Nicolae Ceaușescu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Pád: helikoptéře, která stála >> helikoptéře, která byla přistavena /helikoptéra přiletěla v průběhu demonstrace/
wikiodkazy, styl. úpravy, formátování, commonscat, + kat.
Řádek 24:
|poznámky =
}}
'''Nicolae Ceaușescu''' ([[26. leden|26. ledna]] [[1918]], [[Scornicești]], [[Rumunské království|Rumunsko]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1989]], [[Târgoviște]], [[Rumunsko]]) byl rumunský [[politik]], v období od [[9. prosinec|9. prosince]] [[1967]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] [[prezident]] [[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]], od [[22. březen|22. března]] [[1965]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] generální tajemník [[Komunistická strana Rumunska|Komunistické strany Rumunska]] a od [[28. březen|28. března]] [[1974]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] třetí předseda [[Státní radyrada [[RumunskáRumunské socialistickásocialistické republikarepubliky|Státní rady Rumunské socialistické republiky]].
 
== Mládí ==
[[Soubor:008.Portret Nicolae Ceausescu. (1936).jpg|thumb|left|Zatčen jako osmnáctiletý v roce 1936 a odsouzený na 2 roky za antifašistické aktivity]]
Nicolae Ceaușescu se narodil ve vesnici [[Scornicești]] na jihu [[Rumunsko|Rumunska]] v rodině zemědělce. Jako jedenáctiletý odešel do [[Bukurešť|Bukurešti]], aby tam pracoval jako obuvnický učeň. V roce [[1932]] se jako čtrnáctiletý přidal k tehdy ilegální [[Komunistická strana Rumunska|Komunistické straně Rumunska]]. O rok později reprezentoval „demokratickou mládež“ na protifašistickém sjezdu v [[Bukurešť|Bukurešti]] a byl zvolený do národního protifašistického výboru. Dne [[23. listopad]]u [[1933]] jebyl poprvé zatčen za podněcovaní kke stávce a distribuci komunistických a protifašistických letáků (vedoucí stranou v [[Rumunsko|Rumunsku]] byla v té době nacionalistická a fašistická [[Železná garda]]). V roce [[1934]] byl opět zatčen, tentokrát za sbírání podpisů na petici proti procesu se železničními zaměstnanci. Stejného roku jebyl ještě dvakrát zatčen. a veVe svém spise jebyl vedenýuveden jako „nebezpečný komunistický agitátor“ a „aktivní distributor komunistické a protifašistické propagandy“.
 
V roce [[1936]] hobyl vypovědělivypovězen z [[Bukurešť|Bukurešti]] a poslali hoposlánho do vyhnanství do jeho rodné vsi [[Scornicești]]. Ceaușescu však přešel do ilegality a vrátil se do [[Bukurešť|Bukurešti]], aby pokračoval ve své politické činnosti. V květnu roku [[1936]] byl znovu zadržen a spolu s několika spolupracovníky odsouzen na dva roky a šest měsíců v Doftanské věznici.
 
Po propuštění z vězení roku [[1939]] poznal při komunistické činnosti svojí budoucí manželku [[Elena Ceaușescu|Elenu Petrescu]], taktéž komunistickou činitelku. V roce [[1940]] hobyl opět uvězniliuvězněn, tentokrát hobyl poslaliumístěn do Jilavské věznice. V roce [[1943]] byl přesunut do koncentračního tábora v [[Târgu Jiu]], který byl určený pro politické vězně (hlavně z řad Komunistické strany Rumunska), kde se seznámil s [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe GherghiuGheorghiu-Dejem]] a s dalšími komunistickými vězni. V srpnu [[1944]] [[Rudá armáda]] překročila hranice [[Rumunsko|Rumunska]] a došlo ke svržení [[Ion Antonescu|Antonescova]] režimu. Ceaușescu ještě před přechodem fronty uprchl z tábora a krátce nato byl zvolen vůdcem Svazu [[Unie komunistické mládeže|komunistické mládeže]].
 
