Franz Stangl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 9:
== Třetí říše a Akce T4 ==
Po [[Anšlus|obsazení Rakouska]] nacistickým Německem v březnu [[1938]] se Stangl stal členem ''Schutzpolizei'' v Linci. Byl zařazen do ''Židovského oddělení'' (''Judenreferat''). V květnu 1938 vstoupil do [[Schutzstaffel|SS]] a získal hodnost [[Hauptsturmführer]] (kapitán).<br />
Začátkem roku [[1940]] byl přeložen do střediska Charitativní nadace pro ústavní péči (Gemeinnützige Stiftung für Anstaltspflege), což byl krycí název pro právě se rozbíhající [[Akce T4|akci eutanázie]]. Stangl začal oficiálně pracovat jako policejní dohlížitel nad ''Programem eutanazie T-4'' v [[Hartheim]]ském středisku eutanázie. Později, od konce léta 1941 působil v [[Bernburg]]u. V obou místech nacisté zabíjeli jako nepotřebné mentálně nebo fyzicky postižené lidi z důvodu nepotřebnosti.<br />
V Hartheimu sloužil pod velením [[Christian Wirth|Christiana Wirtha]], jako pomocný dohlížitel ochranky. Wirtha později nahradil [[Franz Reichleitner]]. Oba se stejně jako Stangl později podíleli na [[Akce Reinhard|''Akci Reinhard'']]. V březnu [[1942]] dostal Stangl možnost výběru. Buď se vrátí do Lince na policii nebo se přesune do [[Lublin]]u ([[Generální gouvernement|Generální Gouvernement]]) a zapojí se do nově se rozbíhající ''Akce Reinhard'' pod vedením [[Odilo Globocnik]]a. Stangl si vybral druhou možnost.
 
== Velitelem v táborech smrti ==
=== Sobibor ===
[[Heinrich Himmler]] jmenoval Stangla prvním velitelem vyhlazovacího tábora [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]]. Stalo se tak na doporučení [[Christian Wirth|Christiana Wirtha]], kterýjenž nejprve velel táboru v [[Vyhlazovací tábor Belzec|Belzci]] a později získal funkci inspektora všech tří vyhlazovacích táborů ''Akce Reinhard'' (''Inspekteur des SS-Sonderkommandos beim SS- und Polizeiführer Lublin''). Stangl později tvrdil, že mu velitel akce [[Odilo Globocnik|Globocnik]] sdělil, že půjde o zásobovací tábor pro armádu. Skutečnou funkci tábora začal tušit až v okamžiku, kdy v lese objevil nově postavenou [[Plynová komora|plynovou komoru]]. Stangl pak navštívil Belzec, kde poznal na vlastní oči, jak funguje tábor smrti.<ref>ARAD, ''Belzec, Sobibor, Treblinka'', s. 30-31.</ref> Bylo mu řečeno, že Sobibor má být táborem stejného určení. Stangl dle vlastních slov váhal, dokonce uvažoval o útěku, ale poté, co si připomněl Wirthův "vtipný" výrok "''když se to tady někomu nelíbí, může klidně jít - ale pod zem''", rozhodl se funkci velitele Sobiboru přijmout. Svému svědomí pak ulevil tak, že si vsugeroval, že to dělali "oni", že jde o rozkaz a že on je jen malým pěšákem v poli.<ref>LEVY, ''Simon Wiesenthal'', s. 268-269.</ref><br />
Stangl se své role zhostil "příkladně". Urychlil dostavbu tábora a v druhé polovině května 1942 se Sobibor stal plně provozuschopným. Stangl zde působil až do září 1942 a za tu dobu bylo v táboře splynovánozplynováno asi 100 000 lidí, v naprosté většině [[Židé|židů]]. Ve funkci ho vystřídal jeho bývalý kolega z Hartheimu [[Franz Reichleitner]]. V době působení v Sobiboru zaslechla jeho žena zvěsti o tom, co se tam děje, a konfrontovala s tím svého muže. Stangl na to odpověděl: "''tohle je služební záležitost, o které ti nemůžu nic říct. Jen ti mohu sdělit, že mi musíš věřit, že jestliže se děje něco zlého, já s tím nemám nic společného.''"<ref>SERENY, ''Into That Darkness''.</ref>
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0918-0201-001, KZ Treblinka, Lageplan (Zeichnung) II.jpg|thumb|Přibližný náčrtek Treblinky. Jedná se pouze o orientační plánek, detaily se různí podle různých zdrojů.]]