Maďarština: Porovnání verzí

Maďarština se řadí do [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]], a to do její [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]], spolu s jazyky, kterými se hovoří na severovýchodě Evropy (např. [[finština]], [[estonština]]). Přes jistou podobnost [[gramatika|mluvnického]] systému a společné kořeny slovní zásoby však je příbuznost s těmito jazyky dosti vzdálená -– asi jako slovanské jazyky s jazyky keltskými či íránskými. Nejbližšími jejími příbuznými jsou jazyky nepočetných [[Chanty-Mansijský autonomní okruh|západosibiřských Chantů a Mansijců]] čili [[obsko-ugrické jazyky|jazyky obsko-ugrické]]. Maďarská jazyková oblast je izolovaná -– v okolí se hovoří zcela odlišnými [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]] ([[Slovanské jazyky|slovanskými]], [[Románské jazyky|románskými]] a [[Germánské jazyky|germánskými]]). Maďarština není s žádným jazykem příliš srozumitelná. Areálově maďarština spadá do [[jazykový svaz|jazykového svazu]] [[dunajský jazykový svaz|dunajského]].

Kořen slova zůstává při přibírání koncovek a přípon obvykle zachován beze změny. Výjimečně dochází ke stahování jeho poslední samohlásky (zkrácení nebo vypuštění), např. ''ag'''á'''r'' (ohař) -– ''ag'''a'''rak'' (ohaři). Systematicky se stahují podstatná jména zakončená -alom, -elem (plurál -almok, -elmek) a slova končící -0X0g (kde 0 značí samohlásku a X souhlásku l, r). Slova zakončená krátkou samohláskou při ohýbání tuto samohlásku většinou prodlužují, např. ''alm'''a''''' (jablko), ''alm'''á'''ból'' (z jablka), ''alm'''á'''ink'' (naše jablka). Slova zakončená dlouhou samohláskou někdy naopak tuto zkrátí a připojí koncovku přes vložené -v-, např. ''l'''ó''''' (kůň), ''l'''ov'''ak'' (koně), ''k'''ő''''' (kámen), ''k'''öv'''ek'' (kameny). Pouze několik málo kořenů prochází výraznější proměnou, např. ''te'''her''''' (náklad), plurál ''te'''rh'''ek''.

Výjimkou je stupňování slova ''jó'' (dobrý) -– jo'''bb''', '''leg'''jo'''bb'''. K adjektivu ''nagy'' (velký) přistupuje přípona -obb (nagy'''obb''').