V roce [[1945]] byl jmenován brigádním generálem rumunské armády. Mezitím skončila [[druhá světová válka]] a [[Rumunsko]] zůstalo v sovětské sféře vlivu, což umožnilo vzestup komunistů. O rok později ([[1946]]) se oženil s [[Elena Ceaușescu|Elenou Petrescu]] a byl jmenován tajemníkem strany pro [[Oltenská (župa)Olténie|Oltenskou oblast]]. Poté, co se komunisté pod vedením [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Gheorgiu-Deje]] definitivně ujali vlády v [[Rumunsko|Rumunsku]], se stal Ceaușescu roku [[1947]] náměstkem ministra zemědělství a potom pracoval jako zástupce velitele ozbrojených sil. V roce [[1948]] se [[Komunistická strana Rumunska]] a jedno křídlo socialistické strany spojilo a vytvořilo [[Rumunská dělnická strana|Rumunskou dělnickou stranu]] ([[rumunština|rumunsky]]: ''Partidul Muncitoresc Român''', '''PMR''). S pomocí [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|GherhgiuGheorhgiu-Deje]] se Ceaușescu v roce [[1952]] dostal do ústředního výboru. V roce [[1954]] už byl tajemníkem Ústředního výboru Rumunské dělnické strany a kandidátem na člena [[Politbyro|Politbyra]], jehož plným členem se stal o rok později.
 
== Rodina ==
Se svou manželkou měl celkem tři děti: syny Valentina a Nica a dceru Zoiu. Nejstarší syn Valentin žije, Zoia zemřela v roce [[2006]] a syn Nicu o deset let dříve.
 
== Postup k moci ==
[[Soubor:Crop-Nicolae Ceaucescu 1978.jpg|thumb|Snímek z roku [[1978]]]]
 
* [[1932]] - Jako čtrnáctiletý vstupuje do ilegální komunistické strany
* [[1940]] – Je uvězněn. Ve vězení se spřátelí s tehdejším komunistickým vůdcem [[Gheorg Gheorghiu-Dej|Dejem]]
* [[1944]] – Prchá z vězení upevňuje si pozici ve straně
* [[1945]] – Kandidát ústředního výboru Komunistické strany
* [[1947]] – Komunisté se ujímají moci v zemi
* [[1948]] - [[1950]] – Ministr zemědělství
* [[1950]] - [[1954]] – Náměstek ministra národní obrany
* [[1955]] – Vedoucí stranického sekretariátu a člen politbyra KS Rumunska
* [[1965]] – Generální tajemník KS Rumunska
* [[1967]] – Předseda Státní rady
* [[1968]] – Kritizuje [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpád vojsk]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]]. U [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]] si tak vysloužil kladné mínění.
* [[1974]] – Prezident země
* [[1989]] – Dává rozkaz své ozbrojené tajné policii [[Securitate]] (která jej drží u moci) krvavě potlačit demonstrace v [[Temešvár]]u. V zemi však vypuklo rozsáhlé [[povstání]], při útěku byl chycen, po krátkém vojenském soudu pak odsouzen i se svou ženou k [[trest smrti|smrti]].
 
== Vůdce Rumunska ==
{{Viz též|Rumunská socialistická republika}}
[[Soubor:Crop-Nicolae Ceaucescu 1978.jpg|thumb|Snímek z roku [[1978]]]]
Po smrti [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Gheorgiu-Deje]] se Ceaușescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. Prvními změnami, které na nejvyšším postu v zemi vykonal, bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy [[21. srpen|21. srpna]] [[1965]] a prohlášení [[Rumunsko|Rumunska]] [[Rumunská socialistická republika|Rumunskou socialistickou republikou]] (namísto [[Rumunská lidová republika|Rumunské lidové republiky]]). V 60. letech pozastavil Ceaușescu aktivní působení Rumunska ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]], i když oficiálně zůstalo jejím členem. V roce [[1966]] se Ceaușescu setkal s [[Josip Broz Tito|Josipem Brozem Titem]], aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. V tomto roce byl také vydán dekret pojednávající o zákazu [[Interrupce|interrupcí]], zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit [[porodnost]] a nárůst obyvatelstva v Rumunsku.
[[Soubor:Propaganda poster Ceausescu.jpg|thumb|left|Propagandistický plakát v [[Bukurešť|Bukurešti]] z roku [[1986]], šířící [[kult osobnosti]] velkého vůdce ([[ceaušismus]])]]
Ačkoli bylo Rumunsko na sovětské straně „[[železná opona|železné opony]]“, Ceaușescu [[Sovětský svaz]] neuznával jako bezvýhradnou autoritu a snažil se o navázání styků se západní Evropou. Sovětům se vzdálil ještě víc, když roku [[1967]] navázal diplomatické styky s [[Západní Německo|Německou spolkovou republikou]]. [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Vojenského zásahu]] Varšavské smlouvy v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] ([[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]]) se Ceaușescu odmítl zúčastnit a tuto akci odsoudil podobně jako [[Sovětská invaze do Afghánistánu|Sovětskousovětskou invazi do Afghánistánu]] v roce [[1979]]. Na začátku srpna [[1969]] se Ceaușescu setkal s [[Richard Nixon|Richardem Nixonem]], který navštívil Rumunsko jako první zemi v době svého úřaduprezidentského funkčního prezidentaobdobí.
[[Soubor:Elena Ceausescu portrait.jpg|thumb|[[Elena Ceaușescu|Ceaușescova manželka Elena]]]]
Po smrti [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Gheorgiu-Deje]] se Ceaușescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. Prvními změnami, které na nejvyšším postu v zemi vykonal, bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy [[21. srpen|21. srpna]] [[1965]] a prohlášení [[Rumunsko|Rumunska]] [[Rumunská socialistická republika|Rumunskou socialistickou republikou]] (namísto [[Rumunská lidová republika|Rumunské lidové republiky]]). V 60. letech pozastavil Ceaușescu aktivní působení Rumunska ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]], i když oficiálně zůstalo jejím členem. V roce [[1966]] se Ceaușescu setkal s [[Josip Broz Tito|Josipem Brozem Titem]], aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. V tomto roce byl také vydán dekret pojednávající o zákazu interrupcí, zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit porodnost a nárůst obyvatelstva v Rumunsku.
 
