskytování protislužby, např. [[Reklama|reklamy]], o jednostranné darování také ve většině případů nepůjde. Darováním není ani plnění z pouhé [[Společenská úsluha|společenské úsluhy]], při níž se obě strany nechtějí smluvně zavázat (liberalita) a které je pouze projevem zdvořilosti nebo společenské výpomoci. Podle této vůle stran a dalších okolností konkrétního případu může jít např. o pozvání na večeři či malý dárek k svátku.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Elischer | jméno = David | příjmení2 = Švestka | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Dvořák | jméno3 = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník. Komentář. V. Relativní majetková práva 1. část | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2014 | isbn = 978-80-7478-638-9 | poznámka = Dále jen „Elischer“ | strany = 617, 618, 625, 631}}</ref> Naproti tomu ovšem právo zná i tzv. ''odměnné (renumeratorní) darování'', které je založeno dobrovolném uznání, ocenění zásluh či jako zvláštní odměna, např. za záchranu tonoucího apod. Část právní teorie sem řadí také [[spropitné]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bednář | jméno = Václav | příjmení2 = Kasík | jméno2 = Petr | příjmení3 = Hulmák | jméno3 = Milan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | isbn = 978-80-7400-287-8 | poznámka = Dále jen „Bednář“ | strany = 8}}</ref>
Nejde-li o zmíněné případy, může být darem cokoli, co lze vymezit jako [[Věc (právo)|věc]] v právním smyslu ({{OZ|489}}). Nejčastěji půjde o hmotnou věc, ať již [[Movitá věc|movitou]] nebo [[Nemovitá věc|nemovitou]], může to však být i [[Byt|bytová jednotka]], [[obchodní závod]], [[cenný papír]], [[obchodní podíl]], [[pohledávka]], [[autorské dílo]], [[know-how]], stejně jako [[Spoluvlastnictví|spoluvlastnický]] podíl na věci. Darovat lze také [[zvíře]], protože to není v rozporu s jeho povahou ({{OZ|494}}).<ref>Elischer, S. 622, 623.</ref> Dárce však může darovat pouze něco ze svého [[Majetek|majetku]], nemůže tedy prostřednictvím darování na někoho převést [[dluh]]y ze svého [[jmění]]. Daroval-li by dokonce vědomě cizí věc, musel by následně nahradit vzniklou [[Újma|škodu]] (vlastnictví k daru by záviselo na dobré víře obdarovaného a skutečnosti, zda nešlo o úmyslný trestný čin – {{OZ|1111}}). Naproti tomu není téměř omezen v rozsahu darování, může darovat třeba celý svůj majetek, čímž se rozumí veškerý majetek k okamžiku uzavření darovací smlouvy. Ohledně budoucího majetku je nicméně z důvodu ochrany svobody rozhodovat o svém konkrétním vlastnictví omezen do výše poloviny tohoto majetku, podobně je také stanoveno, že předmětem daru může být určitá věc, kterou zatím dárce nemá, jen tehdy, jestliže se v darovací smlouvě zaváže ji získat. Darování bývá většinou jednorázové plnění, je ale možná i pravidelná podpora obdarovaného, která může mít podobu peněžní, věcnou či může být ve formě poskytování služeb. Lze je také vázat na časové období či plnění konkrétní podmínky, např. po dobu studia na vysoké škole. Od smluvního důchodu se darování podpory mj. liší též v tom, že si lze sjednat její přechod na [[dědic]]e.<ref>Bednář, S. 6, 7, 10, 11.</ref>
== Darovací smlouva ==
K uzavření smlouvy dochází tehdy, když ''dárce'' něco ''obdarovanému'' přenechá nebo mu něco slíbí a když obdarovaný takový dar či slib přijme. Základní podmínkou pro to, aby šlo o smlouvu darovací, je však vždy bezúplatnost tohoto převodu či slibu. U darování [[nemovitá věc|věci nemovité]] navíc musí být smlouva uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná, a k přechodu vlastnictví dojde až vkladem do [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]]. Písemná forma je požadována i pro darování věcí movitých, pokud nedojde k jejich současnému předání obdarovanému. Z důvodu neobcházení dědického práva je dále stanoveno, že pokud by mělo být plněno až po smrti dárce, byla by darovací smlouva také neplatná.
Důležitý je souhlas obou stran, aby mohla darovací smlouva vzniknout. Darovací smlouvu lze uzavřít písemně, ale i ústně či konkludentně.
=== Darování ke vztahu k manželům ===▼
Pokud manželé nemají rozdělené společné jmění manželů, tak nelze převést vlastnické právo k věci ani darovací smlouvou. Ale věci, které nejsou součástí SJM patří jednomu z manželů. Jedná se například o majetek, který je z získám dědictvím nebo darem. Dále věci, které slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a další, které získal již před uzavřením manželství.▼
V případě darování je nutné specifikovat koho bude dárce obdarovávat, zda pouze jednoho z manželů či oba dva.
== Darování a daně ==
Obdarovaný dříve musel uhradit [[darovací daň]], která činila zákonem stanovené procento z hodnoty věci (7–40 %). Od 1. ledna 2014 byla tato daň zrušena a darování je jako bezúplatný příjem zdaňován podle zákona o [[Daň z příjmů|daních z příjmů]]. Jde-li o fyzickou osobu, činí [[sazba daně]] 15 %, u právnické osoby 19 %. Od daně jsou ale osvobozeny dary zejména mezi příbuznými, nebo příležitostné dary do hodnoty 15 000 Kč.<ref>§ 10 odst. 1 písm. n), odst. 3 písm. c), § 16 a § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.</ref> Kromě toho v případě vzájemného darování [[nemovitá věc|nemovitých věcí]] podléhá zdanění hodnota, o kterou převyšuje hodnota plnění jedné strany hodnotu plnění druhé strany darovací smlouvy.<ref>§ 53 a § 58 bod 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.</ref>
==
Vzhledem k bezplatnosti darování nevzniká obdarovanému právo na náhradu škody vzniklé vadami daru, může však dar vrátit i proti vůli dárce tehdy, pokud ho tento na takové vady, o kterých v době darování věděl, neupozornil.
Dárce se
▲== Darování ke vztahu k manželům ==
▲Pokud manželé nemají rozdělené společné jmění manželů, tak nelze převést vlastnické právo k věci ani darovací smlouvou. Ale věci, které nejsou součástí SJM patří jednomu z manželů. Jedná se například o majetek, který je z získám dědictvím nebo darem. Dále věci, které slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a další, které získal již před uzavřením manželství.
== Reference ==
|