Ačkoli bylo Rumunsko na sovětské straně „[[železná opona|železné opony]]“, Ceaușescu [[Sovětský svaz]] neuznával jako bezvýhradnou autoritu a snažil se o navázání styků se západní Evropou. Sovětům se vzdálil ještě víc, když roku [[1967]] navázal diplomatické styky s [[Západní Německo|Německou spolkovou republikou]]. [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Vojenského zásahu]] Varšavské smlouvy v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] ([[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]]) se Ceaușescu odmítl zúčastnit a tuto akci odsoudil podobně jako [[Sovětská invaze do Afghánistánu|Sovětskou invazi do Afghánistánu]] v roce [[1979]]. Na začátku srpna [[1969]] se Ceaușescu setkal s [[Richard Nixon|Richardem Nixonem]], který navštívil Rumunsko jako první zemi v době svého úřadu prezidenta.
 
V roce [[1971]] podnikl Ceaușescu návštěvu [[Čína|Číny]] a [[Severní Korea|KLDR]], kde ho zaujal systém národní transformace, jak byl popsán v programu [[Korejská dělnická strana|Korejské dělnické strany]]. V dubnu roku [[1972]] navštívil [[Egypt]], kde se setkal s prezidentem [[Anwar Sadat|Anwarem Sadatem]] a s [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].
 
V roce [[1974]] byl vytvořen titul [[prezident]]a republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ právě Ceaușescu, který v tomto období začal rozdělovat významné posty ve vládě svým nejbližším příbuzným a důvěrným osobním přátelům. Přibližně v tom období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování samot a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra [[Bukurešť|Bukurešti]] včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přebudována. Důsledkem procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce [[1979]] dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů (peníze si Ceaușescu půjčoval od zemí Západu, protože díky jeho odporu vůči vojenskému zásahu v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] nabyly západní země dojem, že Rumunsko je protisovětsky orientované, proto se ho pokusily získat na svojí stranu, čímž se snažily o rozkol ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]]). Ceaușescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému postupem času začaly scházet potraviny, pohonné hmoty a další důležité komodity.
 
Řešit hladovění obyvatelstva se strana pokusila v roce [[1981]] zavedením přídělového systému na potraviny. V roce [[1984]] Ceaușescu nechal zbourat část historické [[Bukurešť|Bukurešti]], aby uvolnil místo [[Palác lidu|Paláci lidu]], jedné z největších budov na světě, sídlu Ústředního výboru strany (ÚV RRS). V současnosti tam sídlí rumunský parlament.
 
== Pád ==
Řádek 74 ⟶ 53:
Ceaușescovi se situace začala vymykat z rukou už roku [[1987]], kdy byl nucen vojensky potlačit protesty studentů v [[Jasy|Jasech]] a dělníků v [[Brašov]]ě.
 
[[Soubor:Nicolae Ceaușescu Mormant.jpg|thumb|left|Ceaușescův hrob na vojenském hřbitově v [[Bukurešť|Bukurešti]].]]
Vysoký dluh [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] se v roce [[1989]] konečně podařilo splatit, ale na úkor jeho obyvatelstva, což se později Ceaușescovi stalo osudným. Dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1989]] vypuklo v [[Temešvár]]u povstání. Jeho roznětkou se stal [[László Tőkés]], farář [[Protestantismus|evangelického]] [[reformovaná církev|reformovaného]] církevního sboru, jehož členové byli příslušníci maďarské menšiny. Tökés měl být policií odvlečen kvůli své kritice režimu, tomu se však členové jeho sboru snažili pokojnou cestou zabránit. Postupně se k nim přidávali další lidé, také mnoho Rumunů. Ti začali požadovat Ceaușescovu rezignaci, postupně se k nim přidávaly větší masy lidí, až nakonec byly rumunská armáda a tajná policie [[Securitate]] donuceny použít násilí. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidé z jiných částí [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] a [[Temešvár]] se [[20. prosinec|20. prosince]] [[1989]] dostal pod kontrolu demonstrantů.
 
Revoluce se postupně rozšířila i do [[Bukurešť|Bukurešti]], kde spříznění činitelé [[Securitate]] podněcovali masy lidí k odporu proti [[Ceaușismus|Ceaușescovu režimu]]. Protestující se shromáždili před budovou ústředního výboru. Ceaușescu se několikrát pokusil promluvit k davu, ale lidé nekompromisně žádali jeho odstoupení, a když se [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] k revoluci připojila i armáda, Ceaușescu se spolu s manželkou [[Elena Ceaușescu|Elenou]] pokusil uniknout v helikoptéře, která byla přistavena na střechu budovy výboru. Po dopadení a krátkém procesu, v kterém byli oba obviněni z [[Genocida|genocidy]] a dalších zločinů, byli společně zastřeleni popravčí četou. V roce [[2010]] byly jejich ostatky exhumovány, aby byla zjištěna pravá totožnost. Příbuzní si nebyli jisti, zda v hrobě leží skutečně ostatky diktátora.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
Řádek 93 ⟶ 72:
 
== Kult osobnosti ==
Okolo Ceaușesca existoval rozsáhlý [[kult osobnosti]], který se blížil například kultu [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] či [[Enver Hodža|Envera Hodži]]. Tím byli ovlivněni v prvé řadě např. i domácí umělci – ti měli v podstatě dvě možnosti: živořit, nebo vůdce země podpořit a velebit. Oslavná díla vznikala jako na běžícím pásu. Malíři malovali plátna „milovaného vůdce lidu“, [[architekt]]i stavěli paláce za obrovské peníze v době, kdy ekonomická výkonnost země nevzrůstala, ba dokonce klesala (byl nedostatek paliv a fungoval přídělový systém). Na vše dohlížela všemocná [[Securitate]] s rozvětvenou sítí [[agent]]ů.
[[Soubor:Nicolae Ceausescu.png|right|thumb|Nicolae Ceaușescu (výřez z rumunské poštovní známky vydané roku 1988)]]
Okolo Ceaușesca existoval rozsáhlý kult osobnosti, který se blížil například kultu [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] či [[Enver Hodža|Envera Hodži]]. Tím byli ovlivněni v prvé řadě např. i domácí umělci – ti měli v podstatě dvě možnosti: živořit, nebo vůdce země podpořit a velebit. Oslavná díla vznikala jako na běžícím pásu. Malíři malovali plátna „milovaného vůdce lidu“, [[architekt]]i stavěli paláce za obrovské peníze v době, kdy ekonomická výkonnost země nevzrůstala, ba dokonce klesala (byl nedostatek paliv a fungoval přídělový systém). Na vše dohlížela všemocná [[Securitate]] s rozvětvenou sítí [[agent]]ů.
 
== Zahraničí ==
V [[Západní Evropa|západní Evropě]] i [[Spojené státy americké|USA]] byl kupodivu Ceaușescu poměrně oblíben, především pro jeho kritiku [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze do Československa]] a [[Sovětská invaze do Afghánistánu|Afghánistán]]u. Západ v něm viděl jakéhosi [[Trojský kůň|trojského koně]] uvnitř [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] – důvodem byla především jeho relativní nezávislost na [[Sovětský svaz|SSSR]]; v [[Rumunsko|Rumunsku]] například nebyly sovětské základny, omezena byla též ale i hospodářská spolupráce s východním sousedem republiky.
 
Nicolae Ceaușescu se Moskvě postavil i v otázce účasti na [[Letní olympijské hry 1984|LOH 1984]]. Rumunsko bylo jediným členem [[Východní blok|sovětského bloku]], které odmítlo bojkotovat [[Olympijské hry]] v [[Los Angeles]], a rumunská výprava za to při slavnostním zahájení sklidila obrovské ovace.
Řádek 107 ⟶ 85:
File:019.Vacanta-pentrecuta-in-Moldova-1976 (1).jpg|Ceaușescu se svým budoucím nástupcem, [[Ion Iliescu|Ionem Iliescem]] ([[1976]])
File:Nicolae e Juan Carlos.jpg|Ceaușescu a [[Juan Carlos I.]], tehdejší španělský král, foceno v roce [[1979]]
File:Ceausescu and Nixon 3.jpg|MeetingSetkání s americkým prezidentem [[Richard Nixon|Nixonem]] a viceprezidentem [[Gerald Ford|Fordem]] v roce 1973
File:1975 Ceausescu J. Chirac Neptun.jpg|Ceaușescu tráví čas s [[Jacques Chirac|Jacquesem Chiracem]] roku 1975
File:1975 Ceausescus Tokio Hirohito.jpg|Nicolae Ceaușescu a jeho manželka s císařem [[Hirohito]] v roce 1975
</gallery>
 
== Rodina ==
Se svou manželkou měl celkem tři děti: syny Valentina a Nica a dceru Zoiu. Nejstarší syn Valentin žije, Zoia zemřela v roce [[2006]] a syn Nicu o deset let dříve.
 
== Chronologie ==
[[Soubor:Elena Ceausescu portrait.jpg|thumb|Ceaușescova manželka [[Elena Ceaușescu|Ceaușescova manželka Elena]]]]
* [[1932]] - Jako čtrnáctiletý vstupujevstoupil do ilegální komunistické strany
* [[1940]] – JeByl uvězněn. Ve vězení se spřátelíspřátelil s tehdejším komunistickým vůdcem [[GheorgGheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghiu-Dejem]]
* [[1944]] – PrcháUprchl z vězení, upevňujeupevnil si pozici ve straně
* [[1945]] – Kandidát ústředního výboru Komunistické strany
* [[1947]] – Komunisté se ujímajíujali moci v zemiRumunsku
* [[1948]] - [[1950]] – Ministr zemědělství
* [[1950]] - [[1954]] – Náměstek ministra národní obrany
* [[1955]] – Vedoucí stranického sekretariátu a člen politbyra KS Rumunska
* [[1965]] – Generální tajemník KS Rumunska
* [[1967]] – Předseda Státní rady
* [[1968]] – KritizujeKritizoval [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpád vojsk]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]]. U [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]] si tak vysloužil kladné mínění.
* [[1974]] – Prezident země
* [[1989]] – DáváDal rozkaz své ozbrojené tajné policii [[Securitate]] (která jej držídržela u moci) krvavě potlačit demonstrace v [[Temešvár]]u. V zemi však vypuklo rozsáhlé [[povstání]], které přerostlo v [[Rumunská revoluce roku 1989|revoluci]], při útěku byl chycen, po krátkém vojenském soudu pak odsouzen i se svou ženou k [[trest smrti|trestu smrti]].
 
== Odkazy ==
Řádek 121 ⟶ 118:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Nicolae Ceauşescu}}
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801280004-historicky-magazin/ Nicolae Ceausescu] - video z cyklu České televize [[Historický magazín]]
* [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2790899 Události v Temešvaru] - audio z cyklu Českého rozhlasu Zaostřeno na moderní dějiny
Řádek 131 ⟶ 128:
{{DEFAULTSORT:Ceaușescu, Nicolae}}
 
[[Kategorie:Dějiny Rumunska]]
[[Kategorie:Rumunští politici]]
[[Kategorie:NarozeníRumunští 1918ateisté]]
[[Kategorie:ÚmrtíRumuni 1989odsouzení k trestu smrti]]
[[Kategorie:Zastřelení lidé]]
[[Kategorie:Popravení politici]]
[[Kategorie:Dějiny Rumunska]]
[[Kategorie:Rumunští ateisté]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Říjnové revoluce]]
[[Kategorie:RumuniNarození odsouzení k trestu smrti1918]]
[[Kategorie:RumunštíÚmrtí ateisté1989]]
[[Kategorie:Narození 26. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. prosince]]
[[Kategorie:Muži]]